Samec slavíka tmavého při zpěvu. Foto – Mikalaj Gulinski (www.birdwatch.by).
V dalším díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož pohybu po našem území máme jenom kusé informace…
V třetím díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož výskytu na našem území máme stále jen kusé informace.
Slavík tmavý (Luscinia luscinia) – nejvzácnější náš slavík
Slavík tmavý, dříve zvaný uherský, je z našich slavíků nejrobustnější, s zimovištěm na samém jihu Afriky. Na území republiky jej zastihneme nejčastěji na tahu, občas však také v smíšených párech se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a výjimečně zřejmě i jako hnízdící druh.
Na tahu se mohou slavíci tmaví objevit i v zcela suchém biotopu. Foto – Pavel Kverek.
Jarní průtah slavíka tmavého u nás probíhá od konce dubna do začátku třetí dekády května. Prvními protahujícími ptáky jsou starší samečci, zastaví se na krátký čas a většinou nezpívají. Průtah uniká pozornosti, ptáci spěchají hnízdit do oblastí severně i západně od nás.
Jinak je tomu s jedinci, kteří nespěchají. V místech, pro druh většinou příhodných, zpívají řadu dní i týdnů. Nejčastěji to jsou samci bez zkušenosti s hnízděním – tedy dvouletí. Existují však i případy, kdy se slavík na místo vracel i v následujících sezónách. Případná hnízdění však nebyla podle dostupných informací podrobněji sledována. Je to škoda, protože by se zřejmě již tehdy zjistilo, že jde o smíšený slavičí pár. Takový, jakých se podařilo prokázat v našich podmínkách v posledních letech už několik.
Slavík tmavý – mladý pták. Foto – Pavel Kverek.
Jestliže platí, že průtah prvních samců slavíků tmavých je nenápadný, pak o migraci samic platí to samé. Otázkou navíc zůstává, jak pohlaví v čase migrace spolehlivě odlišit, protože třeba hned dodat, že je to obtížné a bez záruky. Přesto však chování ptáka a biometrické údaje (menší velikost) mnohé napoví. Tyto samice protahují klidně po půlce května a rovněž spěchají. Vysoká tučnost a neustálé hledání potravy ukazují, že se chystají brzy hnízdit. Na tomto místě je třeba připomenout, že i smíšené páry, tvořené právě samicí slavíka tmavého, byly v našich podmínkách prokázány – tedy, ne každá samička má v úmyslu pokračovat dál.
Detail křídla dvouletého samce slavíka tmavého. Foto – Pavel Kverek.
Zpěv slavíka tmavého je jiný než projev slavíka obecného. Přednes je „tvrdší“ a méně temperamentní, chybí v něm úvodní táhlé zvuky (krešendo). V prostředí, kde se oba druhy potkávají, je slavík tmavý schopen svůj repertoár do jisté míry přizpůsobovat slavíku obecnému zatímco opačně to nefunguje. Také kontaktní hlasy jsou odlišné, ty je však třeba ornitologům z nahrávek nejprve dobře naposlouchat.
Slavík tmavý hnízdí nejblíže od nás pravidelně na Slovensku, v Polsku a v Německu. Česko se však zdá velmi příhodné pro tvorbu smíšených párů, když leží těsně pod hranicí hybridní zóny.
Slavík tmavý obývá vlhčí prostředí, než jeho příbuzný, zřejmé to bylo i při návštěvě polské řeky Prosny, kde v hybridní zóně v půli května sice zněly oba repertoáry, ale druhy si říční prostředí dokonale rozdělily.
Detail křídla minimálně tříleté samice slavíka tmavého. Foto – Pavel Kverek.
Z výsledků kroužkování třeba připomenout výsledek Jiřího Kulta, jímž kroužkovaný jednoletý slavík tmavý byl ještě téhož podzimu zastižen v Keni v Africe. Pták sice nemá známý původ ani zimoviště, ale odkrývá směr i data průtahu, rychlost postupu i schopnost náročnou cestu zvládnout. U slavíka obecného takto kvalitní výsledek, navzdory vyšším počtům označených ptáků, doposud schází.
Podzimní tah obou druhů je velmi nenápadný. Uvědomíme-li si u slavíka tmavého, jak početná je populace od nás na sever i západ, jen těžko pochopíme mizivé procento jedinců, vykázaných v seznamech českých i moravskoslezských kroužkovatelů. V tomto čase navíc ještě většina chytaných ptáků je jednoletých, tedy tohoročních mláďat. Kudy vede odlet druhu do afrických zimovišť, zejména ze západní Evropy, směřuje-li k jihovýchodu? To je záhada.
Slavík tmavý, přes určité šíření, zůstává u nás zjevem poměrně vzácným. Stejně vzácným však je i druhý z modráčků, kterého navštívíme v dalším díle. Za slavíkem modráčkem tundrovým se tedy podíváme na jediné z jeho hnízdišť na vrcholky Krkonoš. Přesvědčíme se o tom, že za pomlčku v nadpise se sluší dodat – nejotužilejší náš slavík.
O rozlišování příbuzných slavíků najdou zájemci informace na mém webu Pavel Kverek
Stará samice slavíka tmavého. Foto – Pavel Kverek.
