Pardubicko – Hnizdo tohoto paru Jirka Cesak hledal nekolik let. Kazdorocne je pozoroval, hledal, a nic… Az letos se to povedlo. Lunaci cerveni (Milvus milvus) si postavili hnizdo na vysokem topolu primo nad turistickou cestou. Dokud byly stromy bez listi, bylo hnizdo zdalky napadne a jen jsme s napetim cekali, jak to dopadne. Jirka je chodil pravidelne kontrolovat a ocas s charakteristickou vidlickou na konci nebo seda hlava, vycnivajici pres okraj hnizda svedcily o tom, ze samice trpelive vysedava snusku. A zatimco samice trpelive sedela, my jsme netrpelive cekali…
Články k tématu: Avifauna
Mladí luňáci dostali stříbrné prstýnky
Vlha pestrá (Merops apiaster) znovu na Svitavsku!
Svitavsko – Vlha pestra (Merops apiaster) je druh s mediterannim typem rozsirenim. Hnizdi v teplych a suchych oblastech Evropy, Asie a severni Afriky. Zimuje v tropicke a jizni Africe, kde jiz take vznikly hnizdni kolonie. Hranice jejiho rozsireni kolisa rovnez na severnim okraji arealu a jsou znamy vlhy, ktere vyvedly sva mladata dokonce i ve Velke Britanii, Nizozemsku, Belgii, Dansku a Nemecku (vse HUDEC & STASTNY 2005). Jeji celkova populace v Evrope cini 91 243 – 192 853 paru (HAGEMEIJER & BLAIR 1997).
Siamská dvojčata vrabců domácích?
Stetin, Polsko – Nadaci „Ratujmy Ptaki” (Zachranme ptaky) ze Stetina neni v Polsku potreba nikomu predstavovat. Vsichni zajemci o ptaky vedi (nebo slyseli ci cetli) o energicke pani Zofii Brzozowske, zakladatelce nadace, ktera pred mnoha lety opustila vsechno ostatni, aby svuj zivot zasvetila pomoci ptakum. Pani Zofia obetovala tomuto cili vlastni byt a prijala pod svou strechu stovky (ne-li tisice) kridlatych stvoreni, z nichz se mnohe (casto za spoluprace s „Ptacim azylem” ve Varsave) podarilo zachranit, vylecit a vypustit na svobodu. Cast tech vice poskozenych nalezla utociste bud v jinych zachrannych stanicich, nebo zustava v peci pani Zofie u ni v byte.
„Vystavení“ ptáci…
Sýkora koňadra a vrabec polní jako neveselé exponáty…. Foto – Lukáš Kadava.
Nepolisy – O tom, že lidská architektura představuje pro ptáky nejeden problém, není třeba dlouze polemizovat. Někteří autoři soudí, že „architektonické pasti“ mohou mít zničující vliv na celé populace druhů (např. sýček obecný) a u řady dalších mohou v součinosti s ostatními negativními faktory představovat potenciální riziko pro početnost ptáků. Nelze asi předpokládat, že u ptáků, kteří jsou s člověkem natolik sžití, jako např. sýkora koňadra (Parus major) či kos černý (Turdus merula), by měly devastující vliv na celé populace, přesto se i tito ptáci nezřídka stávají obětí lidských nástrah. O těch kurióznějších jsou i následující řádky a fotografie.
Výskyt kulíka mořského na přehradě Rozkoš
Kulík mořský. Foto – Tomáš Bělka.
Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) je druh bahňáka, který obývá jižní a střední Evropu, severní Afriku, jižní a mírnou část Asie a jihozápadní oblasti Severní Ameriky.
Navzdory svému druhovému jménu hnízdí nejen na mořském pobřeží, ale i u vnitrozemských slaných jezer. Nejbližší hnízdiště kulíka mořského leží nedaleko. Obývá slaná jezera Panonské pánve v Maďarsku a Rakousku, hnízdí i v sousedním Německu. Přes tuto skutečnost je tento druh kulíka u nás poměrně vzácným hostem. Do současné doby je registrováno více než 20 záznamů o výskytu tohoto druhu. Jeho pozorování v naší republice, proto patří mezi mimořádné ornitologické zážitky.
Kroužkování pelichajících slavíků obecných přineslo již zajímavá zjištění
Mladoboleslavsko – Jednim z aktualnich temat me specializace je pohnizdni pelichani adultnich slaviku obecnych (Luscinia megarhynchos), ktere se stale jevi do jiste miry tajemnym. Nalezenim zpusobu zjistovani pelichajicich ptaku a schopnosti uspesne je chytat, bylo odhaleno nekolik zajimavosti. Zjistit se podarilo treba data, kdy slavici rodice z oblasti odletaji, zdokonaluje se i prehled o tukovych zasobach potrebnych na cestu. Velmi zajimave vysledky prinesl tez vyzkum prostredi, v nemz slavici pelichaji a prave tyto poznatky zde predkladam.
Vlaštovky a jiřičky a jejich hnízda
Vlastovky a jiricky jsou jednemi z prvnich ptaku, ktere se naucime znat jiz v detstvi. Presto ale teprve pozdeji, kdyz se zacneme o ptaky blize zajimat, zacneme si vsimat jejich hnizd a zjistime, ze hnizdo vlastovky obecne (Hirundo rustica) je svrchu otevrene, kdezto hnizdo jiricky obecne (Delichon urbica) je ponekud jine. Predevsim je cele uzavrene, s jedinym malym vletovym otvorem, ktery ptakum umoznuje vstup do hnizda. V posledni dobe, kdy si hnizd vlastovek a jiricek dost intenzivne vsimam, mam ale pocit, ze se hnizda obou druhu lisi nejenom vzhledem. Zda se mi, ze i material, ktery ptaci ke stavbe pouzivaji, se trochu lisi. Mozna se pletu, ale zda se mi, ze jiricky staveji hnizdo prakticky jen z blata, kdezto vlastovky do blata zabudovavaji take travu nebo seno.
Z 15. jarní odchytové akce na Žehuňském rybníku
Zehun – Ve dnech 30. dubna az 7. kvetna 2011 probehl v rakosinach a krovinach u Zehunskeho rybnika 15. rocnik jarni odchytove akce. Cilem techto odchytu je spolu s dalsimi programy (CES, letni odchytova akce apod.) sledovani mezirocnich zmen pocetnosti nekterych druhu ptaku, pripadne ziskavani novych fenologickych a faunistickych dat. Tyto udaje pak mohou byt vyuzity v ramci ochrany prirody a pri planovani managementu rezervace.
Chaluha z Rozkoše – konec příběhu
Chaluha opouští záchrannou stanici. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jaroměř, Rozkoš – Na těchto webových stránkách byl dne 27.11.2010 uveřejněn příběh chaluhy pomořanské, která byla odchycena na přehradě Rozkoš. Důvodem jejího odchytu byla skutečnost, že pták spolkl rybářský trojháček, který se mu zasekl v žaludku a ohrožoval jej na životě. Po úspěšně operaci se chaluha podrobila rekonvalescenci v záchranné stanici v Jaroměři.
Přílet slavíka obecného na hnízdiště SV Mladoboleslavska
Mladoboleslavsko – Z evidence priletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zajmove oblasti lze jiz vycist nekolik zajimavosti, a to i presto, ze nejsem velkym privrzencem „ptacich statistik“. Proto take hned v uvodu zminim, ze zapisovane udaje maji jinou vahu do roku 2000 a docela jinou v stoleti novem. Jde o to, ze vyhledavani slaviku v novejsi etape vyzkumu je efektivnejsi, diky vyuzivani prehravky zpevu. Tak lze konecne zjistit i opravdu prvni slaviky, kteri bezprostredne po priletu nezpivaji a pozornosti ornitologa v naproste vetsine pripadu uniknou. Proto je srovnavani obou etap temer tricetileteho vyzkumu znacne problematicke.
