b). Posilování ekosystémových služeb (biologická ochrana lesa proti některým ekonomicky závažným skupinám hmyzu)
Právě vysoká predační schopnost ptáků v řadě případů dokáže kompenzovat výpadek účinnosti některého z regulátorů. Intenzivní metabolismus malých pěvců vyžaduje vysokou spotřebu potravy. Například sýkory spotřebovávají denně kolem 10 g hmyzu bez ohledu na to, jde-li o dospělá imága, larvy nebo vajíčka. Na rozdíl od hmyzích predátorů, kteří při ochlazení prostředí svoji aktivitu omezí nebo úplně zastaví, stálá tělesná teplota ptáků vyžaduje pravidelné doplňování energií a vytváří tedy nepřetržitý predační tlak na kořist.
Netažné druhy jsou o to cennější, že intenzivně prohledávají svůj lovecký revír i v průběhu celého zimního období. Každý z našich stálých hmyzožravých ptačích druhů je více méně specializován na určitou skupinu hmyzu nebo jeho vývojová stadia. V období nedostatku této hlavní kořisti je schopen se uživit náhradní potravou, tedy jinými původně nevyhledávanými druhy hmyzu nebo také přecházet na rostlinnou složku. Zejména v podzimních měsících se u sýkor mění výstelka svalnatého žaludku, která usnadňuje trávení rostlinných semen. Soustředění lovících pěvců na určitý typ kořisti (kukly, imága, larvy – housenky, vajíčka) v určitém období umožňuje velmi účinné snížení populačních hustot nejhojnějších druhů hmyzu. Na řadě příkladů bylo již v minulosti prokázáno, že např. sýkory dokáží z prostředí odebrat 92 – 98 % jedinců zimujících vajíček obalečů nebo také z napadených porostů v době vegetace kolem 30 – 50 (- 90) % housenek a housenic. Intenzita predace se přirozeně odvíjí od početnosti ptáků, které se podaří na lokalitách udržet v období přítomnosti škůdce (jeho vývojového stadia, tvořícího kořist). Rozhodující silou tu jsou především dospělí jedinci, kteří nejsou vystaveni takovému predačnímu tlaku ze strany vlastních predátorů (kun, sov, dravců apod.). Nově vyvedená, nezkušená mláďata sýkor mívají během prvního měsíce po opuštění hnízda až 70 % ztráty a na konzumaci hmyzu se tedy podílejí jen omezeně.
Vysoce specializovanými hmyzožravci jsou také některé druhy netopýrů, které je možné pozorovat při lovu za teplých podvečerů od dubna do konce října na slunných pasekách, při okrajích porostů anebo v blízkosti vodních ploch. Ačkoli je pro řídký výskyt nelze z hlediska biologické ochrany lesa považovat za příliš významné, je třeba s nimi v podpoře dutinových živočichů počítat, pokusit se o usazení trvalých letních kolonií a jejich početnost zvýšit.
Také dravý hmyz je velmi významným predátorem běžných hmyzích populací. Rozvinutý roj vos nebo sršní kontroluje celou plochu v širokém okolí dutiny a částečně se tak dostává do konkurenčního postavení vůči všem druhům hmyzožravého ptactva. Jeho výkonnost se zejména v teplém období plně vyrovnává s výkonností ptačí rodiny, kdy se denní spotřeba kořisti (hmyzu) může pohybovat až kolem 120 g. Pokusně bylo také prokázáno, že stejně dobře přechází na lov nejhojnějších skupin hmyzu a využívá při tom všechna vývojová stadia. Ačkoli literatura často uvádí výhradní lov dospělců blanokřídlého nebo dvoukřídlého hmyzu, podařilo se nám prokázat, že stejní jedinci např. vosy obecné bez problémů loví také housenice, housenky nebo červy. Z hlediska biologické prevence proti hmyzím škůdcům je tato skupina predátorů v prostoru lesa velmi důležitá a nezastupitelná. Pro snížení konkurenčního tlaku ze strany ptáků při osídlování dutin je podle potřeby ve vhodných lokalitách zvyšována hustota budek a vytvářen prostor pro založení rojů.
Vystupňování predačního tlaku pomocí dutinových pěvců, netopýrů nebo dravého hmyzu vybudováním a udržením dostatečné nabídky umělých dutin významně podpoří stabilitu lesního ekosystému. Zajištěním soustředěného predačního tlaku širokou skupinou dutinových živočichů po celou vegetační sezonu bude do značné míry vyvážena rozmnožovací schopnost řady škůdců a minimalizováno jejich negativní působení na zdravotní stav dřevin. Rozložením působení na kořist se promítne v podmínkách královéhradeckých lesů do výskytu housenek kalamitní píďalky zhoubné (Erannis defoliaria) i píďalky podzimní (Operophtera brumata), které se líhnou ze zimujících vajíček na listnatých dřevinách brzy zjara při rašení pupenů. Naopak housenky píďalky tmavoskvrnáče (Bupalus piniarius) budou nejvíce postiženy v období nejvyšších hustot na borovicích od konce června a v červenci. Stejně tak housenky chronického škůdce obaleče dubového (Tortrix viridana) jež se líhnou v období rašení dubů na přelomu dubna a května. Významným zdrojem potravy jsou také hojné housenice pilatky smrkové (Lygaeonematus abietinus) prodělávající na smrkových výhonech velmi rychlý vývoj od poloviny května do počátku června a housenice ploskohřbetky smrkové (Cephaleia abietis) objevující se až od druhé poloviny června do konce srpna. Dvě generace běžné hřebenule borové (Diprion pini) vytvářejí potravní zdroje od počátku května do poloviny října.
V prořídlých porostech převažující borovice lesní bude ve zdejších lesích mikroklimatickými změnami a oteplením podpořen vývoj populací bourovce borového (Dendrolimus pini), můry sosnokaze (Panolis griseovariegata) nebo také štětconoše trnkového (Orgyia antiqua), ploskohřbetky sosnové (Acantholyda nemoralis) a celé řady dalších škůdců vyvíjejících se na pupenech, výhonech a jehličí borovic. Vytěžené a nově zalesňované plochy se stanou jednak hostiteli brouků jako je listožravý listopas borový (Brachyderes incanus) a listopas všežravý (Polydrosus atomarius), někteří kovaříci nebo klikorozi.
Mláďata brhlíka lesního (foto M. Dusík)
Výčet druhů, které se mohou stát hospodářsky nebezpečnými, by mohl být daleko obsáhlejší. Podstatné je ve vztahu k podpoře dutinových pěvců, udržení takové jejich početnosti, aby byli schopni se po snížení stavu hlavní kořisti (hladké housenky, housenice) zaměřit také na méně atraktivní živočichy (ochlupené housenky, brouky). Týká se to především udržení hnízdících druhů s širokým potravním spektrem, jako je sýkora koňadra (Parus major) nebo ptáků snadno přecházejících na náhradní kořist zastoupených zde sýkorou úhelníčkem (Periparus ater), brhlíkem lesním (Sitta europaea) nebo tažným rehkem zahradním (Phoenicurus phoenicurus).
Miroslav Dusík
Projekt je realizovan S PODPOROU MESTA HRADEC KRALOVE
