Skorec vodní. Foto – Vladimír Šoltys.
Novopacko – Skorec vodni (Cinclus cinclus) je v mnoha ohledech velmi zajimavy ptak. Ac pevec, jeho naklonnost k vode, zpusob ziskavani potravy, stavba hnizda a samotne zavalite vzezreni jsou unikatni. Jeho otuzilost mu navic dovoluje nachazet potravu na temze miste po cely rok.
O jeho hnizdni bionomii je toho mnoho znamo. Hnizdo sice je velmi umne vystavena a ocim predatoru ukryta stavba, avsak zkuseny ornitolog dokaze v mnoha pripadech odhadnout, kde skorec sve hnizdo umisti. Jeho naroky jsou velmi jasne definovane. Pri trose cviku je pak snadnym cilem krouzkovatele.
Jednim z takovych ornitologu, kteri se skorcum venuji, je pan Miroslav Brandejsky z Nove Paky. Krouzkovani skorcu vodnich se venuje jiz od roku 1966. Za ta leta ziskal k tomuto ptacimu druhu velmi intimni vztah. Jeho vypraveni o konkretnich jedincich, kteri se mu jakymkoli zpusobem vryli do pameti ma az familiarni ton. Od roku 1966 do roku 2010 okrouzkoval 556 jedincu. Jedna se skoro vyhradne, jak uz je o panu Brandejskem znamo, o mladata na hnizdech, vyjimecne se jedna o dospele jedince, predevsim samice, krouzkovane na hnizdisti.
„Nevdecnym“ ptakem je skorec prave z hlediska krouzkovatele. Za 35 let obdrzel pan Brandejsky pouhych pet zpetnych hlaseni z jinych lokalit, nez kde byli krouzkovani „jeho“ skorci. Ve vsech pripadech byli jedinci zastizeni v sousednich okresech a vzdalenost jejich zastizeni od hnizdiste neprekonala 33 km. Zde je jejich vycet :
– Stav – Horni Marsov 32 km
– Stav – Trutnov 33 km
– Uhlire – Horice v Podrkonosi 13 km
– Uhlire – Bela u Pecky 2 km
– Nova Paka – Velky Vrestov 18 km
Pouze v jednom pripade kontroloval pan Brandejsky ciziho krouzkovance na hnizdisti na Novopacku:
– Trutnov (p. Petera) – Stupna 24 km– samice na hnizde.
Zdalo by se, ze venovat se krouzkovani skorcu vodnich je zbytecna namaha. Avsak opak je pravdou. Krouzkovanim skorcu zjistil p. Brandejsky mnohe prekvapujici skutecnosti, tykajici se zmeny hnizdiste, zmeny partneru, vernosti hnizdisti a pod. Hnizdni mista skorce vodniho by se dala prirovnat ke hnizdistim capu. Pokud vzniknou, jsou obsazovana dalsich mnoho let, a to i dalsimi jedinci a pary, nez byli jejich zakladatele.
Nejzajimavejsim jedincem z tohoto letiteho sledovani skorcu je samice, ktera od roku 1995 do roku 2001 hnizdila pod vodopadem v Bele u Pecky. Za sest let vyvedla celkem 54 mladat a po celou dobu hnizdila na temze miste. Mladata vyvadela vzdy dvakrat rocne. Mnohe dalsi zajimave udaje bohuzel nejsou kompletne zpracovany. Snad se souhrnneho zpracovani dockaji.
Vladimir Soltys
