V tomto článku bych chtěl představit zajímavou lokalitu k pozorování ptáků na Náchodsku. Jedná se o rybniční soustavu u Červeného Kostelce. Tvoří ji 3 rybníky. Nejmenší z nich Čermák leží přímo na katastrálním území Červeného Kostelce, další dva mnohem větší rybníky Brodský a Špinka leží na katastrálním území obce Zábrodí. Rybník Špinka je s rozlohou asi 40 ha druhou největší vodní plochou okresu Náchod, hned po necelých 10 km vzdálené přehradě Rozkoš. Břehy rybníků jsou lemovány pásem mokřadní vegetace s převahou rákosu, místy i orobince úzkolistého a ostřic (Carex sp.). Podstatnou část pobřeží lemují husté keře vrb (Salix sp.), které v některých místech zcela nahrazují porosty rákosu.
Na vrbové keře navazují pásy stromů, převážně olší lepkavých (Alnus glutinosa), někde i lesíky s převahou břízy bělokoré (Betula pendula), dubů (Qercus sp.) a topolů (Populus sp.) s podrostem krušiny olšové (Frangula alnus) a jiných keřů. Většina rákosin je široká pouze několik metrů, rozsáhlejší porosty jsou jen u jihovýchodního břehu Brodského a severovýchodního břehu Špinky.
Rybníky jsou využívány k chovu ryb, nově je na Brodském provozován i sportovní rybolov. Oba velké rybníky jsou také využívány k rekreaci, na jejich březích jsou ubytovací zařízení a tábořiště s vysokou návštěvností v letních měsících, což se výrazně projevuje na výskytu ptáků.
Právě z důvodu silného rušení v létě a pravděpodobně i díky vysoké rybí osádce je počet hnízdících druhů ptáků omezený. Přesto jsou rybníky hnízdištěm několika zvláště chráněných druhů. Významné je hnízdění potápek roháčů (Podiceps cristatus), ještě před deseti lety hnízdilo více než 15 párů, v současnosti okolo 10ti párů, bohužel s velmi nízkou hnízdní úspěšností. V rákosinách pravidelně hnízdí 1 – 3 páry dravce motáka pochopa (Circus aeruginosus) a významné je také hnízdění 1 – 3 párů rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus). Z ostatních hnízdících druhů lze jmenovat labuť velkou (Cygnus olor), kachnu divokou (Anas platyrhynchos), lysku černou (Fulica atra), potápku malou (Tachybaptus ruficollis) či chřástala vodního (Rallus aquaticus). Nepravidelně hnízdí slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), polák velký (Aythya ferina) a polák chocholačka (Aythya fuligula). V pobřežních lesících je zajímavé stále početnější hnízdění žluvy hajní (Oriolus oriolus), z běžnějších druhů je to třeba pěnice slavíková (Sylvia borin), budníček větší (Phylloscopus trochilus), sýkora lužní (Poecile palustris) nebo poštolka obecná (Falco tinnunculus). V rákosinách početně hnízdí rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), poměrně vzácně rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus). V posledních letech téměř úplně vymizel dříve vzácně hnízdící moudivláček lužní (Remiz pendulinus).
Nejzajímavější bývá návštěva rybníků v jarním období od rozmrznutí rybníků v průběhu března do konce května. V tomto období je množné pozorovat řadu vzácných protahujících druhů. Pravidelné jsou návštěvy volavek bílých (Egretta alba), některé bývají i ve svatebním opeření. Jednou byla pozorována i volavka stříbřitá (Egretta garzetta). Rybníky jsou tahovou zastávkou většiny u nás se vyskytujících vrubozobých. Na jaře je možné pravidelně pozorovat jednotlivé páry někdy i menší hejna lžičáků pestrých (Anas clypeata), hvízdáků euroasijských (Anas penelope, ostralek štíhlých (Anas acuta), kopřivek obecných (Anas strepera), čírek modrých (Anas querquedula) a obecných (Anas crecca), hoholů severních (Bucephala clangula) a morčáků velkých (Mergus merganser). Z dalších druhů byly při odpočinku na hladině zastiženi potápka černokrká (Podiceps nigricollis) i rudokrká (Podiceps grisegena) a potáplice malá (Gavia stellata) i severní (Gavia arctica). Z dlouhokřídlých jsou typické časté zálety racků chechtavých (Larus ridibundus) pravděpodobně z kolonie na Rozkoši a v posledních letech pravidelné návštěvy racků bělohlavých (Larus cachinnans). Pozorováni bývají i racci bouřní (Larus canus) a malí (Larus minutu). Z rybáků je vzácně možné pozorovat rybáka černého (Chlidonias niger) nebo obecného (Sterna hirundo), zastiženi byli i rybáci velkozobí (Hydroprogne caspia) dokonce najednou 3 a 4 ptáci. Rybníky se většinou na jaře nevypouští. Pokud se tak v některých letech stalo, bylo možné vidět řadu druhů bahňáků, mimo běžné druhy i třeba vodouše tmavého (Tringa erythropus) a šedého (Tringa nebularia) nebo jespáka šedého (Calidris temminckii).
Na podzimním tahu lze zastihnout některé z uvedených druhů, ale díky vysoké návštěvnosti v srpnu a někdy i začátkem září je jejich výskyt přeci jen vzácnější. Typické jsou koncentrace až několika desítek volavek popelavých (Ardea cinerea) před výlovem Špinky, s nimi se v posledních letech objevují i volavky bílé. Vzácně je možné zastihnout i lovícího orlovce říčního (Pandion haliaetus) . Z bahňáků je pravidlem i při nepatrném snížení hladiny výskyt pisíka obecného (Actitis hypoleucos) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Díky častým odchytům ptáků za účelem kroužkování byl prokázán i podzimní průtah některých vzácných druhů pěvců. Za zmínku stojí zejména odchyt slavíka tmavého (Luscinia luscinia) a lejska malého (Ficedula parva). V téměř „masovém“ měřítku slouží husté břehové porosty jako tahová zastávka a místo k získání tukových rezerv před tahem pro běžné druhy pěvců jako pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla) a slavíkové, budníčky menší (Phylloscopus collybita), červenky obecné (Erithacus rubecula) a další. Rákosiny slouží jako nocoviště stovek až tisíců vlaštovek obecných (Hirundo rustica) z celého okolí.
Přestože se nejedná o mimořádnou ornitologickou lokalitu, je v rámci regionu významným biotopem vodních a mokřadních druhů ptáků a důležitou tahovou zastávkou. V současné době je největším nebezpečím pro ptáky stoupající využítí areálu autokempu Brodský s řadou akcí s velmi vysokou návštěvností a sportovní rybolov, který zabral podstatnou část původně nerušeného břehu. Také vysoká rybí osádka má negativní vliv na ptačí populace. I přesto jsou rybníky u Červeného Kostelce místem, kde lze pozorovat řadu zajímavých ptačích druhů.
David Bubák