2. Pozitivní ovlivňování bilance biodiverzity lesního prostředí, podchycení a stabilizace populací ustupujících druhů.
Vývoj společenstva cílové skupiny dutinových pěvců a ostatních živočichů závisí na vhodnosti použitých umělých dutinek a také na jejich trvalé využitelnosti. Ta se neobejde bez pravidelné údržby – tedy oprav a čištění od zbytků po usazených druzích. V přirozeném prostředí bývalo velké množství přirozenych dutin (50 –150/ha), které byly střídavě používány různými skupinami živočichů a tak částečně čištěny. Jejich nabídka vždy významně převyšovala poptávku, takže dutinové druhy o ně nemusely soupeřit.
Soucasne hospodarske lesy tuto nabidku nemaji, a proto spolecenstva dutinovych zivocichu nemohou existovat vedle sebe, ale intenzivne spolu souperi a jen mala cast druhu z teto umele vystupnovane konkurence vychazi uspesne. Proto se rada dutinovych zivocichu postupne z lesniho prostredi vytraci, nekteri mizi uplne a jini prezivaji jen ve zbytkovych populacich. Jaky to ma dopad na stabilitu lesniho ekosystemu a stav jeho autoregulacnich schopnosti, neni treba rozebirat.
Po instalaci odpovidajiciho mnozstvi novych dutin a jejich pravidelne udrzbe muzeme v prubehu let sledovat vyvoj rady zajimavych zivocisnych skupin, ktere jednoznacne smeruji nejen k podstatnemu zvyseni svych populacnich hustot, ale take rozrustani poctu samostatnych druhu a pripadne i druhu na ne v potravnim retezci dale vazanych. Nase soucasna sestava 1202 umelych dutin sice dosud neni idealni, ale vysledky uz jasne ukazuji vyznamny kvantitativni i kvalitativni prirustek ve skupine hnizdicich paru dutinovych pevcu, usazenych drobnych savcu i netopyru a roju socialniho hmyzu (Tab. 2 a 3). Graficke znazorneni viceleteho vyvoje poctu hnizdicich paru dutinovych pevcu v budkach dobre zvyraznuje utvareni celeho spolecenstva (Obr. 1 a 2).
Z predchozich grafu je zrejme, ze se spolecenstva neutvareji linearne a exponencialne. Prirozene jsou pod tlakem cele rady dalsich faktoru, z nichz za predpokladu konstantniho stavu prostredi jsou nejvyznamnejsi klimaticke podminky, ktere rozhodujicim zpusobem ovlivnuji tvorbu potravnich zdroju sledovanych zivocichu. V podminkach hospodarsky vyuzivaneho lesa navic dochazi k rychlym zmenam mikroklimatu na mnozstvi malych lokalit v dusledku bezne hospodarske cinnosti, na ktere jednotlive organismy reaguji rozdilne. Ve stejnovekem udrzovanem lese jsou tak zvyhodnovani zivocichove, kteri se dokazou rychle prizpusobit, existencne nejsou vazani na trvala stanoviste a pokud maji vysokou rozmnozovaci schopnost, mohou se z nich snadno rekrutovat takzvani „skudci“. Takovou schopnosti vynika napriklad cela rada hmyzich skupin, ale za urcitych podminek take drobnych hlodavcu a dokonce i velkych bylozravych savcu. Jejich predatori, patrici k prirozenemu regulacnimu mechanismu, maji vesmes specificke existencni pozadavky a navic zpravidla nevynikaji takovou populacni produktivitou. Ve spolecenstvu hospodarsky intenzivne vyuzivaneho lesa jsou tak znacne znevyhodneni prave dutinovi zivocichove, z nichz vetsina patri do skupiny vyznamnych predatoru (ptaci, netopyri, dravy hmyz). Jejich stavy se drzi na zakladnim stavu a v mnohych lokalitach dokonce chybi uplne, ackoli by tu nachazeli dostatek potravnich zdroju.
Dokladem teto disproporce je postupna obnova hustot populaci dutinoveho ptactva, kterou jsme v prubehu hnizdni podpory zaznamenali. Behem ctyr let doslo prakticky na stejne plose k trojnasobnemu navyseni celkoveho poctu hnizdicich paru dutinovych pevcu. V jejich spolecenstvu v poslednich dvou sezonach zacalo pribyvat i druhu, ktere se nachazely na pocatku v minimu (brhlik lesni, sykora babka a rehek zahradni). Vzhledem k uspesnemu vyvadeni mladat, bude v nejblizsich letech tento vzestup pravdepodobne pokracovat. Obdobny trend, ale s nizsi intenzitou lze vycist take u draveho hmyzu (vos a srsni) nebo u zastoupeni skupiny netopyru. Prubeh utvareni vyvazeneho spolecenstva dutinovych zivocichu prostrednictvim umele podpory az po ustaleni jejich populaci je vsak behem na dlouhou trat a potrva radu let. V prubehu tohoto obdobi dojde k prirozenym fluktuacim nekterych beznych druhu za soucasneho narustu druhu potlacenych nebo znovu usazenych (napr. lejsek belokrky). Pro splneni tohoto cile projektu je tedy nutne pocitat s dlouhodobou aplikaci teto podpory.
Projekt je realizovan S PODPOROU MESTA HRADEC KRALOVE
Miroslav Dusik
