Portrét brhlíka lesního. Foto J. Bartoš
Zavedení hnízdní podpory dutinových pěvců v Javořích horách bylo motivováno možností preventivní ochrany lesních dřevin, resp. posílení ekosystémové služby v hospodářském lese, kde dochází k částečnému rozpadu smrkových kultur. Snahou je vytvoření hnízdních podmínek pro stabilizaci pestrého a stabilního společenstva se schopností plného využívání nosné kapacity prostředí. S tím souvisí i úroveň účinné biologické prevence před škodlivými gradacemi některých ekonomicky závažných skupin listožravého hmyzu, případně ochrana lokalit s jejich chronickým výskytem.
V Javořích horách. Foto Jan Ježek
Ve zdejších podmínkách horských lesů lze za takové považovat vedle motýlů jako je obaleč smrkový (Eucosma tedella Cl.) nebo obaleč modřínový (Steganoptycha diniana Gn.), především blanokřídlý hmyz – pilatku smrkovou (Pristiphora abietina Chr.), pilatku horskou (Pikonema montana Zadd.) a také ploskohřbetku smrkovou (Cephalcia abietis L.). Vzhledem k dopadu klimatické změny narůstá riziko zvýšené citlivosti dřevin k částečné defoliaci v důsledku žíru housenkami a housenicemi. Následně je snižována jejich odolnost vůči druhotným škůdcům jako jsou kůrovci, tesaříci a smoláci (Křístek – Urban, 2004). Právě tady může sehrát společenstvo sýkor a brhlíků díky svým potravním nárokům významnou roli. Početnější hejna běžných druhů drobného dutinového ptactva (sýkor) současně posilují potravní zdroje pro udržení narůstajících populací lesních druhů sov. V letech s nízkými populačními hustotami drobných hlodavců se stávají významnou součástí náhradní kořisti.
Sýkora uhelníček. Foto J. Bartoš
Systém hnízdní podpory dutinových pěvců byl instalován v letním období roku 2015. Linie rozmístěných hnízdních budek je tažena pod horským hřebenem v nadmořské výšce 480 – 645 m od západní hranice nad Vižňovem a ukončena v Uhlířském údolí za Heřmánkovicemi. Rozmístěno bylo 202 ks univerzálních sýkorníků na okraje lesních porostů podél lesní cesty (viz mapové obrázky). Na základě smlouvy o dílo s LČR – LS Dvůr Králové nad Labem byla v roce 2016 provedena kontrola a údržba budek.
První hnízdní sezona byla do značné míry poznamenána nepříznivými klimatickými podmínkami v období inkubace snůšek i odchovu mláďat. Dlouhodobé chladné periody v květnu a červnu silně zpomalily vývoj hmyzích populací a do značné míry posunuly reprodukci všech druhů hmyzožravého ptactva. Omezena byla také intenzita vyhledávání hnízdní nabídky. Přes to bylo v prvním roce ptactvem navštěvováno celkem 135 budek ve kterých nakonec zahnízdilo 88 párů. Hnízdící páry tedy obsadili 44 % dutinek (!), což je vzhledem k obvyklému 5 % – 15 % osídlení v obdobných horských lokalitách velmi nadějný výsledek. Vysoké procento osídlení v první hnízdní sezoně může být dokladem nadprůměrné zásoby hmyzích skupin, kterými se usazené druhy živí a současně chronickým nedostatkem přirozených hnízdišť. Dalších 17 dutinek (8 %) osídlili ostatní dutinoví živočichové (vosy 6x, sršni 3x, čmeláci 1x, plšík lískový 6x a netopýr 1x), kteří jsou běžnou součástí lesního prostředí a za příznivých let mohou úspěšně ptákům konkurovat. K uchování hnízdní nabídky a pro snížení negativního dopadu obsazování necílovými organismy, jsou v rámci údržby systému doplňovány do prostoru další budky a tak zajištěn dostatek volných hnízdních příležitostí. Počáteční skladbu populace dutinových pěvců tvořily 4 základní druhy (obr. 1, viz grafická příloha na konci článku) s výraznou dominancí sýkory koňadry (76 %).
Rodinka brhlíka lesního. Foto J. Bartoš
Skladba společenstva dutinových pěvců je v jednotlivých lokalitách rozdílná podle charakteru porostů a v průběhu hnízdní podpory se kvantitativně i kvalitativně vyvíjí. Přítomnost subpopulací jednotlivých druhů je určována podmínkami v jednotlivých biotopech (potrava, hnízdní možnosti), které podléhají změnám nejčastěji vlivem lidské činnosti, také však dlouhodobějším výkyvům klimatických poměrů usměrňujících tvorbu potravních zdrojů. Volné hnízdní příležitosti otevírají cestu postupnému osídlování vlastního životního prostoru těm lesním dutinovým pěvcům, kteří byli v minulosti z prostředí pro nedostatek hnízdních příležitostí vytlačeni. Abychom docílili obnovu pestrého společenstva dutinových pěvců, je nutné sledovat obsazení budek a v případě vysoké obsazenosti v některých částech lokalit dále zvyšovat jejich hustotu k přilákání chybějících druhů. Dlouhodobým sledováním vývoje populací v jiných regionech jsme si ověřili, že je třeba vytvořit takovou nabídku dutinek, aby jich v prostoru zůstávalo nejméně kolem 30 % neobsazených. Nedochází pak k zasídlení nejhojnějšími a agresivnějšími druhy (např. sýkorou koňadrou). K obnově populací zbytkových druhů bude docházet pozvolna v následujících letech.
Kontrolami hnízdních budek ve vegetačním období jsou vedle hnízdících párů podchyceny také pobytové stopy po tokajících samcích intenzivně hájících svá teritoria, kterým se nepodařilo trvale přilákat nebo udržet samičku. Ti v dutinkách zanechávají hnízdní materiál jako počátek stavby hnízd a pro konečné vyhodnocení cennou informaci o osídlení daného prostoru. Podobně dokončená stavba hnízda včetně výstelky bez známek zahnízdění informuje o přítomnosti celého páru. Děje se tak zpravidla v loveckých okrscích s přechodným nedostatkem potravy. Velikost podílu nehnízdících nebo lichých jedinců v populaci dokresluje celkový obraz o její početnosti. Uvedený výsledek (obr. 2) s 35 % obsazenými domovskými okrsky bez zahnízdění, oproti obvyklým 15 – 20 %, je odrazem nedostatku kořisti v teritoriu.
Průběh samotného hnízdění hmyzožravých druhů dutinových pěvců je v jednotlivých letech ovlivňován aktuálními klimatickými podmínkami a následným vývojem hmyzích společenstev. Zvláště v podmínkách horských lesů jsou rozdíly v rozložení počátku hnízdění v průběhu sezony výraznější než v teplejším prostředí nižších poloh. Porovnání hnízdní aktivity dutinových pěvců v letech s rozdílnými klimatickými podmínkami v průběhu let ukáže na schopnost ptáků citlivě reagovat na aktuální podmínky a přizpůsobit jim počátek založení snůšek. Informace z prvního sledovaného hnízdního roku s chladnějším jarem (2016) není pro značnou absenci hnízdících párů širšího spektra druhů dostatečně objektivní (obr. 3), informuje ale o výchozím stavu.
Závěr
Výsledek prvního roku hnízdní podpory dutinových pěvců v Javořích horách je dokladem přítomnosti značně nevyváženého společenstva dutinových pěvců. Při dlouhodobě prováděné hnízdní podpoře lze očekávat posilování zbytkových populací chybějících druhů. Ve stávajících lokalitě byl dán základ účinné prevence před vznikem kalamitních výskytů řady hmyzích škůdců. S narůstající početností sýkor a brhlíků v tomto prostoru a následné migrace vyváděných mláďat do okolního prostředí bude v následujících letech vytvářen předpoklad rychlejšího osídlení nových lokalit ve zdejším regionu. V případě vzniku ohnisek kalamitního výskytu listožravých hmyzích škůdců je možné do ohrožovaných porostů daleko rychleji přilákat početnou skupinu ptáků prostřednictvím zimního přikrmování a usadit je do instalovaných budek.
Hnízdní budky byly na všech uvedených lokalitách v průběhu kontrol opraveny, doplněny a vyčištěny. Seznamy a obsazení hnízdních budek, stejně tak i jejich zmapování viz mapové obrázky v textu. Na vyžádání je možné zaslání celého materiálu v elektronické podobě.
Grafická příloha ZDE
Miroslav Dusík
Krajina Javořích hor. Foto J. Ježek
Použitá literatura:
Křístek J. Urban J., 2004: Lesnická entomologie. Academia, Praha: str.95-97, 240-244, 234-236.
V příspěvku bylo využito fotografií Jana Ježka a Jiřího Bartoše
