Rybník Temník. foto P. Hůlka
Jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit nalezneme v krajině jižní části Podkrkonoší mezi obcemi Smidary, Ohništany a Sukorady na trase mezi Novým Bydžovem a Hořicemi. Zde již končí pásmo nížinného charakteru v nadmořské výšce 285 m a postupně přechází ve vyšší pahorkatinu. Ačkoli je tato oblast zemědělsky intenzivně využívaná,
ptáci zde nachází atraktivní útočiště pro hnízdění a zastávku při migraci. Krajina jim poskytuje unikátní mozaiku různých biotopů: zdejší listnaté lesy jsou plné staletých dubů a buků plné dutin a mimo lesní komplexy se otevírají rozsáhlé pláně polí a luk, protkaných četnými říčkami a potoky. Pestrost kraje pak doplňují malé vesničky a nevelké rybníky s bohatým litorálním porostem a vrbinami.
První zajímavé zastavení pro pozorování ptáků je ústí řeky Javorky do Cidliny. Zde říční niva vytváří rozsáhlé luční komplexy mezi Smidary (železniční zastávka na trati Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka) a Chotělicemi. Louky jsou sice hospodářsky využívané a sečené, ale brzy zjara podléhají pravidelnému cyklu sezónních záplav. V tomto období se na zamokřených loukách hromadí počty čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a volavek popelavých (Ardea cinerea). Občas v jejich společnosti zazáří i volavka bílá (Egretta alba), hlavně v dubnu nebo v pozdním létě, kdy jsou louky čerstvě posekané. V zimě na této lokalitě přezimují různí dravci díky bohaté potravní nabídce (hraboši polní): neobvyklých počtů dosahuje káně lesní (Buteo buteo), často se objevují motáci pilichové (Circus cyaneus) a zahlédnout lze i orla mořského (Haliaeetus albicilla). V létě byl pozorován i moták lužní (Circus pygargus), ale jeho hnízdění nebylo potvrzeno. Dalším místem, které určitě stojí za návštěvu je rybník Temník u Lískovic. Svojí rozlohou (13,77 ha) se sice neřadí k největším, ale z přírodního hlediska patří k nejcennějším ptačím lokalitám v tomto regionu. Rybník se pyšní zejména bohatou pobřežní vegetací, která z 65% zahrnuje orobinec, 25% rákosí a 10% nízkého litorálního porostu.
Zdější lesy si částečně uchovávají přirozenou skladbu dřevin. Tvrdý luh u rybníka Temník. Foto L. Kadava
I přesto, že k rybníku přiléhá hustý listnatý les s vysokými stromy, nalézala se zde specifická hnízdní kolonie prům. cca 10 párů volavek popelavých (Ardea cinerea) v rákosinách. Kromě nich tento biotop ke hnízdění využívají i až 3 páry motáka pochopa (Circus aeruginosus) a také 8 párů potápek černokrkých (Podiceps nigricollis), které jsou v ČR kritické ohrožené a z většiny původních míst již vymizely. Na tomto rybníku byla zastižena i vzácná volavka červená (Ardea purpurea), náhodný zatoulanec v hnízdní době. Význam lokality podtrhuje i hnízdní výskyt holuba doupňáka (Columba oenas) a také každoroční shromaždiště různých druhů kachen na jarním tahu, z nichž nejvíce zaujmou lžičáci pestří (Anas clypeata) nebo ostralky štíhlé (Anas acuta). Poslední zajímavou lokalitou je Bříšťanská bažantnice poblíž Kanice a blízké rybníky u Myštěvsi. Bažantnice je přístupná veřejnosti po vyznačených cestách a uprostřed lesa narazíme na soustavu mělkých a téměř zazemněných rybníčků, které zůstaly nedotknuté rybářským hospodařením. Rybníky mají proto vzhled spíše přirozených mokřadních ekosystémů a především slouží jako útočiště pro obojživelníky. Rybníky díky své lesní izolaci nejsou příliš dostupné pro vodní ptáky, ale přesto nás v létě upozorní svým hlasem hojné potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a na vyhřátých mělčinách občas loví potravu i čáp černý (Ciconia nigra), který má nedaleko hnízdiště.
Litorální porosty rybníka Temník. Foto . Hůlka
Krajina říční nivy Javorky pod Loučnou Horou. Foto L. Kadava
Celé území zatím není postiženo urbanizací, ani masivním turismem. Největší problém zde představuje hlavně rybničnaté hospodářství, které skrývá potenciální nebezpečí pro křehký ekosystém rybníka. Pravděpodobně brzy zde rybáři začnou aplikovat intenzivní hnojení a krmení ryb, což by znamenalo degradaci litorálních porostů a zvýšenou eutrofizaci vody, zvlášť na rybníce Temník. Takovým příkladem může být rovněž nedaleký rybník Medřič u Smidar, na kterém jsou již litorální porosty kompletně zničeny. Rybník u Myštěvsi na první pohled vypadá spíše jako mokřadní tůň, ale i tady již nalezneme první náznaky rybářského managementu. Nepříliš půvabná je ilegální skládka odpadů v bezprostřední blízkosti Smrkovického rybníka a na loukách podél Javorky a Cidliny je patrné splavování průmyslových hnojiv z polí. I na tomto území bohužel jako všude jinde dochází často k nezákonnému pronásledování chráněných ptáků, např. dravců nebo volavek. Je však potěšitelné, že si krajina jižního Podkrkonoší stále uchovala svojí přirozenou tvář a určitě ji lze doporučit jako jeden z cílů pro terénní ornitology.
