Přehrada Rozkoš
K.ú. Česká Skalice, Domkov, Lhota u Nahořan, Velká Jesenice a Spyta, výměra 1001,3 ha
Ochranářský status: významný krajinný prvek (pouze část Rozkoš – východní zátoky)
Popis
Pobřeží Domkovské zátoky bylo už v době výstavby přehrady osazeno převážně listnatými remízy (dub, javor, jasan, lípa, topol) s příměsí jehličnanů (smrk, modřín, douglaska), ostatní břehy VKP pak alespoň stromořadím listnáčů. Domkovská zátoka navazuje na rekultivovaný tok potoka Rozkoš meandrujícího měkkým luhem částečně přirozeného původu. Prakticky celé pobřeží VKP je erodováno příbojovými rázy, a proto se hodnotnější litorál vytvořil pouze místy a v malém rozsahu. Cennější rákosiny jsou jen v chráněných částech břehů Doubravické zátoky a ostrůvkovité rákosiny pak na několika místech Domkovské zátoky a na břehu mezi oběma zátokami. Do rákosin však postupně expandují keřovité vrby, které zejména v Domkovské zátoce postupně vytvořily rozsáhlejší zapojené porosty.
Při pravidelném podzimním odpouštění přehrady se na mělčinách ve VKP postupně odkrývají plochy bahnitého dna, kde protahující vodní a bahenní druhy ptáků přijímají potravu, odpočívají a nocují.
Cca 1,5 km dlouhá dělící (Rovenská) hráz není součástí VKP, ale jakožto místo jednoho z posledních hromadných hnízdění racka chechtavého a doprovodných druhů představuje jedinečnou ornitologickou lokalitu nadregionálního významu. Po dělící hrázi od obce Šeřeč vede asfaltová cesta. Na opačné straně pod obcí Spyta tvoří dělící hráz cca 200m dlouhý přepad.
Využití – retenční nádrž a zásobní nádrž pro vodní elektrárnu. Za hranicemi VKP sportovní rybolov, vodní sporty, autokempy a chatové osady s vybaveností, koupání, kulturní a společenské akce.
Ptačí společenstva
Zvláště chráněné druhy a druhy dle příl. I – hnízdící :
Kriticky ohrožené:
Bukáček malý (Ixobrychus minutus)
Silně ohrožené: Racek černohlavý (Larus melanocephalus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), holub doupňák (Columba oenas), chřástal vodní (Rallus aquaticus), krahujec obecný (Accipiter nisus), žluva hajní (Oriolus oriolus)
Ohrožené: kopřivka obecná (Anas strepera), moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), potápka roháč (Podiceps cristatus), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), koroptev polní (Perdix perdix), lejsek šedý (Muscicapa striata), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio)
Zvláště chráněné druhy a druhy dle příl. I – protahující (Počet druhů dle řádu mimo výše uvedené) :
Potáplice: 2, Potápky: 2, Veslonozí: 1, Brodiví: 8, Vrubozobí: 15, Dravci: 11, Hrabaví: 1, Krátkokřídlí: 4, Dlouhokřídlí: Bahňáci 15, Rackovití 7, Sovy: 1, Svišťouni: 1, Srostloprstí: 2, Šplhavci: 3, Pěvci: 22
Ochranářská rizika
Z pohledu ochrany avifauny je prioritně předmětem zájmu jednak VKP Rozkoš – východní zátoky a dělící hráz s kolonií racka chechtavého a prokázaným hnízděním racků černohlavého a bělohlavého a několika dalších druhů ptáků.
VKP Rozkoš – východní zátoky je cele vyjmut z jakýchkoliv organizovaných rekreačních, sportovních a jinak komerčních aktivit. Nelegálně je v současnosti v hnízdním období nejvýznamněji rušen jezdci na koních a návštěvníky neoficiální nudistické pláže hlavně na severním břehu Domkovské zátoky a v menší míře, ale stále významná, i na severovýchodním břehu Doubravické zátoky. Právě chovatelé koní z nedaleké obce Provodov – Šonov, pořádají na lokalitu organizované vyjížďky pro rekreanty. Kromě těchto organizovaných vyjížděk sami zajíždějí na koních na lokalitu téměř denně, a to v doprovodu většího počtu koní bez jezdců, kteří pak nekontrolovaně vstupují do pobřežních porostů a poškozují je. Toto se děje celoročně, a to i v hnízdní době. V době snížené hladiny pak téměř každodenně procházejí se stádem koní po obnaženém dnu přehrady a ruší zde migrující ptactvo. Mimo to příležitostně zajíždějí na hladiny zátok lidé na malých bezmotorových plavidlech, nejčastěji na surfech a vstupováním do okrajů litorálu nepříliš významně rušivě zasahují příležitostní návštěvníci. V mimohnízdním období, a to nejvíce při poklesu hladiny na sklonku léta a na začátku podzimu, kdy vrcholí průtah ptáků potravně vázaných na zdroje na mělčinách a v obnaženém substrátu dna přehrady, je lokalita významně rušena návštěvníky pronikajícími po zasychajícím dně hluboko do VKP pěšky, na kolech, motocyklech nebo i čtyřkolkách. K faktorům nadměrného rušení v tomto období můžeme přičíst i rostoucí frekvenci návštěv ornitologů-birderů, ale zejména osob z řad tzv. „fotografů přírody“. V daném případě se jedná o velice módní záležitost, kdy se tyto osoby snaží získat pro své webové stránky atraktivní záběry. Přitom se ani nejedna o tzv. amatérské ornitology, ale o osoby bez základních znalostí avifauny (často neví, jaké druhy fotografují).
Podobně jako VKP je zatěžována i kolonie racka chechtavého na dělící hrázi. Až do nitra kolonie vstupují lidé přicházející po hrázi pěšky a na kole nebo i po hladině na malých bezmotorových plavidlech. Zaznamenáno bylo i neohlášené kroužkování mláďat racka chechtavého v kolonii. V mimohnízdním období jsou i na dělící hrázi rušeni odpočívající nebo nocující ptáci.
Rizika dalšího zvyšování zátěže spočívají v expanzi rekreačních a sportovních aktivit do VKP nebo k jeho hranicím a v rozšiřování těchto aktivit v současných územních hranicích o invazní a agresivní formy.
Dosavadní prameny dat:
HROMÁDKO, M., LNĚNIČKOVÁ, V., 1983: Početnost, hustota a dominance ptáků hnízdících v pobřežních částech přehrady Rozkoš v letech 1978 – 1980. Sb.VČp, 5: 1-12.
ŽĎÁREK, P., 1987: Ptactvo údolní nádrže Rozkoš. Sb.VČp, 9: 1-102.
Kontaktní osoba:Mgr. Jaroslav Vaněk, jaroslavvanek(at)centrum.cz
