Samice raroha velkého (foto: Zdeněk Mrkáček)
Zpravy o vyskytu raroha velkeho (Falco cherrug) jsou mi zname od pocatku devadesatych let dvacateho stoleti. Byl predpoklad jeho hnizdeni ve VVP Ralsko, zde bylo i nejvice pozorovani, ale hnizdeni prokazano nebylo (Otahal).
Pocatkem roku 1997 jsem byl pozadan tehdejsim namestkem starosty mesta Mlada Boleslav o pomoc s resenim problematiky zdivocelych holubu. Mesto bylo ochotno zakoupit a vypustit dravce. Rozhodoval jsem se mezi sokolem stehovavym (Falco perregrinus) a rarohem velkym. Vzhledem k relativni blizkosti Ceskeho raje jsem predpokladal, ze pripadne vypusteni sokoli stehovavi by k hnizdeni spise vyhledali skaly v Ceskem raji. Rozhodl jsem se doporucit vypusteni rarohu velkych, i s prihlednutim ke zkusenostem pan Kumbery, ktery vypoustel rarohy velke v Usti nad Labem.
Na vodarenske vezi u Nove radnice mesta Mlada Boleslav bylo vybudovano vypousteci zarizeni, do ktereho byli pocatkem cervna 1997 umisteny dva pary mladych rarohu velkych, pochazejici ze sokolnickych chovu. Na zaklade zkusenosti z vypousteni rarohu v Praze a Usti nad Labem jsem vedel, ze nejvetsi problem predstavuji postolky obecne (Falco tinnunculus), ktere ve stejnou dobu vyvadeji mlade, a proto jsou agresivni na ostatni dravce. Letecky nevyspela mladata rarohu dokazou zahnat na velke vzdalenosti nebo jsou pricinou jejich ruznych poraneni, pripadne padu do kominu, kdy se mladi rarozi (ale i sokoli) pokouseji schovat pred utoky postolek.
Abych predesel temto problemu, byli rarozi chovani ve vypoustecim zarizeni az do 20. cervence, kdy uz postolky nemaji teritorarni chovani. Rarohum byli jako potrava predkladany mrtve japonske krepelky a holubi. Posledni tyden pred vypustenim byla predlozena ziva potrava. Rarozi se po vypusteni drzeli pohromade a vraceli se do vypousteciho zarizeni pro potravu. Behem deseti dnu se naucili lovit a prestali se pro potravu vracet. Drzeli ale se stale ve meste, v okoli Staromestskeho namesti.
Hnízdo raroha velkého (foto: Zdeněk Mrkáček)
V teto dobe se zdrzovalo na kostele na Starem meste minimalne 200 holubu. Vylitana holoubata byla pro rarohy vhodnou koristi, a proto se rarozi naucili bez problemu lovit. Po vypusteni rarohu doslo k rozptylu holubu z prostoru Stareho mesta, a proto bylo ze strany prestavitelu mesta rozhodnuto v akci pokracovat. V roce 1998 byli stejnou metodou vypusteny dalsi dva pary mladych rarohu velkych. Zajimavosti bylo, ze byli krmeni „divokym rarohem“, ktery jim predkladal pres mrize drobne ptaky – spacky obecne (Sturnus vulgaris), kosy cerne (Turdus merula) a drozdy zpevne (Turdus philomelos). Jiz po ctyrech dnech po vypusteni rarozi prestali pro predlozenou potravu letat, prestoze se v miste vypusteni zdrzovali az do konce zari.
Od vypusteni rarohu velkych doslo ke snizeni pocetniho stavu holubu v prostoru Stareho mesta. Jednalo se spise o jejich rozptyleni, a tim o opticke snizeni.
Na pocatku vypousteni rarohu velkych bylo dohodnuto, ze tato akce bude probihat ctyri roky. Bohuzel, prestoze vypousteni rarohu nebylo v rozporu s v techto letech platnym znenim zakona c. 114/1992 Sb. o ochrane prirody a krajiny, doslo k udani mesta kvuli poruseni zakona na ochranu prirody a bylo zahajeno spravni rizeni o ulozeni pokuty. Stalo me velke usili, aby spravni rizeni bylo pro nezakonnost zastaveno. Tim vypousteni rarohu v Mlade Boleslavi skoncilo a stejne to dopadlo i v Usti nad Labem.
V roce 2002 v cervenci jsem denne z oken kancelare kde pracuji pozoroval dva mlade rarohy, jak se uci lovit holuby. Jednou jsem videl, jak dospely raroh ulovil holuba a potom ho pustil mladym. V roce 2003 jsem vedel o obsazenem hnizde na smrku ve starem hnizde kane lesni (Buteo buteo). Hnizdeni bylo neuspesne, protoze doslo k zniceni snusky.
Od doby vypousteni mam ja i cela rada dalsich lidi pozorovani raroha velkeho jak ve meste Mlada Boleslav, tak v jeho okoli. V roce 2004 byla uspesne vyvedena tri mladata ze stareho jestrabiho hnizda. Na hnizdeni jsem byl upozornen v obdobi vyvadeni mladych. O hnizdeni jsem informoval pracovnika Agentury ochrany prirody a krajiny CR. Bylo mi receno, ze pokud se jedna o ptaky z vypousteni, tak je tato informace nezajima.
Nemohu dolozit, ze popsane hnizdeni se tyka mnou vypustenych rarohu. Puvodni ptaci byli oznaceni chovatelskymi krouzky. Neni mi ale znamo, ze by nekdo krouzkoval mladata z hnizdeni z let 2002-2004.
Vzhledem ke vzdalenosti od hnizdist raroha velkeho na Jizni Morave je zde predpoklad, ze popsana hnizdeni se tykaji vypustenych ptaku nebo jejich potomku, eventualne ptaku, kteri uletli sokolnikum.
Nejsem priznivec prehnanych ochranarskych opatrenich, ale posledni dobou jsou hnizda ptaku ohrozena moderni tezbou. Harvestory pracuji od peti hodin rano do pulnoci, obsluha nema cas ani zajem koukat po nejakych hnizdech. Bohuzel se zmenil i pristup lesaku. Jeste pred dvaceti lety si lesnik usek urceny k tezbe dukladne prohledl, kdyz tam hnizdilo neco vetsiho tezbu odlozil, nebo dosel za mnou, abych mladata vybral. Kazde jaro jsem prevazel mlade jestraby lesni (Accipiter gentilis), kane lesni, krahujce obecne (Accipiter nisus), pustiky obecne (Strix aluco) nebo krkavce velke (Corvus corax) a pridaval je do jinych hnizd. Nyni nachazim pouze vytezenou paseku, vcetne hnizd. Byt je zde rozpor se zakonem.
Josef Novak
Tento clanek byl vyzadan redakci webu jako autorova reakce na clanek Jaromira Sifty o hnizdeni rarohu na Mladoboleslavsku (zde).
