Mladoboleslavsko – Z evidence priletu slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) do zajmove oblasti lze jiz vycist nekolik zajimavosti, a to i presto, ze nejsem velkym privrzencem „ptacich statistik“. Proto take hned v uvodu zminim, ze zapisovane udaje maji jinou vahu do roku 2000 a docela jinou v stoleti novem. Jde o to, ze vyhledavani slaviku v novejsi etape vyzkumu je efektivnejsi, diky vyuzivani prehravky zpevu. Tak lze konecne zjistit i opravdu prvni slaviky, kteri bezprostredne po priletu nezpivaji a pozornosti ornitologa v naproste vetsine pripadu uniknou. Proto je srovnavani obou etap temer tricetileteho vyzkumu znacne problematicke.
Vyuzivani provokace druhovym zpevem, nove dokonce i kontaktnimi hlasy, znacne memu vyzkumu prospelo a umoznilo v poslednich letech zcela necekane sledovat tez problematiku odletu ptaku z hnizdnich lokalit. Jen zatim nevim, jak budou ptaci reagovat v letech jdoucich po sobe na opakovani stejne vysece zpevu, se stejnymi slaviky se totiz setkavam casto i v letech nasledujicich. Pri pouzivani prehravky zcela jiste plati, ze mene byva vice.
Kalendar slavicich priletu pro sledovanou oblast se naposledy menil v roce 2009, kdy se podarilo samce nakontaktovat hlasem jiz 10. dubna; velmi pravdepodobne tentyz ptak byl vsak chycen az o dva dny dele. V roce 2011 doslo k vyrovnani tohoto „rekordu“, slavika se vsak jiz podarilo po „vyprovokovani“ chytit, okrouzkovat a promerit. Nejcasnejsi zjisteny prilet do oblasti se tedy definitivne posunul do prvni dekady dubna, a to je vysledek na zacatku me specializace zcela netuseny! Zda se pri tom, ze i probouzeni vegetace stanovist se mirne uspisuje. Zda se vsak jedna o vliv diskutovaneho oteplovani klimatu muze napovedet az dlouhodobejsi sledovani za pouziti jednotne metodiky.
Je znamo, ze nejcasnejsimi slaviky jsou viceleti samci. Zda se vsak jedna vzdy o ptaky v miste hnizdici, neni v posledni dobe zcela jiste. Podobne jako u modracku se totiz zda, ze v jakemsi predvoji vyuzivaji atraktivniho prostredi i ptaci prutazni. Svedomite krouzkovani hnizdni populace a sledovani tukovych zasob chytanych jedincu, muze v budoucnu napovedet vic.
Prvni priletnuvsi slavici obecni se v prostredi chovaji nenapadne, a protoze se jedna (podobne jako v case pohnizdniho pelichani) o mista temna a neprostupna, snadno uniknou pozornosti. Ozvou se pouze v situaci, kdy reaguji varovnym hlasem na pripadne nebezpeci. Prevazujici chladne noci ci nevlidne jarni pocasi prispivaji k tomu, ze ptaci k zpevu nepristupuji a vyckavaji klidne vice dni. I pak je zpev zkraje neusporadany a nejisty, casto tichy a vetsinou jej spise nez vecer, zaregistrujeme po rozedneni,.
V konci druhe dekady se uz setkavame casteji i s ptaky dvouletymi. Jde o samce, kteri jeste „nikam nepatri“ a zpev tak muzeme registrovat i na mistech pro druh nevhodnych. Dlouho tam vsak nevydrzi a pokud jsou ptaky mistnimi, toulaji se a zkousi usadit nekde v regionu.
V zkoumane oblasti se jevi napadna prevaha samcu nad samicemi, a tak prave dvouleti jedinci v prvnich svych pokusech casto neuspeji.
Zacatkem posledni dekady dubna se objevuji starsi samice, na rozdil od samcu priletaji s dostatecnymi tukovymi zasobami a tokajicimi partnery jsou bezprostredne smerovany k hnizdeni. Stare samice s uspesnym predchozim vyhnizdenim jsou schopny za predpokladu nezmenenych podminek na stanovisti zakladat hnizda v tesnem sousedstvi lonskych.
Na prelomu dubna a kvetna se objevuji i samice dosud bez hnizdni zkusenosti, hnizda jsou casto pro napadnost predovana, v opakovanem nahradnim hnizdeni vsak jiz vyuziji ziskanych poznatku. Biotop se navic stal za ten cas priznive neprehlednejsim a hnizdeni byvaji uspesna.
V prvni dekade kvetna je v oblasti slaviku jednoznacne nejvice, chytaji se zejmena dvouleti ptaci, u kterych jeste nejde zcela bezpecne urcit pohlavi a casto z mista nasledne zmizi. Zde usuzuji, ze se muze jednat i o slaviky prutazne. Protoze ale tyto krouzkovance nejsem schopen nasledne odchyty kontrolovat a retrapy odjinud dlouhodobe neprichazeji, mohu o moznem prutahu pouze spekulovat. V puli mesice kvetna pohyb slaviku ve sledovane oblasti napadne ustava.
Podekovani: Rad bych podekoval vsem kolegynim i kolegum na Morave a v Cechach, kteri nelenili a podelili se s nami ostatnimi o sva pozorovani slaviku. Vdecny budu nemene za pozdejsi sledovani slaviku tmavych (Luscinia luscinia).
Pavel Kverek
