Samice raroha hlída u hnízda. Foto – Zdeněk Mrkáček.
Mladoboleslavsko – Nase ornitologicka literatura uvadi jen velmi malo pripadu hnizdeni raroha velkeho (Falco cherrug) v Cechach. V uplynulych dvou stoletich hnizdil pouze na trech mistech. Od posledniho hnizdeni jiz take uplynulo vic nez 70 let. Na Morave hnizdil tento druh casteji, ale az od 50. let minuleho stoleti pravidelne. V soucasne dobe tam hnizdi nejmene 15 paru.
Raroh velky je celoevropsky povazovan za pomerne vzacneho dravce. Na uzemi Evropy, vcetne te nejvychodnejsi, hnizdi jen asi 600 paru.
Na zacatku cervna 2011 jsem na Mladoboleslavsku v jednom asi 400 ha velkem lese objevil hnizdici par rarohu velkych.
7. cervna 2011 odpoledne jsem kontroloval ve vzrostlem dubovem porostu obsazenost hnizdnich dutin, kdyz se najednou nad korunami stromu ozval ostry chrcivy hlas a uvidel jsem dva stredne velke dravce, jak se honi a naletavaji na sebe. Vypadalo to, jako kdyz ostriz lesni (Falco subbuteo) zbesile odhani kani lesni od hnizda, az na uplne odlisny hlas mensiho utociciho dravce. Velmi neobvykle bylo na cele situaci to, ze mensi dravec byl raroh velky a snazil se odehnat vcelojeda lesniho (Pernis apivorus) od skupiny borovic obklopenych listnatym lesem. Raroh potom usedl na vrcholek jedne borovice se svesenym levym kridlem. Vcelojed ho bojovne obletoval a odletl az kdyz jsem se objevil na dohled od nich.
Snazil jsem se ve spatnem osvetleni poridit vykonnym digitalnim fotoaparatem (ekvivalent pro 720 mm kinofilm. formatu) dokladovy snimek raroha. Ve skupine borovic jsem hledal vhodne misto, odkud bych videl sediciho ptaka a pritom jsem na jedne ohnute borovici objevil asi 15 m vysoko velke dravci hnizdo, ktere vypadalo neobsazene. Pod hnizdem nebyly zadne strikance trusu od mladat ani zbytky koristi.
Raroh sedel na vrsku borovice vedle hnizda a velmi tise piskal. Nekolikrat jsem ho mezerou mezi korunami vyfotografoval. Nic vsak nenasvedcovalo, ze se jedna o probihajici hnizdeni. Az kdyz jsem opustil prostor borovic, uslysel jsem odtamtud hlasite vabeni a piskani. Bezel jsem se rychle podivat zpatky. Na pozorovaci borovici sedel raroh obracene, s roztazenymi a dolu spustenymi kridly a drzel nejakeho svetleho zakrvaceneho ptaka bez hlavy, asi velikosti hrdlicky. Stale kricel a piskal a pak roztahl svoje ostra kridla a odletl do korun stromu k hnizdu. To me ubezpecilo v nadeji, ze by se mohlo s velkou pravdepodobnosti jednat o probihajici hnizdeni.
9. cervna 2011 jsem se vratil overit si, zda se par rarohu vyskytuje na predpokladanem hnizdisti. Raroh sedel na pozorovaci borovici a rozhlizel se. Udelal jsem nekolik zaberu, ale k hnizdu jsem se nepriblizoval.
11. cervna 2011 jsem hledal misto odkud by bylo trochu videt k hnizdu a tam jsem konecne uvidel hlavicky 2 – 3 mladat ve druhem prachovem satu, asi do stari tri nedel. Na zemi pod hnizdem nebyly zatim strikance trusu.
17. cervna 2011 jsme navstivili hnizdiste spolecne s RNDr. Zdenkem Mrkackem a Karlem Broulikem, kteri v CHKO Cesky raj monitoruji hnizda sokolu stehovavych. Dr. Mrkacek poridil dokladovou fotografii tri mladat raroha na hnizde, ktera byla ve veku asi 25 – 30 dni. Samice sedela na suche vetvi pod korunou jedne vedlejsi borovice a take se ji podarilo vyfotografovat. Byla take porizena nahravka hlasu raroha velkeho.
2. cervence 2011 rano mladata opoustela hnizdo a velmi hlasite kricela. Ztichla, az kdyz jsem prisel blize k hnizdu. V korune borovice s hnizdem sedelo jedno mlade, dalsi mlade se snazilo v silnem vetru udrzet na tluste vetvi v korune borovice asi 10 m vzdalene od hnizda. Protoze jsem netusil, ze treti mlade je nejvyspelejsi a uz odletlo dal od hnizda, mel jsem obavu o jeho osud. Najednou se ozval hlas vcelojeda lesniho, ktery krouzil nad hnizdem.Samice hned vyletela a po chvili ho zahnala a uz se k hnizdu nevratila.
Patral jsem chvili po stopach hnizdeni na zemi pod hnizdem. To postavil na ohnute borovici asi puvodne krkavec velky (Corvus corax), ktery vyuziva rad takove skryvacky, a tak hnizdo lezi na sikmem skoro vodorovnem kmeni asi v 6 m previsu od paty kmene. Na zemi uz bylo hodne strikancu a dalsi byly na listech brizy, rostuci primo pod hnizdem. Pod pozorovaci borovici, ktera je 12 m vzdalena od upati ohnute hnizdni borovice, lezel zbytek tela s kridly od holuba doupnaka (Columba oenas) – velmi cerstvy – ve voleti mel zelene hrasky. Dale tam lezelo peri z holubu divokych i domacich.
5. cervence 2011 sedeli na pozorovaci borovici dva ptaci, ale nebyli to dospeli, nybrz mladi rarozi. Snazil jsem se najit vhodne misto na dokladovou fotografii modrych nohou mladat. Objevilo se i treti mlade, to ktere nejlepe letalo. Podle velikosti byla mladata dva samecci a jedna samicka.
14. cervence 2011 dve mladata raroha sedela na vystavku a treti mlade, podle velikosti urcite samecek, sedelo na vrcholu suche borovice za cestou, asi 100 m od hnizda. Potom preletelo k ostatnim na vrcholek borovice. Vsechna mladata jsem si jeste stacil na pamatku vyfotit. Najednou mladata jedno po druhem, za hlasiteho kriku, odletala nad les pro prinasenou korist. Za chvili letelo jedno mlade pres volny prostor nekam smerem do korun borovic a neslo si mensi korist.
To bylo posledni setkani s rarohy velkymi pri letosnim hnizdeni a mozna uz navzdy! Na zacatku srpna bylo hnizdiste jiz opustene.
Ve snaze o utajeni hnizdiste jsem neuvedl zadne podrobnosti o umisteni hnizda napr. vzdalenost od okraje lesa nebo charakteristiku krajiny v okoli hnizdiste, nadmorskou vysku apod.
Jeste bych se chtel zminit o v odborne literature vzdy udavane oblibene koristi raroha velkeho. Je jiste zajimave, ze sysel obecny (Spermophilus citellus), ktery je touto preferovanou koristi, se stale na Mladoboleslavsku vyskytuje nejmene na trech mistech, ktera uz dlouhou dobu znam. Jedna chranena kolonie existuje i na uzemi mesta Mlada Boleslav. Nemam vsak zadny dukaz o tom, ze by mladata byla krmena touto koristi.
Nejzapadnejsi zname hnizdiste raroha velkeho v Sasku je jiz opustene, a tak popisovane hnizdeni muze byt nejzapadneji umistenym hnizdem v Evrope.
Jaromir Sifta
