Střední Čechy – V roce 2007, kdy můj výzkum završil rovné čtvrtstoletí, jsem si nepomyslil, že může přijít nad hnízdy slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) ještě nějaké větší překvapení. Dostavilo se 7. června. Na jedné z lokalit se mi zdálo, že slavičí pár žádná mláďata nikde nekrmí. Samec byl kontrolním odchytem shledán loňský ze sousedství, dvouletá samice byla nově okroužkována.
Slavíci již před tím nejevili žádnou podrážděnost z mé návštěvy a vysvětlení přišlo až s odchycením samice. Po vyjmutí ze sklopky v ruce téměř chrastila! Opravdu měla hnízdní nažinu stupně 2 velmi pevně a zcela neprodyšně uzavřenu v jeden celek! Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil (na základě předchozích zkušeností), že původcem podivného krunýře je všude dnes hojný plzák španělský (Arion lusitanicus).
V obci mám stanoviště v domě mé manželky a tak jsem peří postiženého slavíka namáčel slabým roztokem octové vody a sliz, ne nepodobný úhořímu, jen velmi pomalu vláčněl. Vše jsem zneutralizoval koupelí vodou, slavíka dál prohlédl a proměřil. Vysušil a pustil. Když jsem si událost srovnal v hlavě, převládl názor, že plzák spadl, nebo cíleně zamířil do hluboké kotlinky k snůšce, odkud jej nemohla vypudit. Došlo k potřísnění a následnému zaschnutí peří na břiše, tedy k uzavření nažiny a přerušení kontaktu s vejci. Tím byla pohroma dokonána. Troufám si tvrdit, že nebýt odchytu pro kroužkování a pracného rozpuštění slizu, pták by musel vydržet až do výměny peří. Na životě by jej to zřejmě neohrozilo, otázkou však zůstává případné potřísnění letek. Hnízdění tím však na každý pád bylo znemožněno. Vzhledem k populační explozi silně slizujících a agresivních plzáků, útočících s přibývající velikostí i na nástrahu ve sklopkách, bude zajímavé sledovat další osudy ptáků, hnízdících na zemi.
Pavel Kverek.
