Články k tématu: Aplikovaná Ornitologie

Násada vajec poštolky obecné v polobudce. Foto – Miroslav Dusík.

Začátek tzv. „biologického potlačování populačních hustot drobných polních hlodavců pomocí dravců a sov“ se u nás datuje již do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V té době byla iniciativa vedena především snahou o omezení ztrát v populacích dravců a sov vlivem narůstajícího používání rodenticidů v ochraně zemědělských kultur. Bylo třeba posunout povědomí tehdejší veřejnosti a změnit nahlížení na jakékoli predátory jako na „škodnou“, a naopak naznačit cestu k jejich nutné ochraně a také možnému využití při tlumení gradací především hraboše polního (Microtus arvalis).

Celý článek →

Sýkora koňadra s ostatními druhy sýkor patří k významným predátorům listožravého hmyzu. Foto – Stanislav Šimek.

O možnosti zapojení drobných druhů dutinových ptáků do potlačování některých ekonomicky závažných skupin hmyzu u nás především v lesnictví bylo již v minulosti hodně napsáno. Existuje řada prací renomovaných organizací i samostatných pracovníků, které dokládají až překvapivě vysokou účinnost zapojení např. sýkor do potlačování populačních hustot řady druhů motýlů. Nejsou výjimkou údaje o snížení početnosti housenek po přilákání ptactva do zájmového prostoru o 80 – 90 i více procent. Také mé vlastní výsledky ukazují na možnost stlačení početnosti housenic např. pilatky smrkové nebo ploskohřbetek predací sýkorami na hranici základního stavu i v lokalitách s chronickým výskytem.

Celý článek →

Ptačí zahrada. Vhodné hnízdní prostředí pro budníčka a pěnice je tvořeno nedosečenou stařinou pod keřem a trnitým dřišťálem. Foto – Miroslav Dusík.

Pro početnou skupinu ptáků je životním prostorem rozptýlená zeleň, která jim poskytuje vedle potravních zdrojů také hnízdní příležitosti, možnost úkrytu před nepřízní počasí, predátory a pod. Stav i rozloha stromového, keřového i bylinného patra zásadním způsobem ovlivňuje i osídlení jednotlivými druhy ptáků a jejich početnost. V současné krajině s narůstající výměrou zastavěných ploch a intenzivně udržovaných trávníků s minimem vysázených nebo nevhodných druhů keřů, o stromech ani nemluvě, se příliš ptačímu osazenstvu dařit nemůže. Chybí zde nejen pestrá potravní nabídka v podobě plynule se rozvíjejích společenstev hmyzu i ostatních bezobratlých živočichů, ale také postupně zrajících bylinných i travních semen.

Celý článek →

Mladí puštíci při manipulaci často využívají pasivní obrany – nehybně leží. Foto – Miroslav Dusík

Hnízdní podpora dutinových dravců a sov je podstatně náročnější aktivitou na zdatnost a houževnatost, než je tomu u drobných pěvců. Samotná instalace umělých hnízdišť pro jednotlivé druhy vyžaduje určitou zkušenost, schopnost komunikace s majiteli pozemků, porostů nebo i staveb. Pracujeme-li s cílem zvýšit populační hustoty těchto vrcholových predátorů, pohybujeme se po velkých plochách lesního prostředí nebo zemědělské krajiny včetně intravilánů obcí, obvykle v hranicích celých geografických celků o rozloze několika set km².

Celý článek →

Mláďata brhlíků jsou v šupinkách borové kůry jako v peřině. Foto – Miroslav Dusík.

Budkaření patří nejen k velmi zajímavým ornitologickým činnostem, kdy je možné se relativně velmi snadno zabývat hnízdní bionomií a dalšími životními projevy běžných druhů dutinových ptáků. Je-li prováděno na větších plochách, je možné účinně posílit celé místní populace jednotlivých druhů nebo celých společenstev a nahlédnout také do jejich velmi zajímavé populační ekologie. Dutinoví pěvci tvoří skupinu sice druhově nepříliš pestrou, zato významnou svojí početností, převažujícími vlastnostmi a zapojením např. v lesním ekosystému.

Celý článek →

Plně postačující napajedlo na přehledném místě, bezpečné před šelmami. Foto – Miroslav Dusík.

Nemalé překvapení a množství krásných zážitků může každému obdivovateli a pozorovateli ptáků přinést zřízení ptačího napajedla, ať už na zahradě nebo uprostřed rozsáhlých lesních celků. Ptáci je s oblibou využívají zejména tam, kde chybí vhodný dostupný a bezpečný zdroj vody k napití či vykoupání.

Kdysi jsem ze čtyřicetilitrového kanystru odřízl dno, opatřil zátkou a upravil tak, aby zapadlo do stinného koutku rozptýlené zeleně v rohu mezi hospodářskými budovami uprostřed obce Předměřice nad Labem, kde by se ptáci cítili bezpečně. Umístil jsem jej na 1,2 m vysoký kovový podstavec na přehledné místo nad trávník, a vložil plochý kámen, tvořící suchý ostrůvek uprostřed nádoby s vodním sloupcem 2 – 3 cm.

Celý článek →

Na sklonku zimního období se zejména teritoriální druhy zimujících ptáků nápadně rychle rozptýlí od navštěvovaných krmítek do okolí. Konzumace slunečnice nebo jiných krmiv na počátku vegetačního období zcela závisí na klimatických podmínkách, tedy přítomnosti a aktivitě hmyzu. Proto jsou značné rozdíly v odběru krmiva mezi lokalitami i sezonami. V lesním prostředí Jizerských hor v nadmořských výškách kolem 800 m zpravidla odběr předkládaného slunečnicového semene postupně ustává již od poslední březnové dekády a je zimujícími hmyzožravými pěvci zcela ukončen až v druhé půli května (období hnízdění). Pouze za velmi chladných deštivých dnů občas zalétnou sýkory uhelníčci (Parus ater) nebo brhlíci lesní (Sitta europaea).

Celý článek →

Nejčastěji na újeď nalákáme káni lesní. Foto – Libor Dostál.

Stejně jako zimující druhy drobných pěvců, lze velmi snadno přikrmováním nalákat na újeď některé dravce. Zvláště vhodným prostředím pro takovou činnost je otevřená zemědělská krajina, kde mají ptáci dobrý přehled o dění v okolí, nebojí se koncentrovat i ve větších počtech a kde předloženou potravu snadno objeví.

V osmdesátých letech minulého století jsme v rámci potlačování populací drobných polních hlodavců v zemědělských kulturách (hlavně na kmínech a víceletých pícninách) Královéhradecka testovali možnosti přilákání především kání lesních (Buteo buteo) do zájmových lokalit a možnosti snížení škod na plodinách přirozenou cestou – predací škůdce.

Celý článek →

Samozásypná krmítka pro drobné pěvce různých velikostí. Foto – Miroslav Dusík.

Ptačí krmítka pro zimující druhy ptáků v zimním období pomáhají snadněji přežít období přechodného nedostatku nebo nedostupnosti potravy v přírodě. Jsou-li doplňována pravidelně vhodným krmivem, ptáci si rychle navyknou je pravidelně navštěvovat a následně se na ně do určité míry spoléhají. Kolem takových míst bývají dlouhodobě soustředěni někdy i v překvapivě početných a druhově různorodých hejnech. Podle mých zkušeností není přerušení nebo ukončení podávání krmiva pro ptáky za normálních okolností nijak nebezpečné. Konečně to jen simuluje přirozený stav, ke kterému v přírodě běžně dochází a ptáci jsou tomu velmi dobře přizpůsobeni. Vysoká pohyblivost a schopnost rychlého přemístění na značné vzdálenosti jim usnadňuje dosažení náhradního zdroje potravy v okolním prostoru.

Celý článek →

Tento populárně laděný článek je úvodním textem k novému seriálu na našich webových stránkách. Náš kolega Mirek Dusík, který se již devatenáct let profesionálně zabývá praktickou ochranou ptáků a využitím ptáků v ochraně agrikultur (předtím dvacet let dělal totéž jako vedlejší činnost) se s námi formou metodicky zaměřeného seriálu podělí o své zkušenosti z letité praxe.

Na zavěšeném loji a tukových koulích se živí řada druhů ptáků. Strakapoud velký. Foto – Monika Trpišovská.

Jak to všechno začalo… Zimní přikrmování ptáků patří bezpochyby k zajímavým aktivitám mnoha ornitologů, přátel přírody, ale také rodin s malými dětmi nebo seniorů. Přilákání hladových ptáků na parapet za oknem a možnost jejich sledování pěkně z blízka trvale poznamenala nejednoho pozorovatele.

Celý článek →