Nove a nove etologicke a ekologicke poznatky o zivote ptacich druhu nas znova a znova presvedcuji o slozitosti vztahu mezi zivymi organismy navzajem a jejich vztahu k zivotnimu prostredi samotnemu. Velmi zajimave informace se objevily v praci portugalskych vedcu sledujici migracni trasy velkych morskych racku.
Vedci sledovali migracni trasy velkych morskych racku a dospeli k zaveru, ze tyto druhy by mohly byt nezanedbatelnym vektorem v prenosu velmi rezistentnich kmenu bakterii, ktere jsou odolne i vuci vysoce ucinnym antibiotikum. Analyzovali trus 57 ex. racku belohlavych (Larus cachinnans), tedy druhu, ktery se pomerne hojne vyskytuje i v CR, zdrzujicich se na portugalskem pobrezi. Ve vzorcich trusu bylo nalezeno 10 druhu rezistentnich bakterii. Rezistence byla v teto studii definovana jako citlivost bakterii vuci sirokospektremu antibiotiku zvanem vankomycin.
Rackove, jak znamo, velmi casto navstevuji smetiste pobliz vetsich mest casto pozorovanych v jiznich castech Velke Britanie. Podle casopisu Proteome scientist journal vedci nalezli podobne typy bakterii i u jinych zivocisnych poziracu odpadku, jakymi jsou napr. lisky a vlci.
Podle vedouciho vyzkumneho tymu Gilberta Igrejase z univerzity Tras-os-Montes and Alto Douro pouzil vyzkumny tym novou techniku, ktera umoznuje detekovat co nejvetsi pocet bakterialnich proteinu, o kterych se vedci domnivaji, ze odpovidaji za vytvareni dosud neznamych mechanismu vzniku vysokorezistentnich kmenu bakterii. Jeho tym v nekterych vzorcich identifikoval nekolik druhu bakterii druhu Enterococcus spp. rezistentnich na vankomycin. Vzhledem k tomu, ze se jedna o divoce zijici zvirata a nikoli domaci, neni mozne, aby se do jejich tel dostala antibiotika, na nez posleze vznikla rezistence, primo. Tato antibiotika se do jejich tel dostala neprimo, pricinenim lidi. Vedci veri, ze migrujici, divoce zijici rackove mohou byt siriteli rezistentnich kmenu bakterii prostrednictvim sveho trusu.
Dr. Iglesias rika: „Migrujici ptaci diky svym preletum na dlouhe vzdalenosti mohou vyznamne pusobit jako prenaseci a rezervoar rezistentnich bakterii a nasledne mohou mit signifikantni epidemiologickou roli v tom smyslu, ze napomahaji sirit tyto rezistentni kmeny bakterii. Ty nemusi byt pro zdraveho cloveka nebezpecne, ale u oslabenych a citlivych jedincu mohou byt zdrojem vaznych infekci.“
Znepokojujici na cele veci je prave fakt, ze rackove na svych cestach prekonavaji v kratkem case znacne vzdalenosti a hrozi tedy rozsireni techto nebezpecnych rezistentnich bakterii i do velmi vzdalenych mist.
Ve studii vsak nebylo zodpovezeno mnoho dalsich otazek, napr. zda rezistentni kmeny bakterii se do organismu racku dostaly jiz s touto rezistenci nebo zda se tato rezistence na antibiotika teprve v organismu racku vytvorila.
Britsky Urad pro zivotni prostredi, potraviny a zemedelstvi tuto studii prijal „se zajmem“.
Nejmenovany expert z UK’s Health Protection Agency rekl: „Studie naznacuje siri souvislosti v zivotnim prostredi. Touto cesto by se mohly rezistentni bakterie dostavat do potravinoveho retezce. At tak, ci tak, studie neprinesla presvedcivy dukaz o tom, ze by morsti rackove predstavovali vyznamny vektor v sireni rezistentnich enterokokvych bakterii. Tito puvodci jsou zaznamenavani i na mistech mimo pravidelny vyskyt morskych racku.“
Verme kazdopadne tomu, ze nejake hony na racky prozatim nehrozi.
Podle originalu na www.bbc.co.uk volne prelozil a upravil
Vladimir Soltys
Original clanku v anglictine naleznete zde.
