V sobotu 24. února jsme se v počtu 11 lidí sešli v okolí Bohdanečského rybníka na terénní exkurzi s příznačným mottem „Ptáci v zimě nespí.“ Možná si řeknete, že to je přeci jasné – vždyť klasický zimní spánek, jaký známe např. u některých savců, nebyl až na jednu výjimku (americký lelek Phalaenoptilus nuttallii) u ptáků zaznamenán. Jsou ale jiné způsoby, jak ptáci zvyšují svoji šanci na přežití zimy. Proto je zajímavé se na zimní život otužilých opeřenců podívat pod drobnohledem a právě to bylo cílem naší vycházky.
Od bohdanečského mlýna jsme pomalu postupovali podél Opatovického kanálu – vodního přivaděče ze začátku 16. století, který napájí bohdanečskou soustavu rybníků a v tomto místě je lemovaný prastarou dubo-lipovou alejí. Svou hmyzí potravu zde díky tomu nacházejí druhy vázané na zvrásněnou kůru a staré dřevo; svá jarní hnízdiště zde pak najdou dutinově hnízdící druhy. Pátrali jsme po přítomných ptácích a vyprávění o nich – např. strakapoudu velkém (Dendrocopos major), střízlíku obecném (Troglodytes troglodytes) či brhlíku lesním (Sitta europaea) – doplnil i výklad entomologa RNDr. Bohuslava Mocka z Muzea východních Čech v Hradci Králové o vzácném hmyzu žijícím ve starých stromech a o tom, proč je důležité takové stromy zachovat. A to i tehdy, jedná-li se jen o pár metrů vysoký mrtvý pahýl – takový strom již neohrožuje lidi pádem větví, ale stále skýtá bydliště hmyzu a tím i potravu ptákům.
Po chvíli cesty jsme uhnuli na hráz mezi menšími rybníky Nadymači. Rybníky byly zčásti zamrzlé, přesto zde nebylo mrtvo – racci bělohlaví (Larus cachinnans), poláci velcí (Aythya ferina), labutě velké (Cygnus olor), lovící krahujec obecný (Accipiter nisus) nebo několik zpívajících samců strnada obecného (Emberiza citrinella) krajinu pěkně oživovalo. Mrazivou a větrnou procházku jsme zakončili u přírodní perly východních Čech – Bohdanečského rybníka. Zde foukalo už takřka nesnesitelně, přesto nás alespoň trochu zahřál pohled na volavky popelavé (Ardea cinerea) vyhřívající se v závětří před osluněnou stěnou rákosiny, rozveselili nás čížci lesní (Carduelis spinus) poskakující na cestě jen pár metrů před námi a závěrečné pokochání nabídl pár jeřábů popelavých (Grus grus) na travnatém ostrově v rybníce.
Během 2,5 hodin na trase o délce necelých 2 km jsme viděli a/nebo slyšeli 22 druhů ptáků. Před vycházkou si účastníci mohli tipnout, kolik druhů zaznamenáme. Vítěz soutěže získal užitečnou výhru, tedy alespoň ve vztahu k aktuálnímu počasí – pralinky se slivovicí. Pak jsme se rozjeli do svých teplých domovů a nechali ptáky v mrazivé krajině svému osudu. Zní to sice drsně, ale tam, kde mají ptáci vhodné prostředí s dostatkem úkrytů, potravy a klidu, je tohle to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Za východočeskou pobočku České společnosti ornitologické můžeme jen dodat, že z vycházky máme dobrý pocit. Dokud jsou lidé ochotni vyrazit i v nevlídném zimním počasí do přírody, aby obdivovali její krásy, není to, o co společně usilujeme, marným bojem.
Martin Paclík a Štěpán Šembera (text a foto)
*Poznámka: Aby nedošlo k nedorozumění, tak ptáci v zimě samozřejmě spí, a to v noci. Někteří, např. sýkory, dokonce během spánku krátkodobě upadají do stavu částečné strnulosti se sníženou tělesnou teplotou, čímž šetří energii. I přesto třeba právě sýkory během dlouhé zimní noci spotřebují velkou část svých tukových zásob, které tak přes den musí doplnit, aby přežily následující noc. Boj o přežití zimy je pro ptáky úvazek na 24 hodin denně.