Mladoboleslavsko – Tricet let sledovani druhu v oblasti umoznuje hodnotit silu hnizdni populace i jeji vyvoj. V tomto prispevku bych rad zminil nektere zajimavosti, vztahujici se k slavici prizpusobivosti menici se krajine.
Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) nema s clovekem vyraznejsi problem a jsou-li podminky pro hnizdeni prihodne i v blizkosti lidi, nabidky vyuzije. Proto zname vyskyt ze starych zahrad, tovarnich komplexu ci mestskych parku. Vyporadat se vetsinou dokaze i s vyssim predacnim tlakem, zpusobenym kockami.
Velmi zajimavym se jevi osidlovani protierozni a protihlukove zelene v mistech silnicnich tahu, zejmena pak v miste mimourovnoveho krizeni teles. Jakmile prostredi zhoustne, slavik sem presidluje z lesu jako je bazantnice pod Starou Studenkou, kde kerove lemy odrustaji a ridnou ztratou svetla, bylinne patro se meni a podminky k hnizdeni se zhorsuji. Krouzkovani odhalilo i presidleni samce slavika z anglickeho parku v Brezne k viaduktum, kdy bylo duvodem prosvetleni keroveho patra zamecke zahrady. K zajimavym zjistenim z prostredi od frekventovanych silnic patri pripady, kdy dospeli slavici dokonale „nacetli“ vyrazny potravni zdroj a cekaji tak pri krajnici ci dokonce sletuji do silnice pro poraneny hmyz. V case pelichani byli chytani na nastrahu primo pod ocelovymi svodidly v plevelech! Kvalite lokalit prospiva pravidelne myceni krovin pri krajnici, kde se nasledne ptaci mohou ukryt a byt potrave na dosah.
Dalsim prospesnym vlivem, zpusobenym clovekem, je myceni drevin pod drahami elektrovodu v topolovych ci vrbovych starnoucich hajich. Zmlazovanim s naslednou parezovinou vznikaji prihodne podminky pro stavbu hnizd v jinak lichem biotopu.
Lidsky neporadek v prirode je slavikum rovnez ku prospechu, jsou znamy pripady znacne oblibenosti rezavejicich odlozenych roli pletiva pri okrajich krovin k stavbe hnizd i ukryvani jeste neletajicich mladat. Naprostym fenomenem poslednich let je divoke skladkovani travni strize pri okrajich krovitych lemu cest, kde ptaci s znacnou oblibou lovi pocetne soustredeny hmyz. Stejnym zpusobem slaviky lakaji i skladky zeminy, dlouhodobe pod vetvemi obnazene a prehledne. Nahrazuji tak vyhrabana srnci lezeni ci pravidelne oslapavane cesty a chodniky. Znam je take pripad, kdy samice slavika dokonale „zakomponovala“ hnizdo do zrezivelych plechovek v okraji remizku. Na skladkach ptaci snadneji hledaji potravu a dokonce i stavebni material pro hnizdo. Tak jedna samice uzila k vystelce umelych zini ze smetaku.
Clovek samozrejme slavikum casto i skodi, napriklad jarni sberaci hlemyzdu, kteri prave v koprivovych lemech keru po desti proslapavaji a prohrabuji prostredi. Vyzinaci kopriv pro drubezi krmne smesi mnohdy rovnez hnizdiste poskodi. Zemni prace v prubehu hnizdeni take skodi. U silnice tak bylo znemozneno krmeni mladat dvoudennim kotvenim informacni tabule. Seceni protilehlych krajnic spravou silnic rovnez neprospiva. A posledni zajimavosti je zniceni snusky do Ceska zavlecenym plzakem spanelskym, ktereho ptaci samice nedokazala z hnizda vypudit, hustym slizem si neprodysne potrisnila peri a zalepila tak nazinu.
Zaverem treba dodat, ze i v krajine Mladoboleslavska napadne ubyva rozptylene zelene, a i to vede slaviky k priblizovani se mestskemu umelemu prostredi. A nejen je. Vidime-li dnes zaci stroje znacnou rychlosti sklizet polni porosty, neni divu, ze male placky, obklicene svodidly, hosti zcela krotke zajice a dokonce i srnci zver. Stejne jako prizpusobivi operenci zde rodi sva mladata, ktera ovsem pro nezkusenost tak casto konci pod koly stale pocetnejsich aut. Umela prostredi kolem silnic jsou tedy do jiste miry smrtelnou pasti obratlovcum volne krajiny.
Pavel Kverek
