Jizni Korea – Vedecke vyzkumy jiz pred casem prokazaly, ze nekteri ptaci dokazi rozpoznavat jednotlive lidi. Nejnoveji to potvrdily jednoduche pokusy, provadene v Jizni Koreji. Vedci z Narodni univerzity v Soulu kazdorocne kontroluji aktualni hnizdni populaci straky obecne (Pica pica) v okoli univerzitniho komplexu. Pri kontrolach si vsimli, ze ptaci velmi aktivne reaguji vystraznym krikem pouze na dva cleny vyzkumneho tymu. Byli to prave ti dva, kteri provadeli fyzicke kontroly jejich hnizd.
Nejvetsi agresivitu u strak vyvolaval Woun Young Lee, hlavni autor publikovane studie, ktery hnizda kontroloval pravidelne – nejprve zjistoval pocet vajec ve snusce, pozdeji meril a pocital mladata a take odebiral vzorky krve. Ptaci pri jeho spatreni reagovali tak, ze se zdalo, ze si jej velmi dobre pamatuji.
Aby tuto domnenku overili, vedci vymysleli a provedli serii pokusu. Overovali pri nich reakci ptaku na lidi, kteri lezli na stromy k hnizdum, na ty, kteri zustavali dole, a take na dvojice slozene z lidi z obou skupin.
Z jedenacti kontrolovanych stracich paru vice nez polovina teritorialnich ptaku nereagovala na pritomnost lidi ani z jedne testovane skupiny az do chvile, nez jeden z dvojice zacal lezt na strom s hnizdem. Pri kontrole hnizda straky varovne kricely a obcas cloveku utocily na hlavu. Nekdy se k poplachu nebo i utoku dokonce pridali i ptaci ze sousednich hnizd.
Kdyz se k hnizdu priblizila dvojice slozena z cloveka, ktery lezl na hnizda a druheho, ktery nelezl, ptaci reagovali nebo zahajili utok ve chvili, kdy se dvojice rozdelila. Utocili pritom pouze na „lezce“ a ostatni lidi ignorovali. Pokud se ke hnizdu priblizil clovek, ktereho ptaci dosud neznali nebo ten z dvojice, ktery predtim na hnizdo nelezl, straky odletaly bez agresivnich reakci.
Vedci proto dospeli k zaveru, ze straky, maji ve specifickem mestskem prostredi schopnost rozpoznavat mezi tisici podobnych lidi konkretni osoby, od nichz jim hrozi potencialni nebezpeci. Straky jsou zname tim, ze pri pokusech dokazi velmi rychle identifikovat makety sov, ktere pro ne nepredstavuji zadne nebezpeci a rychle na ne prestavaji reagovat. Vypada to, ze podobne ignoruji i lidi, kteri pro ne nejsou nebezpecni.
Autori studie se domnivaji, ze ptaci dovedou lidi identifikovat podle individualnich rysu obliceje. Pro pokusy byli do dvojic vybirani Korejci, kteri byli vsichni tmavovlasi a meli podobnou velikost a postavu. V prubehu pokusu si navic vzajemne vymenovali obleceni a nasazovali si na hlavy klobouky, takze ptaci je mohli rozlisovat jedine podle rysu tvare.
V USA bylo podobne chovani zaznamenano u vrany americke (Corvus brachyrhynchos) a u drozdcu mnohohlasych (Mimus polyglottos). Vrany americke prokazatelne rozpoznavaly obliceje. V Koreji si jiz v minulosti vedci vsimli, ze straky nebyly schopne rozeznat osoby ktere mely oblicej zamaskovany nejakym satkem. Dalsi pokusy tedy budou overovat, ktere casti obliceje jsou pro identifikaci jednotlivcu pro straky dulezite. Zaroven se korejsti vedci chystaji porovnat chovani mestskych a venkovskych populaci strak.
Preklad S. V.
Popsane vysledky byly publikovany ve studii:
Lee, W Y, Lee, S-I, Choe, J C and Jablonski, P G. 2011. Wild birds recognize individual humans: experiments on magpies Pica pica. Animal Cognition DOI: 10-1007/S1007-011-0415-4.
Original clanku v anglictine naleznete zde.
Poznamka:
Mam velmi podobnou zkusenost z krouzkovani vyletnutych mladych kavek. Pokud krouzkuji mladata nekolik dnu po sobe, nekdy uz druhy den staci, ze se objevim pobliz mladat a kavky spusti poplach. Vetsinou se jich sletne cele hejno a varovne krici, pri krouzkovani jsem dvakrat zazila utok dospeleho ptaka na hlavu. Na jine lidi, kteri se pohybuji na stejnych mistech okolo mladat pritom nijak nereaguji.
Zajimave je, ze ptaci tak maji schopnost, kterou my nemame. Neumim si predstavit, kdo z nas by dokazal od sebe v hejnu strak nebo kavek poznat ptaka, ktery nas napr. bolestive klovnul…
Sve
