Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Je tedy otazkou, jestli k pojmenovani „ptacich“ obci byl vyuzit oblibeny, typicky nebo naopak vzacny ptaci druh v danem uzemi. Ze ale vybrany druh nemusi byt nositelem nazvu obce, doklada napriklad tetrivek obecny ve znaku a vlajce obce Privrat. Predpokladam vsak, ze tetrivek se drive v oblasti obce vyskytoval. Symbol ptaka muze byt atraktivni i z jineho pohledu a kontext s uzemnim vyskytem vubec mit nemusi. Duvod vyuziti ptaciho motivu se pak muze vazat k nejake historicke udalosti, mistnimu nazvu (napr. potok Bila labut ve Sloupnici), popripade duvody nemusi byt i zrejme. V heraldice existuji i tzv. zahadne znaky, jejichz pouziti na znacich nebo vlajkach obci a mest nelze spolehlive vysvetlit a vazat se k teto symbolice bude spise jen nejaka povest. Prikladem muze byt kohout s lidskou hlavou ve vlajce a znaku mesta Ceska Trebova.
V otazce podstaty vyuziti daneho ptaciho druhu jako vlajkoveho nebo praporoveho symbolu je jiste casto nutne zapatrat v historii obce, archivech a kronikach. Mnohdy byl ptaci motiv prevzat z biblickych podkladu, z rodovych erbu slechtickych panovniku, historickeho znaku obce nebo mesta, ale i z peceti, na kterych se mohou objevovat i druhy pro nase konciny exoticke. Napriklad na vlajce obce Holetin je pelikan s mladaty. Duvodem je pecet ze 17. stoleti a povest, ze symbol vychazi z nazvu tvrze, ktera byla vystavena na historicke stezce mezi uzemim Cech a Moravy.
Protoze v nekterych pripadech se podoba obecnich nebo mestskych vlajek tvorila i v poslednich desetiletich, je i mozne, ze jisty vliv mohl nekdo, kdo mel k ornitologii nebo k prirode blizko. Skutecne historie a okolnosti konecneho vzezreni vlajek mest a obci s ptacim motivem mohou byt ruznorode. Pripomenme jeste, ze podle odborneho nazvoslovi a zakona c. 216/2004 Sb. o krajich, se ma pouzivat na urovni obci, mestysu, mestskych casti, mest a kraju vyraz vlajka. Prapor pouze v pripadech, kdy je textilni list pevne prichycen na zerdi ci na zerdove tyci.
Jako starobyly motiv byl pouzivan dravec jako symbol majestatnosti a vladarstvi kralu, slechticu a knizat. Diky tomu dodnes sidelnim vlajkam v CR vevodi orlice. V heraldice ma, na rozdil od dvouhlaveho orla, jednu hlavu. Tradici pouzivani tohoto symbolu lepe osvetluje clanek PhDr. Zbyska Svobody v casopise ZIVA (3/2011), ktery me k memu prispevku inspiroval, a je soucasti souboru clanku na tema „Prirodopisne motivy na ceskych komunalnich vlajkach a praporech“, ktery zacal vychazet od cisla 1 roku 2011. V casti III. – Ptaci zminovaneho cisla casopisu 3/2011 se autor clanku venuje popisu pouzivani nejcastejsich ptacich skupin a druhu na vlajkach a praporech nasich obci a mest s tim, ze mnohdy uvadi i vazby a okolnosti, ktere vedly k duvodum vyuziti ptaci symboliky. Urceni toho, o jaky druh se jedna, lze dobre rozeznat z informaci, ktere jsou soucasti strucneho popisu. Ten i se samotnym vyobrazenim vlajky je dostupny na strankach http://web.uhk.cz/cvp/obce/symbobce.htm.
Nutno poznamenat, ze ve svem prispevku nehodnotim pouziti pouheho ptaciho pera nebo postavu andela s pery jako ornitologicky motiv. Prestoze u druhu nemusi byt vyobrazeno cele jeho telo, melo by byt jasne, o ktery druh ptaka jde (navic v popisu praporu je to uvedeno). Rovnez jsem vynechal pouziti symbolu Pegase, nebot v podstate jde o okridleneho kone – obec Mrakotin (CR).
Je pochopitelne, ze se setkame i s pripady, kdy presne urceni ptaciho druhu muze byt obtizne. Proto se v takovych pripadech musime spokojit s oznacenim napr. „dravy ptak“ : obec Strazna (UO) nebo dokonce jen „ptak“: Bernartice (TR). U nazvu „cerny ptak“ v praporu obce Chvalec (TR) by se snad mohlo jednat o kosa cerneho. Nekdy byla pouzita i jakasi slozenina v podobe bajneho tvora, u ktereho dokonce urceni dominantniho puvodu muze byt sporne, jako u tzv. gryfa na vlajce obce Hradec nad Svitavou (SY), kde jde o kombinaci tela lva s hlavou, paraty a kridly dravce. V tomto pripade jsem proto take gryfa (podobne jako dalsi nekonkretni uvedeni ptacich druhu) nezapocital do sveho prehledu.
A vysledky meho pruzkumu?
Pardubicky kraj (Pk) ma 311 obci a mest. Zretelny ornitologicky motiv na vlajkach lze najit u 28 obci nebo mest. Kralovehradecky kraj (Kk) ma 265 obci a mest. Zde se ptaci se objevuji na 21 obecnich nebo mestskych vlajkach.
Z pohledu ptacich druhu jednoznacne dominuje pouziti zobrazeni orlice (celkem 15 pripadu). Konkretne v Pk u 10 vlajek: Chrast (CR), Chrudim (CR), Jevicko (SY), Klasterec n. Orlici (UO), Koci (CR), Libisany (PA), Moravska Trebova (SY), Nekor (UO), Policka (SY) a Slatina (UO) a v Kk je tomu tak u 5 vlajek: Horni Radechova (NA), Kvasiny (RK), Orlicke Zahori (RK), Pilnikov (TR) a Turi (JC). V jednom pripade jde o orla: Casy v Pk (Pa), tedy celkem 16 pripadu.
Pouziti orla nebo orlice ma u nas starou monarchistickou tradici, ktera pri tvorbe novych podob vlajek obci a mest neni prilis ctena.
Druhe nejpocetnejsi zastoupeni ma kohout (celkem 13 pripadu) v nejruznejsich barvach a vypodobeni. Muze byt cerny, bily, modry nebo cerveny, nejcasteji s cervenou zbroji. V Kk napocitame sedm vlajek s kohoutem: Barchov (HK), Dobra Voda u Horic (JC), Libcany (HK), Litobor (NA), Studnice (NA), Vysokov (NA) a Zabrodi (NA) a v Pk pak sest: Ceska Trebova (UO), Ceske Libchavy (UO), Kostenice (PA), Morasice (CR), Prosec (CR) a Stare Zdanice (PA). Kohout muze symbolizovat ohen (vypaleni uzemi obce nebo vypaleni lesu pro vznik sidla). Je atributem svetce sv. Vita, jednoho z nasich zemskych patronu, a take symbolem bdelosti a zmrtvychvstani Jezise Krista.
Zrejme urcity stupen oblibenosti se projevil v poctu zobrazeni capa bileho (ctyri pripady), pricemz vsak zastoupeni v pouziti maji jen obce Kk s dominanci Nachodska: Dobrenice (HK), Chvalkovice (NA), Sestajovice (NA) a Velky Trebesov (NA).
Jiz z vyse uvedeneho vyplyva, ze dale jsou jiz na vlajkach druhy zastoupeny menekrat. Trikrat to je motiv holuba (holubice) v Pk: Dolni Cermna (UO), Hroubovice (CR) a Kojice (PA) a jestraba lesniho v Kk: Jestrebi (NA) a Velke Svatonovice (TR), v Pk Linhartince (SY). Dvakrat motiv labute: v Pk Sloupnice (SY) a v Kk Broumov (Na) a kosa cerneho: v Kk Chvalec (TR) a Kosice (HK). Jedenkrat se pak objevuje na vlajce pelikan: v Pk Holetin (CR), tetrivek obecny: v Pk Privrat (UO), havran polni: v Pk Raby (PA), vrana: v Pk Vranova Lhota (SY) a skrivan polni: v Pk Libchavy (UO). V jednom pripade: Strazna (CR) jde jen o dravce, bez blizsiho urceni.
O tom, ktere dalsi druhy ptaku jsou v nasi republice soucasti vlajek, se muzete docist v jiz vyse avizovanem prispevku Z. Svobody v casopise Ziva (3/2011).
V konecnem souctu jsem tedy zaznamenal v obou krajich 49 obecnich nebo mestskych vlajek, kde je vyuzit ptaci druh jako symbol. Celkove se na vlajkach objevuje motiv 12 ptacich druhu, coz mi nepripada prilis. Na druhou stranu to zrejme odrazi urcitou heraldistickou tradici a pojitko k nasi historii. Z pohledu regionalniho mozna neni nezajimave, ze nejvice ptaku se na vlajkach objevuje v oblasti Nachodska (10 pripadu), dale Orlickoustecka (9), Chrudimska (7), Svitavska (6) a Pardubicka (6). Mene jiz na vlajkach Kralovehradecka (4), Trutnovska (3), Rychnovska (2) a Jicinska (2).
Jiri Mach
Dekuji i touto cestou za konzultace a rady PhDr. Zbyskovi Svobodovi.
Vlajky 49 mest Pardubickeho a Kralovehradeckeho kraje, na nichz jsou pouzity ptaci motivy, najdete zde.
