Podzim 2013 na přehradě Rozkoš – část. 1 (bahňáci)

Mladý jespák malý. Foto J. Vaněk

Mladý jespák malý. Foto J. Vaněk

Čas podzimního tahu ptactva patří na Rozkoši k ornitologicky  nejatraktivnějším obdobím roku. Množství ptáků táhnoucích na svá zimoviště nachází v podzimním období na Rozkoši vhodné podmínky pro svoji tahovou zastávku. Kromě řady jiných faktorů přispívá k těmto dobrým podmínkám pravidelné snižování hladiny v podzimních měsících a s tím spojené obnažování bahnitých ploch na kterých ptáci hledají potravu.

(Pozn. red.: Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2013 byly na pobočkovém webu technické problémy, vracíme se k doplnění chybějících faunistických údajů z Rozkoše tak, jak jste byli zvyklí. Další příspěvky nás čekají podle toho, co nabídne nadcházející sezóna. Díky za pochopení!)

Vzhledem k množství dat z tohoto období, jsem se rozhodl rozdělit přípěvek do dvou částí, přičemž v této první části se zaměřím na skupinu, která na lokalitu přitahuje nejvyšší počty ornitologů a birdwatcherů – řád dlouhokřídlých, podřád bahňáci.

Níže jsou uvedeny všechny druhy bahňáků pozorované na přehradě Rozkoš v období od 1.7. do 31.12.2013.

24.9.2013 byl na Rozkoši pozorován rekordní počet sedmi ústřičníků. Toto je pouze ilustrační foto (Holandsko). Foto J. Vaněk

24.9.2013 byl na Rozkoši pozorován rekordní počet sedmi ústřičníků. Toto je pouze ilustrační foto (Holandsko). Foto J. Vaněk

Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)

Na tento druh měli v roce 2013 štěstí výhradně „přespolní“ návštěvníci. Dne 14.9. pozoroval 2 ex. Martin Došlý a 24.9. dokonce 7 ex. Aleš Marek. Jednalo se s největší pravděpodobností o skupinu ptáků, která lokalitu navštívila za účelem přenocování, protože v následujících dnech zde již nebyli tito ptáci zastiženi.

Kameňáček pestrý (Arenaria interpres)

Tento druh patří mezi pravidelné návštěvníky lokality na jarním i podzimním tahu, kdy bývá v některých letech současně pozorováno i několik ptáků. V roce 2013 jsme se museli spokojit vždy s jediným ptákem, a to v časovém rozmezí 10.9. – 22.9.

Kameňáček pestrý patří k pravidelným návštěvníkům lokality: Foto J. Vaněk

Kameňáček pestrý patří k pravidelným návštěvníkům lokality: Foto J. Vaněk

Kulík říční (Charadrius dubius)

Pozorování spadají do časového rozmezí 21.8. – 21.9. Počty protahujících kulíků říčních byly v roce 2013 velice nízké, nejvíce bylo pozorováno 5 ex.

Kulík písečný (Charadrius hiaticula)

Pravidelně zaznamenáván v časovém rozpětí  29.8. – 16.10. Ani počty kulíků písečných nedosahovaly v roce 2013 počtů z předchozích let. Nejvyšší zaznamenaný počet byl 10 ex., a to celkem ve čtyřech případech.

Kulík bledý (Pluvialis squatarola)

Pozorování spadají do časového rozmezí 21.9. – 10.11. Nejvyšší počet byl zaznamenán 19.10., a to 25 ex. V uvedeném časovém rozmezí byl pozorován při většině kontrol lokality.

Kulík zlatý (Pluvialis apricaria)

Jediný dospělý pták v hnízdním šatu byl pozorován dne 28.7. v hejnu čejek chocholatých na poli nedaleko přehrady. Přestože počty kulíků zlatých protahujících na podzim zdaleka nedosahují počtů, které protahují na jaře, je pozorování jediného ptáka za celý podzim zcela výjimečné.

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Hejna čejek byla pozorována přibližně od poloviny července. Přestože není tento druh přímo vázán na obnažená bahna na přehradě, ale podstatnou část času tráví v polích v okolí přehrady, tak na přehradu v průběhu dne ptáci několikrát zaletují. Nejvyšší počty byly opakovaně zaznamenány v průběhu října, a to až 500 ex. Díky atypicky mírné zimě několik čejek setrvalo na lokalitě až do prosince, nejvytrvalejší jedinec byl ještě pozorován 30.12.

Mladý jespák rezavý pátrající po potravě. Foto J. Vaněk

Mladý jespák rezavý pátrající po potravě. Foto J. Vaněk

Jespák rezavý (Calidris canutus)

Jednoho mladého jedince jsme na lokalitě pozorovali ve dnech 15 – 16.9. Dne 15.9. se shodou okolností zdržoval ve společnosti podstatně atraktivnějšího druhu – jespáka  skvrnitého (Calidris melanotos).

Jespák skvrnitý (Calidris melanotos)

Jedno z nejzajímavějších pozorování za rok 2013 na lokalitě. Pozorování jednoho mladého ptáka ve dnech 15 – 16.9. jsem podrobněji popsal ve svém předchozím příspěvku ZDE

Jespák písečný (Calidris alba)

Na lokalitě byl pozorován celkem v 17 ti dnech v rozmezí 26.8. – 27.9. Nejvyšší počet – 4 ex. pozoroval dne 26.9. Zdeněk Souček.

Jespák obecný (Calidris alpina)

Po čejce chocholaté jde o nejpočetněji zastoupeného bahňáka na lokalitě. V poslední dekádě července se tradičně objevují protahující dospělí ptáci. V roce 2013 byl v tomto období 2x pozorován jediný adultní jespák obecný. První mladý jedinec byl zastižen 15.8, ale výrazněji se počty protahujících jespáků obecných začaly zvyšovat až v první dekádě měsíce září. Nejvyšší počet byl zaznamenán 27.9. – 90 ex. Je však třeba konstatovat, že tento počet byl v tomto roce výjimečný a počty se převážně pohybovaly okolo 30 ex. K výraznějšímu poklesu početnosti došlo ve druhé dekádě října. Ještě počátkem prosince byli na  pozorováni až 3 ptáci, jeden vytrvalec na lokalitě úspěšně přežil až roku 2014, což bude uvedeno v některém z dalších mých příspěvků.

Jespák obecný je nejpočetnějším jespákem na lokalitě. Úkol : Procvič si postřeh a najdi mezi jespáky obecnými jednoho jespáka jiného druhu. Řešení bude uveřejněno u dalšího příspěvku o ptactvu Rozkoše. Foto J. Vaněk

Jespák obecný je nejpočetnějším jespákem na lokalitě. Úkol : Procvič si postřeh a najdi mezi jespáky obecnými jednoho jespáka jiného druhu. Řešení bude uveřejněno u dalšího příspěvku o ptactvu Rozkoše. Foto J. Vaněk

Jespák křivozobý (Calidris ferruginea)

V roce 2013 se podzimním tahu nepodařilo zastihnout ani jednoho dospělého ptáka. Mladí ptáci byli pozorováni v období 29.8. – 27.9., a to v maximálním počtu 5 ex.

Jespák malý (Calidris minuta)

Převážně jednotliví mladí ptáci byli pravidelně zaznamenáváni v období 19.8 – 12.10. Nejvyšší počet 7 ex. byl zaznamenán 15.9.

Jespák šedý (Calidris temminckii)

Pravděpodobně tentýž jedinec byl na lokalitě pozorován v období 14 – 19.9.

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Tento druh byl na lokalitě pravidelně pozorován v období 21.8. – 22.11. Nejvyšší zaznamenané počty činí okolo 30 ex. v průběhu měsíce září.

Lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus)

Jediné pozorování v roce 2013 zaznamenal Martin Došlý, který dne 14.9. pozoroval jednoho mladého ptáka.

Břehouš černoocasý (Limosa limosa)

Jediný záznam o pozorování 1 ex. ze dne 21.9., který na lokalitu přilétl nocovat.

Koliha velká (Numenius arquata)

Zaznamenány celkem v 17 ti dnech v období 30.8 – 22.11. Nejvyšší počet 10 ex. pozoroval 5.9. Ladislav Jasso. Kromě přehrady byly často pozorovány v okolních polích.

Pisík obecný (Actitis hypoleucos)

Průtah pisíků začíná být patrný ji v první polovině července. Nejdříve bylo zaznamenáno 6 ptáků dne 10.7. Maxima bylo dosahováno na konci července, kdy bylo zaznamenáno na lokalitě až 15 ex. Poslední pisík byl pozorován 1.10.

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Průtah tohoto druhu byl velice slabý. Ptáci byli na lokalitě zaznamenáni v období 3.8. – 16., a to nejvíce v počtu 2 ex.

Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

První vodouš kropenatý byl zaznamenán 3.8. a následně byli nepravidelně zjišťováni od konce roku. Zimování tohoto druhu na lokalitě je zjišťováno pravidelně. Nejvyšší počet – 4 ex. zaznamenal dne 14.9. Martin Došlý.

Vodouš rudonohý (Tringa totanus)

Na lokalitě byl celkem v pěti dnech zaznamenán 1 ex., a to v období 26.8. – 15.9.

Vodouš tmavý (Tringa erythropus)

Na lokalitě byli zjišťováni poměrně pravidelně  v období  24.7. – 25.9. Nejvyšší počet 15 ex. zaznamenal Ladislav Jasso dne  4.9.

Vodouš šedý (Tringa nebularia)

Na lokalitě pozorováni mnohokrát v období 28.7. – 6.10. Maximální počet 14 ex zaznamenán dne 10.9.

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

Zjištěna celkem v sedmi dnech v období 5.9. – 17.11. v nejvyšším počtu 5 ex. dne 8.9. Někteří ptáci byli zastiženi u polních louží.

Slučka malá (Lymnocryptes minimus)

Zastižena celkem třikrát v průběhu října a listopadu. Dvakrát se jednalo o 1 ex. a v jednom případě 2 ex. Slučky byly vždy zastiženy u polní louže.

Pokud se týká průtahu bahňáků, lze podzim roku 2013 hodnotit jako výrazně podprůměrný. Poměrně výrazně se pod dlouhodobým průměrem pohybovaly zaznamenané počty u jednotlivých druhů. Některé „tradiční“ druhy nebyly dokonce pozorovány vůbec.

Jaroslav Vaněk

Použité prameny :

Faunistická databáze ČSO Birds/Avif

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation