Brhlík lesní. Foto J. Bartoš
Vývoj společenstva dutinových pěvců se v dalších letech bude odvíjet od obsazování nových teritorií páry jednotlivých druhů více v návaznosti na rozložení potravní nabídky. Jednotlivé skupiny usazovaných druhů využívají specifické druhy hmyzu, jejichž hustota rozhoduje nejen o usídlení, ale také o úspěšnosti hnízdění a jeho produktivitě. Ptačí druhy se velmi dobře v jednom životním prostoru doplňují a vzájemně si při vyhledávání kořisti příliš nekonkurují.
Obr.4
Obr.5
Skladba ptačího společenstva tak v podmínkách s dostatkem hnízdních příležitostí odpovídá druhové skladbě hlavní kořisti a je s ní v relativně rovnovážném stavu. Při instalaci hnízdních budek s cílem zamezení kalamitního výskytu některých ekonomicky závažných skupin hmyzu je proto nutné dbát na usazení co možná nejširší skupiny ptačích druhů, případně i dalších skupin živočichů, kteří se na tlumení těchto škůdců podílejí. V praxi to znamená v nejvíce obsazovaných lokalitách průběžné doplňování hnízdních budek tak, aby byla maximálně omezena nežádoucí konkurence o dutiny a byl dán prostor rovnoměrnému vývoji celého společenstva. V opačném případě by byly hnízdní budky zabrány jediným nebo několika málo druhy a tím i potlačována omezená skupina hmyzu.
Obr. 6 a 7
Utváření skladby společenstva dutinových pěvců je v jednotlivých lokalitách rozdílné a dané především výchozí početností jednotlivých ptačích druhů. Stav těchto populací je určován podmínkami v jednotlivých biotopech. Jejich obnova je patrná již v prvních letech hnízdní podpory nejen zvyšováním početnosti nejdříve usazených druhů, ale také usazením druhů chybějících (obr. 4 a 5). Početnost populací dutinových pěvců a počet hnízdících párů se v následujících letech ustálí podle aktuální potravní nabídky v potravních nikách, které tyto druhy využívají. Vzhledem k rozdílným počtům budek (tab. 1) i podmínkám v cílových lokalitách hnízdní podpory není počet ani poměr druhů v usazovaném ptačím společenstvu shodný (obr. 6, 7 a 8).
Současné výsledky obsazení budek ukazují na dosud nenasycené populace u všech druhů dutinových pěvců. Z celkového počtu 402 hnízdních budek bylo 158 obsazeno hnízdícími páry (39 %), což je vzhledem k počátečnímu stavu v předchozím roce (7 %) velmi pěkný výsledek (tab. 2). Dalších 77 dutinek (19 %) osídlili ostatní dutinoví živočichové (tab. 3), se kterými je nutno při doplňování umělých dutinek počítat.
Tab. 1.
Tab. 2 a 3
Obr. 8
Kromě vnitrodruhového i mezidruhového soupeření o dutiny mezi ptactvem je z ostatních konkurentů nutno věnovat pozornost zejména výskytu plcha velkého. Tento hlodavec s oblibou osídluje menší dutiny a likviduje v nich nejen inkubované snůšky pěvců, ale také jejich mláďata všech velikostí. Prozatím byl zjištěn v bukových nebo bukem prorostlých porostech na severozápadní části zdejšího pohoří v lokalitě Vrchmezí – Ruské údolí, kde obsadil 10 % budek. I když v této sezoně nebylo zaznamenáno zničení ani jediného hnízda plchem, jeho přítomnost a trvalé obsazení dutiny i po více sezon neumožní její využití ptactvem. Zkušenosti z jiných regionů ukazují na možnost instalace náhradního hnízdiště v blízkém okolí, kde ptáci dokáží úspěšně vyhnízdit. Plši zpravidla tyto dutiny neobsazují.
Obr.8 a 9
Celkové ztráty při hnízdění způsobené predací nebo konkurencí ostatních živočichů byly v sezoně 2014 zanedbatelné a dosahovaly pouhých 4 %. Také ztráty celých snůšek v průběhu hnízdění kvalifikované jako následek nedostatku potravy se pohybovaly na nízké úrovni kolem 17 %. Výsledky z prvních dvou let jednoznačně ukazují, že hlavní příčinou neúspěchu v průběhu hnízdění je vždy omezený zdroj potravy ( porovnání obr.8 a 9). Navíc potravní nabídka významně upravuje počty vyváděných mláďat i jejich další přežívání po opuštění hnízda. Ztráty způsobené predací strakapoudem nebo zvýšeným výskytem ektoparazitů jsou do značné míry anulovány konstrukcí budky (tvrdý materiál, oplechování vletu) a pravidelným odstraňováním hnízd po vyvedení mláďat.
Miroslav Dusík
