Pardubicko – V lednu letosniho roku ubehlo jiz sedmdesat let od necekaneho umrti Josefa Musilka, asi nejvyznamnejsiho reprezentanta predvalecne vychodoceske ornitologie. Pri listovani jeho zivotnim dilem, az posmrtne vydanou knihou Ptactvo Pardubicka, se kazdy milovnik prirody musi zamyslet nad zmenami v rozsireni a v narocich rady operencu. Mezi druhy, ktere postihl nejdramatictejsi ubytek, patri predevsim nektere skupiny vodnich a mokradnich ptaku a temer vsichni zastupci ptaku zemedelske krajiny.
Rybarsky obhospodarovane eutrofni vodni plochy skoro nadobro jako hnizdici opustili potapky cernokrke (Podiceps nigricollis), cirky modre (Anas querquedula) i obecne (A. crecca), lzicaci pestri (Anas clypeata) ci polaci mali (Aythya nyroca). Naopak se k nam nove rozsirili (nebo navratili) husy velke (Anser anser), labute velke (Cygnus olor), zrzohlavky rudozobe (Netta rufina), hoholi severni (Bucephala clangula) a polaci chocholacky (Aythya fuligula).
Vyrazne obmeny doznalo i spolecenstvo ptaku rakosin. Pocetnost bukacku malych (Ixobrychus minutus) i bukacu velkych (Botaurus stellaris) je na zlomku historickeho stavu, vyrazne ubylo i kolonii racku chechtavych (Larus ridibundus). Oproti tomu v rakosi zacali hnizdit drive neznami motaci pochopi (Circus aeruginosus), jerabi popelavi (Grus grus), slavici modracci stredoevropsti (Luscinia svecica cyanecula) nebo sykorice vousate (Panurus biarmicus).
Moderni obhospodarovani bohuzel vubec nepreje bahnakum. Pryc je doba hnizdeni brehousu cernoocasych (Limosa limosa) a vodousu rudonohych (Tringa totanus) na mokrinach v okoli Bohdanecskeho rybnika. Na druhou stranu zakonna ochrana dovolila navrat volavkam popelavym (Ardea cinerea), krkavcum velkym (Corvus corax) a orlum morskym (Haliaeetus albicilla). Z vetsich ptaku zacal v nasem kraji nove hnizdit i cap cerny (Ciconia nigra).
Mnohem tragictejsi je celkova bilance u druhu zemedelske krajiny. Intenzifikace zemedelstvi provazena scelovanim pozemku a celkovou homogenizaci krajiny zapricinila ztratu potravni nabidky a hnizdniho prostredi pro radu zcela nepribuznych skupin. Vymizeni pastvin s vyskytem velkych druhu hmyzu v soubehu s nedostatkem starych doupnych stromu melo za nasledek vyhynuti az do padesatych let pravidelne hnizdicich mandeliku hajnich (Coracius garrulus), dudku chocholatych (Upupa epops) a do jiste miry i sycku obecnych (Athene noctua). V silnicnich alejich se behem povalecnych let odmlceli strnadi zahradni (Emberiza hortulana), hromady kameni v polich opustili beloriti sedi (Oenanthe oenanthe), ridka rumiste lindusky uhorni (Anthus campestris) a kroviny tuhyci rudohlavi (Lanius senator). Pocetnost krepelek polnich (Coturnix coturnix) a koroptvi polnich (Perdix perdix) poklesla casto na setinove pocty, chrastal polni (Crex crex) z nizin na cas zmizel uplne (v soucasnosti se do vlhcich mist obcas vraci). Mezi vzacne vyjimky nove pribyvsich ptaku v zemedelske krajine lze zaradit snad pouze motaka luzniho (Circus pygargus) a brambornicka cernohlaveho (Saxicola torquata). Jako kuriozitu musim zminit, ze Josef Musilek neprokazal za svuj zivot z Pardubicka zadne hnizdeni kane lesni (Buteo buteo).
Slozeni lesnich druhu nedoznalo oproti historickemu stavu vyraznejsich zmen. Vlivem lesniho hospodarstvi vymizeli pouze tetrivci obecni (Tetrao tetrix), znami z Bohdanecska a z okoli Vysokeho Chvojna az do zacatku ctyricatych let minuleho stoleti. Zcela zanikly lesni kolonie kavek obecnych (Corvus monedula) a tento druh se stal v nasich podminkach dokonale synantropnim. I soucasny hnizdni vyskyt lelku lesnich (Caprimulgus europaeus) zustava nejisty.
Oproti prirodni krajine plynule vzrusta druhova pocetnost ptactva lidskych sidel. Do mest se stehuji druhy jak z lesu – napr. holub hrivnac (Columba palumbus), sojka obecna (Garrulus glandarius), tak i z otevrene krajiny – napr. koroptev polni, straka obecna (Pica pica).
Celkovy soucet ztrat a nalezu za posledni stoleti je zhruba nulovy. Nicmene stav populaci ptaku obyvajicich zemedelskou krajinu je stale vice nez neuteseny a aktivity pro jeho zlepseni by mely patrit mezi hlavni ochranarske priority.
Libor Praus
