Cvrčilka zelená. Foto J. Bartoš
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Zájmové území v k.ú. Klamoš na leteckém snímku z roku 2012.
Totéž území s provedenou revitalizací v roce 2015.
Předmětem záměru byla revitalizace vodního toku v lokalitě Na ohrádkách a toku Pamětník severozápadně od obce Klamoš na Chlumecku (okres Hradec Králové). Vodní tok v lokalitě Na ohrádkách byl v r. 1975 upraven napřímením koryta. Tato technická úprava zcela zbavila původní koryto členitosti a tím ho ekologicky degradovala. Břehy koryta byly porostlé množstvím křovin a náletových dřevin. Revitalizace toku zahrnovala především změnu trasy stávajícího koryta toku (vytvoření přirozených meandrů, odstranění bariér na toku, úpravy podélného sklonu toku, podporu infiltrace, zvětšení omočeného obvodu koryta atd.), které bylo v minulosti uměle napřímeno. Součástí revitalizace byla i výstavba dvaceti dvou tůní, které jsou situovány v meandračním pásu toku. Součástí revitalizace byla výstavba malé vodní nádrže a výsadba nové zeleně. Celková délka revitalizované části koryta je 2343 m.
Kulík říční. Foto . J. Bartoš
Před vlastní realizací byl v roce 2010 v dotčeném území proveden biologický průzkum, který uvádí celkem 20 zjištěných druhů ptáků, přičemž nebyl zjištěn žádný druh z kategorie zvláště chráněných (viz tab.1). Příčinou nižší druhové diverzity ptactva bylo malé zastoupení přírodě blízkých stanovišť, jež by ptákům poskytovaly hnízdní a potravní příležitosti. Druhy ptáků, zjištěné v území, náležely k běžným a synantropním druhům. V přehledu uvedené druhy ptáků náleží mezi ty, u kterých se předpokládal jejich trvalý výskyt v území a také možnost hnízdění. Tyto druhy v území nacházely stanoviště, jež spadají do jejich ekologických nároků.
Konipas luční. Foto J. Bartoš
Vlastní realizace proběhla v letech 2014 – 2015. Revitalizované území jsem navštívil 6.6. 2016 primárně v rámci mapování pro nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků. Celkem bylo zjištěno 27 druhů ptáků, z nich je 6 druhů v kategorii zvláště chráněných druhů (z toho 3 druhy v lokalitě hnízdící, viz tab.2). Nejvíce potěšil vysoký počet zpívajících samců strnada lučního (Miliaria calandra; celkem 4 samci + pozorováno min. jedno špatně létající mládě). Dalším překvapením pro mě byl vysoký počet konipasů lučních (Motacilla flava), na linii 2,3 km celkem 15 párů. Na doposud vegetací spoře porostlých březích vytvořených jezírek se pohybovaly (a varovaly) 3 páry kulíka říčního (Charadruis dubius) a 2 páry čejek (Vanellus vanellus; mláďata byla patrně již ukryta ve vegetaci v přilehlých polích). Z ptáků, které zde prokazatelně nehnízdily, byly zaznamenány mj. lovící břehule říční (Riparia riparia; pravděpodobně z blízké kolonie u Písku, popř. ze štítské pískovny) a čáp černý (Ciconia nigra). Přestože jsem na lokalitě uskutečnil z časových důvodů pouze jedinou návštěvu, již prvotní výsledky ukazují, že vlastní revitalizace území je pro místní avifaunu přínosem a bude zajímavé lokalitu sledovat i v příštích letech.
Lukáš Kadava
