Jilemnice – Jednou ze zvláštností života rorýse obecného (Apus apus) je jeho schopnost spát v letu, kdy „vypíná“ jednu hemisféru mozku. Tuto schopnost prokázaly studie, využívající radaru a radiotelemetrie u nehnízdících jedinců v Evropě. Totéž se předpokládá i pro nocování na afrických zimovištích – pokud tomu tak je, trávili by rorýsi ve vzduchu bez přestávky 9 měsíců v roce. Existuje ale jen málo přímých pozorování rorýsů nocujících v letu nad Africkým kontinentem.
Objevilo se však také několik pozorování rorýsů nocujících na stromech, zvláště mladých jedinců. Nejvíce jich je od Jana Holmgrena z jižního Švédska, který pozoroval v srpnu 1982 – 2000 celkem 118 nocujících rorýsů a 230 dalších kteří naletovali za soumraku na stromy nebo stožáry a pravděpodobně také spali obdobným způsobem mimo sledované území. Ptáci se drželi řapíků listí a svá těla opírali o listoví. Počet takto spících rorýsů byl vyšší v letech s nízkými srpovými teplotami. Jedno z prvních pozorování takto spícího rorýse pochází z 1. srpna 1893 u obce Povrly v severních Čechách (A. Hauptvogl). Nocování v korunách stromů je tedy pravděpodobně důležitou adaptací na přečkání nepříznivého počasí.
Sám mám pouze jedno takové pozorování, je ze 17. května 2007 – jednalo se tedy o jedince na jarním příletu. Teplota byla kolem 10 °C a polojasno. Rorýs naletoval na solitérní jírovec a asi po 15 náletech se přichytil na kůře kmenu 4 metry nad zemí. Jeho styl uchycení i doba je odlišná od případů, které Holmgren popisuje, mohlo se tedy jednat o vyčerpaného jednice. Nemáte někdo podobné pozorování?
Luděk Petrilák
Fotografie rorýsů, nocujících na stromech a další zajímavosti o těchto ptácích naleznete v citacích z práce J. Holmgrena zde.
{mxc}
