Pestrá mozaika biotopů Broumovské vrchoviny, velké výškové rozdíly nad okolní krajinou a relativní nepřístupnost území vytvářejí vhodné podmínky pro výskyt a hnízdění vzácných druhů ptáků. Pro ochranu dvou charakteristických taxonů vázaných na zdejší skalní reliéf – kriticky ohroženého sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a ohroženého výra velkého (Bubo bubo) byla v prosinci 2004 vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko.
Kulíšek nejmenší. Foto J. Vrána
Charakteristika území
Ptačí oblast Broumovsko se nachází v severovýchodní části Královéhradeckého kraje ve střední části stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Rozkládá se na ploše o rozloze 9128,70 ha a sleduje linii SZ – JV, na délku měří 23 km a v nejširším místě dosahuje 6,5 km. Od severovýchodu je oblast ohraničena sníženinou Broumovské kotliny, zatímco od jihozápadu navazuje na pastviny a louky Policka a Teplicka. Jejími jádry jsou území s bohatým reliéfem a členěním – rozsáhlá plošina Adršpašsko – teplických skal s navazujícím Křížovým vrchem a Borkem na severozápadě a úzký hřbet příkrých Broumovských stěn s masívem Boru na jihovýchodě oblasti. Ve střední části tvoří dominantu stolová hora Ostaš, na kterou navazuje zalesněná Hejda. Tyto celky byly vzájemně propojeny koridory otevřené krajiny, jenž splňují nároky předmětných druhů na získávání potravy, odpočinek a migraci. Porosty jsou převážně tvořeny druhotnými smrčinami. Na méně přístupných místech rostou staré jehličnaté a listnaté lesy, dále jsou zde zastoupeny suťové listnaté i smíšené porosty na prudkých okrajích pískovcových kuest a reliktní bory. Nejvyšších bodů oblast dosahuje vrcholem Čápu (786 m.n.m.), Božanovským Špičákem (773 m.n.m.), Korunou (769 m.n.m.) a Borem (770 m.n.m.). V oblasti se nachází šest maloplošných zvláště chráněných území, z nichž nejvýznamnější jsou NPR Adršpašsko – teplické skály a NPR Broumovské stěny.
Hnízdo čápa černého na Broumovsku. Foto P. Kafka
Ornitologický význam
Předmětem ochrany zdejší ptačí oblasti se staly dva význačné druhy skalních měst – výr velký (Bubo bubo), který obývá okrajové skalní stěny příkrých svahů Broumovských stěn a odlehlé rokle Adršpašsko – teplických skal, a sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jenž dává přednost mohutným a vysokým skalním stěnám v blízkosti otevřené krajiny.
Ve zbytcích starých bukových porostů žijí další druhy přílohy I – čáp černý (Ciconia nigra), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a sýc rousný (Aegolius funereus), který dává přednost menším bučinám uvnitř jehličnatých porostů. V místech, kde smrkové porosty a bory plošin mají etážovitý charakter, řídce hnízdí kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Na vysokých věžích severozápadní části Adršpašských skal se dochovala poslední skalní kolonie kavky obecné (Corvus monedula), která však v posledních dvou letech expanduje na nové lokality. Význačným druhem skalních stěn je i nápadný a neustále se ozývající krkavec velký (Corvus corax). Ve starších porostech pravidelně hnízdí včelojed lesní (Pernis apivorus) a jestřáb lesní (Accipiter gentilis), naopak zapojené porosty mladších smrčin jsou domovem krahujce obecného (Accipiter nisus). V jihovýchodní části byl opětovně pozorován vzácný jeřábek lesní (Bonasia bonasia). Na otevřených nesečených plochách se zdržuje chřástal polní (Crex crex) a křepelka polní (Coturnix coturnix) a za potravou sem zaletuje čáp bílý (Ciconia ciconia). V posledních letech je na okrajích oblasti pravidelně pozorován vzácný luňák červený (Milvus milvus) a ojediněle i orel křiklavý (Aquila pomarina).
V období migrací jsou na okolních pastvinách častými hosty moták pochop (Circus aeroginosus) a moták pilich (Circus cyaneus), řídce je pozorován i luňák hnědý (Milvus migrans) a moták lužní (Circus pygargus). V zimě do skal velmi vzácně zaletuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria) a na okolní plochy káně rousná (Buteo lagopus).
Sokol stěhovavý. Foto archiv VČPČSO
Možná ohrožení
Předmětné druhy jsou ohroženy přímým pronásledováním ze strany člověka, nelegálním vybíráním obsahů hnízd, rušením nelegální horolezeckou činností, vysokým nárůstem turistické návštěvnosti skalních měst a úrazy na elektrovodech v krajině. Druhy vázané na vzrostlé bučiny jsou nepřímo ohroženy likvidací hnízdních biotopů těžbou.
Monitoring
V SPA Broumovsko je každoročně prováděn monitoring výra velkého, sokola stěhovavého a čápa černého s výstupem na orgány ochrany přírody. Faunistická pozorování ostatních druhů jsou vedena v místní databázi a jsou vyhodnocována v delších intervalech.
