4. Vývoj společenstva dutinových pěvců v roce 2012
Na rozdíl od sezony 2011 byly klimatické podmínky jarního období v roce 2012 podstatně příznivější. Promítly se do kvantitativní i kvalitativní skladby populací lesního hmyzu a utvořily dostatečnou nabídku hlavní potravy všem druhům hmyzožravých živočichů. Ptačí společenstvo reagovalo nejen zvýšeným reprodukčním úsilím, ale také vlastním dynamickým rozvojem spočívajícím v přírůstku méně častých druhů. Schopnost koncentrace hnízdících párů v troficky výhodných lokalitách je u společenstva dutinových pěvců podpořena přesným rozdělením životního prostoru a tím také potravních zdrojů.
Jednotlivé druhy si tak konkurují jen minimálně a dokáží vedle sebe bez nebezpečí ztrát úspěšně vyvádět mladé. Z tohoto důvodu je také důležité sledovat osídlení dutinek v prostoru a pro usazení chybějících druhů podle potřeby jejich hustotu zvyšovat. Omezí se tím zasídlení nejpočetnějším druhem (zde sýkorou koňadrou) a vytvoří předpoklad pro usazení ostatních, méně častých druhů.
Sýkory jsou při výchově mláďat odkázány nejvíce na ohniska výskytu listožravých housenek druhů motýlů nebo housenic pilatek, ploskohřbetek či hřebenulí, prodělávajících svůj vývoj v rozdílném vegetačním období. Brhlíci a šoupálci kontrolují především kmeny a silnější větve dřevin, kde kromě kukel, ukrytých dospělců, rozptylujících se housenek nacházejí také množství podkorního hmyzu i nakladených vajíček tak hospodářsky závažných druhů motýlů jako je bekyně mniška nebo bekyně velkohlavá. Tažní lejsci bělokrcí nebo rehci zahradní se soustředí na lov lezoucího hmyzu po větvích nebo na zemi a také na nejrůznější druhy létajících imág motýlů, blanokřídlých, dvoukřídlých nebo síťokřídlých. Jednotlivé druhy se tedy výborně doplňují a potravní nabídce také částečně přizpůsobují dobu hnízdění (obr. 5 a 6). Ta může být v jednotlivých letech rozdílná podle průběhu klimatických podmínek a tedy stavu vývoje hlavní kořisti. U nasycených populací s vysokou úspěšností prvního hnízdění může v důsledku vysoké spotřeby potravy docházet k podstatnému omezení úspěšnosti u druhých, pozdních nebo náhradních snůšek. V letech s chladným a deštivým jarem naopak bývají druhá, pozdní nebo náhradní hnízdění úspěšnější (v tomto směru bude velmi zajímavý výsledek současné hnízdní sezony 2013).
Znatelné rozdíly v období první snůšky a také u druhých, pozdních nebo náhradních snůšek naznačují rozdílnou tvorbu potravních zdrojů ve vegetačních sezonách dvou posledních let. Ve druhém roce (2012) vysoký přírůstek hnízdících párů a nadprůměrná úspěšnost prvního hnízdění snížila počty později hnízdících párů.
Miroslav Dusík
Projekt je realizovan S PODPOROU MESTA HRADEC KRALOVE
