Jiný kraj, jiný zpěv? 
Ptačí zpěv má dvě hlavní úlohy. Jednak slouží k obhajobě teritoria, a kromě toho si podle něj samice vybírají svého partnera. Aby nedošlo k omylu při vzájemné komunikaci mezi druhy, je zpěv každého ptačího druhu jedinečný. Toho využívají nejen ptáci při dorozumívání, ale i my, ornitologové např. pro zjištění daného druhu na lokalitě. Přestože nám zpravidla nečiní potíže jednotlivé druhy podle zpěvu rozpoznat, občas nás překvapí, jak se jednotliví samci ve zpěvu od sebe liší. Pokud jsou odlišnosti regionálně specifické, hovoříme u ptáků o nářečích neboli dialektech.
Analogie mezi lidskými a ptačími nářečími je tu nasnadě. Nářečí lze zjednodušeně charakterizovat jako krajovou variantu zpěvu, která se liší od podobných variant v jiných oblastech, ale v kontextu daného druhu zůstává natolik srozumitelná, že plní svoji druhově specifickou komunikační funkci i mezi příslušníky různých nářečí.
Mezi druhy ptáků, u nichž se můžeme v Evropě setkat s různými dialekty, jmenujme např. šoupálka krátkoprstého, pěnkavu obecnou nebo strnada obecného.
Právě strnad obecný (Emberiza citrinella) je pro studium nářečí velmi vhodný. Jedná se o běžný, široce rozšířený druh, jehož zpěv pozná každý a zpěvní aktivita začíná od konce února a trvá až do pozdního léta. Další výhodou je, že v západní Evropě byly již dialekty strnada obecného podrobně zkoumány, takže víme, jak jednotlivé typy zpěvu od sebe rozlišit. Po zvolení strnada obecného ptákem roku 2011 se tak vysloveně nabízelo navrhnout České společnosti ornitologické, zda by nestálo za to využít doprovodné kampaně pro zmapování nářečí strnada obecného u nás. Nápad se setkal s ohlasem nejen v ČSO, ale i na katedře ekologie PřF UK v Praze, kde se zabývají výzkumem akustické komunikace u ptáků.
Pomozte zjistit, jak zpívají strnadi u vás!
Je s podivem, že se tímto zajímavým aspektem hlasových projevů strnada obecného u nás dosud nikdo systematicky nezabýval a je trochu zarážející, že se o jeho dialektech v ČR zájemce dozví útržkovitě jen z německy psané literatury. Projekt „Nářečí českých strnadů“ (více se dočtete zde) je tak jedinečnou příležitostí pro nás všechny zaplnit bílá místa na mapě strnadích nářečí po celém území České republiky. Vzhledem k rozšíření dialektů v sousedních zemích je velká šance na zajímavý výsledek. Zdá se totiž, že přes naše území bude probíhat hranice mezi dvěma až třemi evropskými nářečími. Dokažme, jaký potenciál dřímá mezi českými ornitology a zmapujme společnými silami dialekty našich strnadů!
Zapojte se – a neprohloupíte. Pomůžete dobré věci, dozvíte se více o ptačím zpěvu, vyzkoušíte si jeho nahrávání a v případě zájmu nahlédnete i pod pokličku tomu, jak lze hlasy ptáků analyzovat. A k tomu všemu navíc můžete vyhrát dalekohled a řadu dalších zajímavých cen.
Jak na to?
Podrobné informace o tom, jak otestovat dostupná nahrávací zařízení (videokamera, digitální fotoaparát s funkcí video nebo moderní mobilní telefon), a jak postupovat při práci v terénu, najdete na webových stránkách ČSO zde. Než se vypravíte do terénu, doporučuji vám naposlouchat si zde jednotlivá nářečí, protože je nezbytné, abyste nahráli kompletní strofy, včetně obou slabik závěrečné fráze, které jsou rozhodující pro určení daného nářečí. Ne každý samec totiž všechny strofy „dotahuje“ do konce, proto je při nahrávání vhodné poslouchat, zda alespoň několik zaznamenaných strof je kompletních.
Právě v těchto dnech samci strnadů obecných začínají naplno zpívat, takže za nimi můžete s chutí vyrazit. Těšíme se na vaše nahrávky, které můžete posílat na adresu strnad@birdlife.cz.
Petr Procházka
Projekt Nářečí českých strnadů organizuje Česká společnost ornitologická, katedra ekologie PřF UK, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. a Meteor, populárně-naučný pořad Českého rozhlasu. Aktuální dění můžete sledovat na Facebooku a o výsledcích celého projektu se dozvíte na celostátní konferenci v Mikulově a v publikacích ČSO.
strong>Jiný kraj, jiný zpěv?
Ptačí zpěv má dvě hlavní úlohy. Jednak slouží k obhajobě teritoria, a kromě toho si podle něj samice vybírají svého partnera. Aby nedošlo k omylu při vzájemné komunikaci mezi druhy, je zpěv každého ptačího druhu jedinečný. Toho využívají nejen ptáci při dorozumívání, ale i my, ornitologové např. pro zjištění daného druhu na lokalitě. Přestože nám zpravidla nečiní potíže jednotlivé druhy podle zpěvu rozpoznat, občas nás překvapí, jak se jednotliví samci ve zpěvu od sebe liší. Pokud jsou odlišnosti regionálně specifické, hovoříme u ptáků o nářečích neboli dialektech.
Analogie mezi lidskými a ptačími nářečími je tu nasnadě. Nářečí lze zjednodušeně charakterizovat jako krajovou variantu zpěvu, která se liší od podobných variant v jiných oblastech, ale v kontextu daného druhu zůstává natolik srozumitelná, že plní svoji druhově specifickou komunikační funkci i mezi příslušníky různých nářečí.
Mezi druhy ptáků, u nichž se můžeme v Evropě setkat s různými dialekty, jmenujme např. šoupálka krátkoprstého, pěnkavu obecnou nebo strnada obecného.
Právě strnad obecný (Emberiza citrinella) je pro studium nářečí velmi vhodný. Jedná se o běžný, široce rozšířený druh, jehož zpěv pozná každý a zpěvní aktivita začíná od konce února a trvá až do pozdního léta. Další výhodou je, že v západní Evropě byly již dialekty strnada obecného podrobně zkoumány, takže víme, jak jednotlivé typy zpěvu od sebe rozlišit. Po zvolení strnada obecného ptákem roku 2011 se tak vysloveně nabízelo navrhnout České společnosti ornitologické, zda by nestálo za to využít doprovodné kampaně pro zmapování nářečí strnada obecného u nás. Nápad se setkal s ohlasem nejen v ČSO, ale i na katedře ekologie PřF UK v Praze, kde se zabývají výzkumem akustické komunikace u ptáků.
Pomozte zjistit, jak zpívají strnadi u vás!
Je s podivem, že se tímto zajímavým aspektem hlasových projevů strnada obecného u nás dosud nikdo systematicky nezabýval a je trochu zarážející, že se o jeho dialektech v ČR zájemce dozví útržkovitě jen z německy psané literatury. Projekt „Nářečí českých strnadů“ (více se dočtete zde) je tak jedinečnou příležitostí pro nás všechny zaplnit bílá místa na mapě strnadích nářečí po celém území České republiky. Vzhledem k rozšíření dialektů v sousedních zemích je velká šance na zajímavý výsledek. Zdá se totiž, že přes naše území bude probíhat hranice mezi dvěma až třemi evropskými nářečími. Dokažme, jaký potenciál dřímá mezi českými ornitology a zmapujme společnými silami dialekty našich strnadů!
Zapojte se – a neprohloupíte. Pomůžete dobré věci, dozvíte se více o ptačím zpěvu, vyzkoušíte si jeho nahrávání a v případě zájmu nahlédnete i pod pokličku tomu, jak lze hlasy ptáků analyzovat. A k tomu všemu navíc můžete vyhrát dalekohled a řadu dalších zajímavých cen.
Jak na to?
Podrobné informace o tom, jak otestovat dostupná nahrávací zařízení (videokamera, digitální fotoaparát s funkcí video nebo moderní mobilní telefon), a jak postupovat při práci v terénu, najdete na webových stránkách ČSO zde. Než se vypravíte do terénu, doporučuji vám naposlouchat si zde jednotlivá nářečí, protože je nezbytné, abyste nahráli kompletní strofy, včetně obou slabik závěrečné fráze, které jsou rozhodující pro určení daného nářečí. Ne každý samec totiž všechny strofy „dotahuje“ do konce, proto je při nahrávání vhodné poslouchat, zda alespoň několik zaznamenaných strof je kompletních.
Právě v těchto dnech samci strnadů obecných začínají naplno zpívat, takže za nimi můžete s chutí vyrazit. Těšíme se na vaše nahrávky, které můžete posílat na adresu strnad@birdlife.cz.
Petr Procházka
Projekt Nářečí českých strnadů organizuje Česká společnost ornitologická, katedra ekologie PřF UK, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. a Meteor, populárně-naučný pořad Českého rozhlasu. Aktuální dění můžete sledovat na Facebooku a o výsledcích celého projektu se dozvíte na celostátní konferenci v Mikulově a v publikacích ČSO.
