Portrét samce slavíka obecného po jarním příletu. Foto – Pavel Kverek.
V rámci výzkumu „boleslavské“ hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jsou shromažďována i data, vztahující se k příletu a odletu druhu. Přestože přílety jsou sledovány již od roku 1983, teprve v novém století byl návrat prvních jarních ptáků zjišťován i s využitím přehrávky zpěvu a odchyty pro kroužkování.
O jarním návratu je obecně známo, že bývá rychlejší než podzimní odlet do zimovišť; ptáci jsou hnáni potřebou hnízdit. U slavíků, podobně jako u jiných pěvců, jsou těmi nejrychlejšími staří samečci, se zkušenostmi z předchozího hnízdění i z cesty domů. Podle mých poznatků to platí bezezbytku. Nejčasnější datum jarního návratu do zkoumané oblasti je 10. dubna 2009.
Jarní pohled na hnízdiště. Foto – Pavel Kverek.
První zpěv samců se ozve za dva až tři dny po příletu, záleží na počasí, v prvních dnech si lze vypomoci nepříliš hlasitou přehrávkou zpěvu. Pták se podobně tiše většinou ozve.
Samice přilétají oproti nejčasnějším samcům zhruba o deset až čtrnáct dnů později a jsou připraveny okamžitě hnízdit. Plný stav hnízdních párů je v oblasti koncem první dekády května.
Odlet mohl být vyhodnocován teprve poté, co byl nalezen způsob, jak ptáky v prostředí v létě vůbec prokázat. Vyhledávání adultních slavíků v místě pelichání se dnes spolehlivě daří s pomocí provokace kontaktními hlasy, především „vrčivým“ varováním. Údaje jsou tak shromažďovány za posledních pět let. Zvlášť je evidován odlet mladých (tohoročních) ptáků, zvlášť pak slavíků víceletých. V tomto směru jsou patrné rozdíly s tím, že tohoroční ptáci po částečném přepelichání z oblasti nepospíchají, zatímco slavičí rodiče mizí bezprostředně po ukončení kompletní výměny peří.
Nejdříve přilétají staří samci. Foto – Pavel Kverek.
Rekord v prodlení mladého slavíka je 6. září 2009, starý pták má nejzazší datum pobytu v místě pelichání 5. září 2010 – s tím, že u něj šlo o problémy s dorůstáním letek pravého křídla. Při odletu platí obrácený scénář než na jaře, kdy samice odlétají o deset až čtrnáct dní dříve. Mohou si to dovolit, protože podle nově ověřených zjištění se samci zdržují déle u mláďat a pelichají tak se zpožděním.
Zatímco na jaře lze využít k zjišťování přítomnosti ptáků přehrávky zpěvu, v létě to možné není. Snad u mladých samečků, které zvědavost láká ke zdroji hlasu. Dospělí slavíci obecní na zpěv vůbec nereagují, prokázat se dají – jak už bylo řečeno – kontaktními hlasy, a to obě pohlaví. Bylo vyzkoušeno opakovaným vypočítáním termínu, že bezprostředně po ukončení procesu pelichání staří slavíci obecní z oblasti mizí. Mají v tom čase výrazné tukové zásoby a k cestě jsou připraveni. Jak ukázal výsledek sledování odletu zřejmě dvouletého „ostrovního“ slavíka anglickými kolegy, cesta přes Evropu do první významné zastávky může být poměrně rychlá.
Kroužky přinášejí cenné poznatky. Foto – Pavel Kverek.
Zejména starší slavíci zvládají obě cesty nápadně spolehlivě, svědčí o tom více než dvě stovky kontrolních odchytů po roce a déle.
Že ani kříženci mezi slavíkem obecným a slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) nejsou na tom s kondicí nijak špatně, svědčí jedinci, určení jako starší dvou let, tedy nejméně s dvěma návraty ze zimoviště. K nim patří i nedávno odchycená hybridní (nehnízdící) samice, u které byl stanoven věk nejméně tří let!
Zaměřením se ve výzkumu i na problematiku fenologie, nebyl dosud prokázán vliv případného oteplování klimatu, s ohledem na návrat do oblasti SV Mladoboleslavska.
Pavel Kverek
Po příletu mají samci velmi kvalitní a zářivý šat. Foto – Pavel Kverek.
Neprostupná křoví jsou slavíkům dobrým úkrytem v čase příprav na cestu. Foto – Pavel Kverek.
Slavík na podzim před odletem. Foto – Pavel Kverek
Před odletem mají slavíci vydatné tukové zásoby. Foto – Pavel Kverek.
Průměrná hmotnost samců na jaře po příletu (A) a na podzim před odletem (B). Foto – Pavel Kverek.
