Mladoboleslavsko – Slavik modracek stredoevropsky (Luscinia svecica cyanecula) je slavikem s nejdelsi dobou pobytu u nas. Vzdyt prvni samci se mohou objevit uz ve druhe dekade brezna! Protoze mam v evidenci kontrolu jineho az z 5. listopadu, prodleva na nasem uzemi muze vyrazne prekrocit i sedm mesicu! Dnes vsak upreme pozornost na dobu jarniho navratu a zamyslime se tez nad ptaky, v case prutaznymi.
Od roku 1986, kdy se mi podarilo v SV casti Mladoboleslavska modracky prokazat na jarnim tahu, jsem se do roku 1995 teto problematice venoval blize. Hnizdeni, ktere bylo jednim z mistnich ornitologu objeveno hned nasledujiciho roku, odkrylo mnoho zajimaveho z zivota tehdy vzacneho druhu. Prestoze prokazani hnizdeni melo tehdy velkou vahu, mne zajimala spise fenologie. Samec priletal hnizdit v poslednim tydnu brezna a v prvnich dnech bud nezpival vubec, nebo jen kratce vecer.
Vse se zmenilo na prelomu mesicu, kdy se vratila samice (par spolu hnizdil po tri sezony). Tu vsak bylo pokazde velmi obtizne v slati objevit, pokud letala, bylo to pouze ulickami v rakosi. Vetsinou se pohybovala (pro vsechny slaviky priznacnym) poskakovanim a jeji operacni prostor nebyl nijak veliky. Casto a velmi pohotove se skryvala v porostu rakosi ci vyssich bylin.
Krom hnizdiste v oblasti Knezmostska byla sledovana i tahova zastavka na Dolnobousovsku, v SV casti Cervenskeho rybniku, v deltovitem zausteni stoky z krajiny Sobotecka. Zde vsak modracci ani pozdeji nehnizdili. Prestoze bylo do sklopek chytano s tydennim predstihem, prvni modracek se chytil az 23. brezna. Treba hned dodat, ze v tech letech nebyla zkusenost s vyuzitim provokace prehravkou hlasu, kolik modracku v miste tedy opravdu mohlo byt a zda se mohli vyskytovat drive, zustava nevyreseno. Byla vsak shromazdena rada zkusenosti s odchyty a tyto porovnavany napriklad se zkusenostmi ptacniku, kteri tematu sveho casu velmi rozumeli.
Velmi zasadne do vysledku chytani promlouvalo pocasi. Prelom techto mesicu je dobre znam divokymi vykyvy a tahnouci modracci se s nahlymi zmenami museli umet vyporadat. Sam jsem byl svedkem situace, kdy necekane rychla snehova vanice zcela zastavila nad Knezmostskem tah a ptaci „spadli“ k zemi kazdy v miste prekvapeni. Jakmile se po par minutach kraj rozsvitil protrhanim oblacnosti i snehovym popraskem, bylo vzrusujici sledovat, jak z luk smerem k rakosine vzletaly lindusky lucni, cervenky, obcas modracek a dokonce i budnicci mensi. Kolem cerne mokvajicich struzek v slati hledali podobne pocasim zaskoceny hmyz. Pribyvajici stopy kolem kanalku vypovidaly o poctech pozastavenych pevcu. Nekteri, zvlaste lindusky, se brzy vydavali dal k severovychodu, objevil-li se v slati modracek, obvykle zustal do vecera. Do sklopek se tito ptaci chytali spolehlive a rozsah podkozniho tuku napovidal, ze rano budou pryc. Kde vsak mohlo lezet jejich hnizdiste, o tom krouzkovani nevypovedelo nic.
Koncem 1. dubnove dekady se uz chytali hlavne ptaci dvouleti, mnozi docista bez tukovych zasob, a zde se slo domyslit, ze daleko nepoleti. A prodlevy v miste ci jejich kontroly jinde to pozdeji potvrdily.
Az do konce mesice dubna byla sance zastihnout v prostredi nejakeho modracka, stanovit vsak subspecii u samicek je dodnes bez krevnich testu zcela nemozne. V teto souvislosti dluzno zminit pribuzneho slavika modracka tundroveho (Luscinia svecica svecica) a s nim spojenou problematiku navratu do raselinist ceskych hranicnich hor. Jak rychly muze byt tah techto ptaku a kolik ma v okoli zastavek, jsou vubec v Cesku ci na Morave nejake? A mohou byt spolecne s modrackem stredoevropskym? Specialiste v krkonosske „tundre“ uz stopu zrejme maji, ta vsak znovu ukazuje vysoko do kopcu!
Abychom byli uplni, treba doplnit vysledky krouzkovani jarnich modracku z krouzkovaci stanice. Kdysi samecek a nedavno i samicka, oznaceni na prutahu, doleteli hluboko do Ruska, prvni ptak zrejme a druhy zcela jiste na sve hnizdiste.
Vyse uvedene ukazuje, jak strategickymi i v pripade migrujicich modracku jsou zastavkova mista. U slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) k stejnemu zaveru nedavno dosli kolegove v Anglii, jak je uvedeno i v archivu tohoto webu. Jake slavici dialekty se ale na ceskomoravskoslezskych zastavkach behem dubna prolinaji, na to budeme „pouze“ s urcovacimi klici v ruce jeste dlouho kratci.
Pavel Kverek
