Při invazích do měst brkoslavi často odpočívají na anténách domů. Foto – Jaroslav Vaněk.
Brkoslav severní (Bombycilla garrulus), jak již naznačuje jeho druhové jméno, je ptákem severských jehličnatých lesů. Jeho hnízdní areál se táhne od severní Evropy na východ po západní Sibiř, kde hnízdí B.s. evropský (B.g. garrulus) a na východní Sibiři hnízdí poddruh (subspecie) B.s. sibiřský (B.g. centralasiae). Třetí subspecie pak obývá Severní Ameriku. Jeho zeměpisná proměnlivost je však velmi malá.
Tento druh je známý tím, že v některých letech podniká do střední a západní Evropy invaze, jejichž příčinou je zřejmě neúroda jeřábu, který tvoří hlavní složku jeho potravy, v severněji položených oblastech. Podle doby výskytu ve střední Evropě je možné rozlišit dva typy těchto invazí.
Brkoslav severní v celé své kráse. Foto – Jaroslav Vaněk.
Při prvním typu se u nás brkoslavi objeví již v listopadu a většinou rychle táhnou dál na jih a jihozápad. V posledních letech jsou však častější invaze druhého typu, kdy se ve velkém počtu brkoslavi objeví přibližně okolo Vánoc. Tito ptáci již většinou dále netáhnou a jejich výskyt u nás je limitován pouze potravní nabídkou.
Brkoslav severní je ptákem nezaměnitelného vzhledu a je skutečnou ozdobou naší zimní přírody. Velikostí a tvarem se podobá špačkovi, takže laikovi může určitý problém dělat jejich odlišení v letu, kdy nejsou patrné barvy pozorovaných ptáků. Nejspolehlivějším znakem je ocas, který má brkoslav rovně zakončený, zatímco špaček vykrojený. Dalším spolehlivým znakem je cvrčivě zvonivý hlas, kterým se brkoslavi často ozývají.
Z posledních let mně v paměti nejvíce utkvěly dvě invaze brkoslavů. První byla v zimě 2005/06. První ptáky jsem zastihl již v listopadu, když jsem u přehrady Rozkoš pozoroval hejno asi 30 ex. Hlavní nápor však přišel před Vánoci, kdy brkoslavi doslova zaplavili centrum Hradce Králové. Poprvé jsem se zde s nimi setkal 22. 12. 2006. Nejméně tisícovka ptáků využila nabídky jeřabin na této hlavní třídě a před užaslými občany pořádali nálety na zdejší úrodu. Při svých hodech však byli velmi často plašeni projíždějícími auty, takže každou chvíli jich stovky za intenzívního cvrčení vzlétaly do vzduchu a zase se snášely zpět na stromy. K odpočinku pak ptáci využívali střech okolních domů, přičemž nejoblíbenějším místem byly televizní antény. Za pohled stál i výraz majitelů vozidel zaparkovaných pod stromy, protože jejich auta byla zasypána množstvím jeřabin a brkoslavího trusu. V následujících dnech jsem se snažil za pomoci fotoaparátu zaznamenat toto divadlo a dopočítat se počtu brkoslavů v centru města. Dospěl jsem z závěru, že jich zde je minimálně 1500, ale s největší pravděpodobností jich bylo až přes dva tisíce. Zásoba jeřabin však byla v průběhu Vánoc vyčerpána a na přelomu roku většina brkoslavů z města zmizela.
Brkoslavi sbírají potravu i na zemi. Foto – Jaroslav Vaněk.
Další nezapomenutelné zážitky mně připravila ta poslední zima 2008/09. První asi šedesátikusové hejno brkoslavů jsem zastihl 18. 11. 2008 u přehrady Rozkoš. I několik dalších pozorování se vždy týkalo počtu v řádech desítek ptáků. Situace se však opět začala měnit v druhé polovině prosince, kdy jsem znovu poblíž přehrady Rozkoš pozoroval hejno asi 400 brkoslavů. Hlavní představení však nastalo až na samý závěr roku 2008. S kolegou Petrem Švejdou jsme se 31. 12. 08 vypravili autem tradičně na přehradu Rozkoš. Jeli jsme z mé chalupy, takže cesta vedla přes obce Hořičky, Světlá, Ratibořice a Zlíč (vše okr. Náchod). Zejména mezi Hořičkami a Světlou a dále mezi Zlíčí a Českou Skalicí je silnice lemována stromořadím jabloní s množstvím nesklizených jablek. Této nabídky využili brkoslavi a připravili nám tak skvělé divadlo. Další pak byli na šípkových keřích v okolí Zlíčského rybníka a další v zahradách u silnice z České Skalice na Náchod. Samozřejmě jsme se s kolegou pilně věnovali fotodokumentaci a také jsme se pokoušeli dospět k nějakému odhadu, co se týká počtu ptáků. Oba jsme se shodli v závěru, že na úseku asi 7 km se zdržovalo asi 2000 brkoslavů. Na uvedený úsek jsme se pak vrátili i druhý den, tj. 1. 1. 2009. To zde již byla asi jen polovina počtu ze včerejška a sám jsem stejnou trasu zkontroloval ještě 3. 1. 09 , kdy jsem počet brkoslavů odhadl asi na 500 ex.
Jabloň ozdobená brkoslavy. Foto – Jaroslav Vaněk.
V průběhu uvedené zimy jsem brkoslavy pochopitelně pozoroval i na řadě dalších míst. Běžným jevem byli opět v Hradci Králové, kde jsem pozoroval hejna čítající několik stovek jedinců. Další velké hejno čítající asi tisícovku ptáků jsem pozoroval poblíž rybníka Šmatlán na Pardubicku 19. 2. 09 a znovu minimálně tisícovku mezi rybníky Datlík a Cikán u Hradce Králové. Příčinou jejich hromadného výskytu u Šmatlánu a u Hradce Králové je jmelí v okolních lesích, které je také oblíbenou brkoslaví potravou.
Po nadílce z předchozí zimy si nyní kladu otázku, jaká bude ta letošní. Přiletí brkoslavi opět v hojném počtu, nebo neuvidím za celou zimu ani jediného ? Jablek i jeřabin je spousta, takže stačí jen přiletět a dát si pořádně do zobáku.
Jaroslav Vaněk
Použitá literatura :
Fauna ČSSR, Ptáci 3/I, Academia 1983
Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky, Aventinum 2008
Společný odpočinek. Foto – Jaroslav Vaněk.
Brkoslav severní. Foto – Jaroslav Vaněk.
Zastrašování… Foto – Jaroslav Vaněk.
