Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Rybník Černý Nadýmač byl v roce 2014 vyhlášen přírodní památkou, přičemž předmětem ochrany jsou zejm. rostlinná společenstva obnažených den. Tomu je přispůsoben i plán péče (pro vodní ptactvo zásadní především omezení hnojení, využívání rybníka pro chov „mysliveckých“ kachen, pravidelné letnění). K letnění došlo právě v roce 2015, napouštění rybníka začalo v poslední dekádě května. V té době již dno pokrývala vysoká vegetace .V průběhu napouštění rybníka se v okolí výpusti objevila oblast volné hladiny cca 100x200m, zbytek hladiny byl skryt v husté vegetaci.
První pozorování poláka malého na této lokalitě spadá do 23. července, kdy 1 ex pozoroval J. Rohlena. Již při dalším pozorování 5. srpna byla zjištěna 1M a 1F s 1 juv., přičemž mladý pták byl viditelně menší než dospělý. Při dalším pozorování dne 7. srpna byla zjištěna 3 juv. (společně s 1M). Dále dne 8.8.2015 pozoroval Pavel Bergmann 2 dospělce + min. 3juv.„ přičemž 2 juv. se držela spolu, třetí bylo pozorováno zvlášť (poblíž samice.). Skutečný počet juv. předpokládal pozorovatel vyšší (většinou skryta v porostech vodních rostlin), mláďata byla špatně vzletná (pozorován kratší přelet s nezdařeným přistáním). Stáří mláďat odhadl Pavel Bergmann na 6 – 7 týdnů. Při dalším pozorování se podařilo zřejmě upřesnit celkový počet mláďat, když 10. srpna byl pozorován 1 pár + 8 juv.
S následujícími poznatky dalších pozorovatelů se počet pozorovaných poláků lišil, což může být dáno poměrně nepřehlednými podmínkami (množství plovoucích vodních rostlin, za nimiž jsou ptáci často skryti). Jedním ze zajímavějších dalších zjištění je údaj Michala Podhrázkého, který pozoroval 14. srpna 2 samce a 1 samici. Taktéž J. Krejčík a M. Šícha pozorovali 20. srpna 2 samice, 1 samce. Tato pozorování připouštějí možnost výskytu 2 párů poláků malých na lokalitě.
Polák malý hnízdil na Pardubicku (blíže viz ZDE) pravidelně, avšak v malém počtu párů od roku 1933, kdy první hnízdo se snůškou nalezl J. Musílek na Bohdanečském rybníku do roku 1985, kdy kroužkovali Ladislav a Helga Štanclovi mláďata na Strašovském rybníku. V dalších letech byli již v hnízdní době poláci malí pozorováni nepravidelně a bez prokázaného hnízdění.
Nutno podotknout, že zjištěné hnízdění tak vzácného druhu, kterým bezesporu doposud polák malý je, dává ochraně přírody do ruky silný argument, že při vhodné a cílené územní ochraně, lze za dodržování vhodného plánu péče vytvořit unikátní a atraktivní hnízdní biotop pro řadu vodních a mokřadních druhů ptáků. Lze se jen domnívat, že za hustým závojem vodních rostlin mohlo dojít ke skrytému hnízdění např. kopřivky obecné, potápky černokrké či čírky obecné – u všech těchto druhů byli v letošní sezóně pozorováni mladí, již plně vzrostlí ptáci. Společně s rozsáhlou revitalizací NPR Bohdanečský rybník a vhodným managementem na Černém Nadýmači se opět Pardubicko stává nepřehlédnutelnou oblastí pro vodní a mokřadní ptáky v rámci celé České republiky.
Lukáš Kadava, Jan Krejčík