Podle noveho vyzkumu University of East Anglia ptaci samice, ktere jsou neverne svemu partnerovi, tim zvysuji sance na preziti svych mladat.
Biologove stali dlouho pred otazkou, proc se samici nevera tak casto objevuje napric zvireci risi. Ackoliv se vetsina samic ptaku drzi tzv. socialni monogamie, kdy tvori par s jedinym samcem, se kterym vychovava potomky, studie DNA odhalily, ze mladata byvaji casto zplozena i jinymi samci nez parovymi.
Vyzkum, jehoz vysledky byly zverejneny v casopise Molecular Ecology ukazal, ze mimoparova kopulace s dalsimi samci muze u nasledneho potomstva vypusobit vznik sirsi skaly specifickych genu, odpovednych za rozpoznavani chorob a nasledne spousteni obrannych reakci. V dusledku toho pak maji potomci promiskuitnich samic vetsi odolnost vuci sirsimu spektru nemoci a prezivaji dele.
Od roku 1997 bylo na malem ostruvku Cousin na Seychelskych ostrovech okrouzkovano vice nez 97 % mistnich endemickych rakosniku seychelskych (Acrocephalus sechellensis). Byly jim take odebrany vzorky krve a dal byly sledovany jejich pokusy o hnizdeni. Tak se podarilo zmapovat osud 160 ptaku, vylihnutych na ostrove mezi roky 1997 az 1999.
Vedci zjistili, ze samice sparovane se samci s nizkou rozmanitosti nemoci rozpoznavajicich genu, zvysovaly genetickou diverzitu svych mladat tim, ze kopulovaly s dalsimi samci, jejichz diverzita danych genu byla vyssi. Zjistili rovnez, ze promiskuita je u mistnich populaci bezna a povstalo z ni az 40 procent potomstva.
Tym vedcu nejprve testoval, zda mladata zrozena z mimoparove kopulace maji vyhody pro preziti oproti mladatum, narozenym hnizdicimu paru.
U potomku zrozenych jako vysledek samici nevery byla prokazana vetsi geneticka diverzita genu zodpovednych za rozpoznavani nemoci, nez mela mladata, zplozena s partnerem. Zda se, ze tyto geny davaji mladatum sanci na zivot dvakrat delsi, nez je obvykly prumer. Nektera mladata s vzacnejsi kombinaci techto genu mela prumernou delku zivota dokonce petkrat delsi nez mladata bez takoveho geonomu.
Dr. Richardson z University of East Anglia v teto souvislosti rekl: „Nenasli jsme zadny dukaz genetickych vyhod mladat z mimoparoveho oplodneni jako takovy. Potomci hnizdniho paru i mladata zplozena mimoparove prezivala stejne dobre. Presto vsak si samice neverou vuci parovemu samci s nizkou genetickou vybavou zajistuji, ze jejich mladata nebudou mit genetickou variabilitu nizsi nez prumernou. To pak mladatum zajisti vetsi sanci na preziti.
Studie byla provadena vedci z University of East Anglia, ve spolupraci s kolegy z University of Sheffield, dale University of Groningen a Nature Seychelles.
(z anglickeho originalu „Infidelity is healthy in birds“, publikovaneho 31. cervence 2010 na serveru www.birdwatch.co.uk prelozila Simona Vosahlova)
Originalni text clanku v anglictine naleznete zde
