Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) s poškozeným peřím na rýdováku. Foto – Pavel Kverek.
Veselá (Mnichovo Hradiště) – Při letošní kontrole slavičích hnízdišť dne 6. května byl poblíž Veselé u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku odchycen nejméně tříletý samec slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) s výrazně poškozeným velkým peřím (letky, rýdovák). Současně s okroužkováním a zajištěním biometrických údajů byl detailně popsán rozsah poškození jednotlivých per. Poté byl pták vypuštěn.
Fotodokumentace byla provedena až následně při cíleném kontrolním odchytu dne 31. května, kdy samec znovu zareagoval na provokaci přehrávkou zpěvu jiného slavíka a chytil se do nárazové sítě. Stav poškození byl proti prvnímu odchytu nezměněn, protože torza per logicky nevypadla, nedocházelo ani k výměně poškozených per. Ani v jednom případě nebyl na praporech či ostnech zjištěn žádný škůdce. Soudím proto, že pták mohl s tímto handicapem přiletět již ze zimoviště.
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) s poškozeným peřím na letkách. Foto – Pavel Kverek.
Tento slavík, zastižený v hnízdní době na tradičním hnízdišti druhu, byl bez partnerky. Opakované kontroly v místě možnost hnízdění i přítomnost samice vyloučily. Pták v čase kroužkování i následné kontroly po 25 dnech však nevykazoval žádné znaky strádání (tučnost: č.2, váha: 22 – resp. 22 ¾ g – tedy obvyklé hodnoty). Při vypuštěních po odchycení se dokonce zdálo, že ani manévrovací schopnosti nebyly závažně ovlivněny. Pták byl v toku, v prvním případě zpíval samovolně, v druhém byl „rozezpíván“ umělou přehrávkou.
Jedná se o první nález této povahy za celé období mého výzkumu, kdy za více než čtvrt století bylo zkoumáno včetně kontrolních odchytů více než 1.300 adultních slavíků obecných. Celá záležitost byla konzultována s profesorem Ivanem Literákem z veterinární fakulty v Brně, který usoudil, že se může jednat o genetický problém, podobně jako v případech deformací zobáku.
Bez zajímavosti jistě není podezření na možnost, že s poškozeným peřím slavík mohl již přiletět ze zimoviště. Již dříve jsem zaznamenal případ, kdy byl u jiného slavíka těsně po příletu odchytem zjištěn kompletně dorůstající rýdovák, takže tento pták musel absolvovat alespoň část cesty ze zimoviště bez něho. Zdá se tedy, že tyto dva nálezy prokazují, že ptáci i s poškozeným peřím mohou v období tahu absolvovat přelety na dlouhé vzdálenosti. Že mohou tyto problémy jedince znevýhodnit v konkurenčním klání při získávání partnerky je z výše uvedeného zřejmé.
Lokalita bude s velkým zájmem sledována v příštím roce.
Pavel Kverek
