Slavík obecný – portrét. Foto – Pavel Kverek.
Výzkum slavíků – Zhruba čtyři měsíce mohu v našich podmínkách chytat a kroužkovat slavíky obecné (Luscinia megarhynchos). V čase od poloviny dubna do poloviny srpna musím zajistit nový studijní materiál, který po zbytek roku ze všech stran prohledávám a posuzuji. V čase „poodletového“ klidu také stanovuji úkoly příštího „slavičího roku“. Ten letošní ještě , stejně jako tři předchozí, patřil tajemnému procesu pelichání a s ním spojených příprav k odletu do zimovišť. Problematika je to natolik zajímavá, neprobádaná a vzrušující, že 28. rok specializace mne zcela jistě znovu ještě protáhne po zaječích stezkách letně žhnoucími trnkovými keři Mladoboleslavska, abych v jejich přítmí s motyčkou v ruce znovu nalíčil sklapovací síťové i pytlíkové pastičky. A často pak, ve chvíli ornitologického štěstí, znovu přepočítával rostoucí i chybějící letky tloustnoucích slavíků.
Pavel Kverek „čte“ z rozpelichaného slavičího křídla. Foto – Tomáš Kverek.
Ač by se po tak dlouhé době zaobírání se jedním druhem už nemuselo zdát, i letošní odchyty odhalily mnohé, pochopitelně i s přispěním štěstí. Archiv výzkumu se tak rozrostl o další mimořádně zajímavý materiál, který bude analyzován (jak bylo zmíněno) až v následujících měsících. Už teď je ale možno říct, že přibyly například „míry“ nejtěžšího slavíka jaký byl kdy v Čechách pravděpodobně zvážen! V ukončeném pohnízdním pelichání dosáhl jedinec neuvěřitelné hmotnosti 35,5 gramu, (obvyklá jarní váha je kolem 23 gramů, letní kolem 26 gramů) a navzdory mým bohatým chytačským zkušenostem jsem se v první chvíli domníval, že ve sklopce poskakuje drozd! Tučnost slavíka dosáhla stupně 7-8 (tabulka tučnosti pro odchyty CES) a pták v tom čase už nepochybně vyhlížel nejpříhodnější noc k odletu. Ještě před tímto výsledkem bylo na jiném místě zjištěno překvapivě časné pelichání adultního jedince, s předpokládaným a sotva uvěřitelným nastartováním procesu 29. května (termín potvrzen švýcarskými odborníky na tuto problematiku). Slavíci v našich podmínkách začínají s pelicháním nejdříve po půli června.
Že může být letošní výzkum velmi zajímavý, napověděl už v samém začátku sezóny prolomený rekord v příletu na současnou hodnotu 12. dubna. Jakýže bude odlet, a padne-li i rekord v prodlení „doma“, to se dozvíme brzy. Poslední tečka za sezónou je totiž naplánována na 3. září – čas, v němž už nebyl v místním prostředí slavík potvrzen.
Mnoho informací bohužel není ani k otázce průtahu cizích slavíků naším územím, pokud výsledky jsou, jedná se o mladé tohoroční ptáky, kteří se chovají před odletem jinak, než jejich rodiče. Ptáci chytaní v bezinkových hájích, pokud jsou určeni, bývají právě dospívajícími mláďaty, toulajícími se krajem.
Pelichající slavík obecný v ruce působí odevzdaně. Foto – Pavel Kverek.
Naprosto nic se neví ani o odletu českých slavíků obecných, jaké jsou zastávky, kudy a kam směřují, jaká je rychlost přesunu. V tomto ohledu velmi zajímavý poznatek pořídil kolega Václav Jelínek na Svitavsku, v místě, kde druh nehnízdí (v nadmořské výšce kolem 450 m). Po ránu 5.8. tam z několika linií sítí, přepažujících pásy křovin, vymotal a následně okroužkoval hned tři průtažné adultní slavíky obecné (doloženo fotografiemi). Tento výsledek je cenný v mnoha ohledech a současně dává naději, že by nemuselo být natolik obtížné na příhodných místech podzimní tah zachytit a vyhodnotit. Většina letních a podzimních odchytů se však odbývá v „atraktivnějších“ biotopech, především v rákosinách.
Další velkou neznámou je nízké početní zastoupení slavíků obecných v nočních i denních odchytech na hřebenech hor, kdy druh ve výčtech většinou schází docela.
Uvážíme-li zvyšující se zájem nových adeptů o kroužkování ptactva, jeví se velmi potřebným vést nové nadšence stále více k specializaci. A specializací nemusíme rozumět pouze upnutí své pozornosti k jednomu či skupině opeřenců, dovedu si představit také odborníky na jednotlivá ptačí prostředí – kde by výsledky jejich bádání přinesly jistě cenné a stejně zajímavé výstupy, využitelné v široké ochranářské praxi.
Pavel Kverek
Děkuji V. Jelínkovi za poskytnuté údaje z odchytů.
Krajina u Dolního Bousova. Foto – Pavel Kverek.
Slavík obecný 35,5 g těžký, Foto – Pavel Kverek.
Biotop, kde slavíci pelichají. Foto – Pavel Kverek.
