Jistě jste v minulých dvou letech zaznamenali projekt monitoringu čejky chocholaté (Vanellus vanellus), který organizuje ČSO (resp. Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků) ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity pod vedením prof. M. Šálka, a který si klade za cíl aktivně přispět k ochraně tohoto kdysi velmi rozšířeného a hojného druhu bahňáka. Loňský ročník přinesl mj. výstupy v podobě vymezení nejvhodnějších lokalit, které by mohly být zařazeny do nového agro-environmentálního opatření, které už od roku 2015 umožní efektivnější ochranu těch nejvýznamnějších hnízdišť čejek na orné půdě.
Články k tématu: Avifauna
Výskyt jespáka skvrnitého na přehradě Rozkoš
Jespák skvrnitý (Calidris melanotos) je druh s arktickým typem rozšíření. Hnízdí v Asii a Severní Americe většinou severně od polárního kruhu. Areál zahrnuje pobřežní tundry Sibiře od východního Tajmyru na Čukotský poloostrov. V Severní Americe hnízdí od Aljašky po ostrov Southampton a severozápadní pobřeží Hudsonova zálivu. Přezimuje ve východní Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní polovině Jižní Ameriky až po Ohňovou zemi. Na tahu byl zjištěn v Grónsku, na Islandu, porůznu ve Skandinávii, Dánsku a západní Evropě. Každoročně je zjišťován na britských ostrovech, ve Francii, Nizozemí a téměř každoročně i ve Finsku a Polsku. Zastižen byl v celé střední a jižní Evropě a ve středomoří po Izrael a Egypt.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2013
Po ornitologicky úspěšném roce 2012, pokud šlo o výskyt ptačích druhů, můžeme konstatovat, že přestože rok následující nebyl celkově v tomto ohledu úspěšnější, přinesl některá zajimavá až mimořádná pozorování. Největsi pozornost poutali tentokrát jednoznačne dravci.
Ornitologické střípky z roku 2013 od Proudnického rybníka
Proudnický rybník je jednou z nejzajímavějších lokalit v bývalém okrese Kolín v blízkosti hranice Královehradeckého kraje. Svojí polohou v migračním koridoru řeky Cidliny, na dohled od Žehuňského rybníka a v neposlední řadě díky rozvinutému litorálu představuje zajímavé místo pro protahující či hnízdící ptáky. Proudnický rybník znají ornitologové či birdwatcheři zejména díky atraktivním koncentracím severských hus v období jarní migrace, či blízkosti polního mokřadu, který je lákavou tahovou zastávkou zejm. pro bahňáky. Jaký byl rok 2013 na těchto lokalitách?
Jaro 2013 na přehradě Rozkoš
V tomto příspěvku se zaměřím na vybraná pozorování z přehrady Rozkoš v období od 1.3. do 30.6.2013. Začátku roku 2013, tady měsíci lednu a únoru jsem se věnoval ve svém předchozím příspěvku. Tento příspěvek zahrnuje především data, která jsme nashromáždili společně s Aloisem Holubem, případně společně s dalšími návštěvníky lokality, zejména Alešem Regnerem a Ladislavem Jassem. Pokud jsou v příspěvku uvedena data jiných pozorovatelů, která byla uveřejněna ve faunistické databázi ČSO Birds/Avif, jsou u těchto uvedena v závorce jména jejich autorů.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové VI.
b). Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Právě vysoká predační schopnost ptáků v řadě případů dokáže kompenzovat výpadek účinnosti některého z regulátorů. Intenzivní metabolismus malých pěvců vyžaduje vysokou spotřebu potravy. Například sýkory spotřebovávají denně kolem 10 g hmyzu bez ohledu na to, jde-li o dospělá imága, larvy nebo vajíčka. Na rozdíl od hmyzích predátorů, kteří při ochlazení prostředí svoji aktivitu omezí nebo úplně zastaví, stálá tělesná teplota ptáků vyžaduje pravidelné doplňování energií a vytváří tedy nepřetržitý predační tlak na kořist.
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové V.
Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Podpora ekosystémové služby tak, jak je v tomto projektu naznačena a realizována, je směrována především na biologickou prevenci s maximálním využitím všech živočichů obývajících umělé dutiny. Zajišťuje tedy širokou podporu druhům potřebných k dosažení relativně rovnovážného vztahu mezi potenciálními škůdci lesních porostů (kořistí) a jejich přirozenými nepřáteli (predátory). V městských lesích Hradce Králové má tato činnost dlouholetou tradici sahající až do počátku devadesátých let 20 století. Díky podpoře vedení Městských lesů Hradce Králové a s podporou Magistrátu města Hradce Králové byla značná část původních linií umělých dutin obnovena a je nadále udržována.
Sloupy smrti opět zabíjely
Ve dnech 19. 8. a 21. 8. 2013 byly v k. u. obce Kamenna Horka (Svitavy) pri kontrole migrace dravcu a capu nelezeny tri uhynule exemplare dvou druhu dravych ptaku, a to lunaka cerveneho (Milvus milvus, kriticky ohrozeny druh, 2 ex.) a kane lesni (Buteo buteo, 1 ex.). Uvedeni ptaci byli zabiti vybojem elektrickeho proudu pri dosedani na sloupy elektrickeho vedeni nizsiho radu. Tuto skutecnost dovozujeme z toho, ze u dvou ze tri uhynulych dravcu byla ve sparech nalezena ulovena korist (konkretne hrabos polni Microtus arvalis).
Podpora hnízdění dutinových ptáků a netopýrů na území Městských lesů Hradce Králové IV.
4. Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012
Na rozdíl od sezony 2011 byly klimatické podmínky jarního období v roce 2012 podstatně příznivější. Promítly se do kvantitativní i kvalitativní skladby populací lesního hmyzu a utvořily dostatečnou nabídku hlavní potravy všem druhům hmyzožravých živočichů. Ptačí společenstvo reagovalo nejen zvýšeným reprodukčním úsilím, ale také vlastním dynamickým rozvojem spočívajícím v přírůstku méně častých druhů. Schopnost koncentrace hnízdících párů v troficky výhodných lokalitách je u společenstva dutinových pěvců podpořena přesným rozdělením životního prostoru a tím také potravních zdrojů.
Začátek roku 2013 na přehradě Rozkoš
Konec roku 2012 a počátek roku 2013 se vyznačovaly poměrně mírným počasím s denními teplotami nad bodem mrazu. Tato situace se samozřejmě významně projevila na výskytu ptačích druhů a jejich počtech na lokalitě, neboť hladina bez ledové pokrývky umožňovala pobyt druhům vázaným na vodní hladinu. K zámrzu téměř celé hladiny došlo až na začátku druhé lednové dekády. Ledový příkrov se začal rozplývat až v předjaří v měsíci březnu.
Volnou hladinu využila k přezimování řada druhů vrubozobých. Z nepotápivých kachen byla nejpočetněji zastoupena kachna divoká (Anas platyrhynchos), jejíž maximální počty se pohybovaly okolo 3000 ex. Dalším zimujícím druhem tohoto rodu kachen byly čírky obecné (Anas crecca) v maximálním počtu okolo 120 ex, dále 3 ex. ostralky štíhlé (Anas acuta).