Celkovy pohled na nove objevenou ornitologickou lokalitu u Svitav. Foto – Jiri Mach.
Svitavy – Diky mym oblibenym jizdam na kole za ptaky patrim k tem, kteri krajinu a prirodu jihovychodniho koutu Pardubickeho kraje v oblasti od Milov ve Zdarskych vrsich, pres Pansky vrch u Trpina, az po reku Trebuvku u Vranove Lhoty nebo po rybniky u Opatova, maji poznanou pomerne dobre. Pochopitelne i tak rada malebnych a zajimavych lokalit jeste ceka na moji navstevu. Presto jsem si behem lonskeho leta potvrdil stare zname pravidlo o tom, ze jsou stale mista i na hranicich meho bydliste, ktera jsou nepoznana, a tak opomijena. O to vetsi skoda, kdyz to jsou to plochy prirodovedne zajimave. Jednu takovou jsem v minulem roce „objevil“.
Zaber na bylinnou vegetaci, ktera take urcuje zdejsi vyskyt ptacich druhu. Foto – Jiri Mach.
Podnetem mi bylo pozorovani hnizdiciho strnada lucniho (Miliaria calandra), brambornicka hnedeho (Saxicola rubetra) a brambornicka cernohlaveho (Saxicola torquatus), ktere dne 19. cervna na webu CSO zverejnil kolega Libor Dvorak. Misto oznacil jako Bacovu zmolu u Svitav. Nikdy jsem neslysel, ze by toto misto nekdo z mych znamych z jakehokoliv duvodu zminoval. Proto na me zprava magneticky zapusobila a jakmile jsem mohl, rozhodl jsem se na lokalitu 9. cervence podivat.
Jde vlastne o prostor hned za arealem UKZUZu, lezici uz v katastru obce Hradec nad Svitavou, tedy na hranici s katastrem Svitav-Lanu. V terenu je poznat, ze skutecne jde o uzke a nehluboke udoli (zmolu), tak typicke pro zdejsi slinovcove (opukove) nadlozni vrstvy, ktere se ve smeru zapad – vychod tahne od nedalekeho lesa az k silnici I/43, kde v sousedstvi silnice preklene udoli zeleznicni viadukt.
Udoli bylo patrne jiz v povalecnych letech zavazeno ve vzdalenosti asi 100 metru od zeleznice komunalnim odpadem, pochazejicim jiste i ze Svitav. Dodnes zadni partie lokality slouzi jako rizene uloziste stavebniho odpadu i zeminy napr. z vykopovych praci, jak mi bylo potvrzeno na odboru zivotniho prostredi MeU Svitavy. Proto je pristup ke skladce omezen neprujezdnosti aut pres areal UKZUZu, ale i dalsi zavorou na prijezdove ceste ke skladce. Puvodni prostory skladky jsou dnes rekultivovany a prekryty zeminou. Prave to se ukazuje jako zasadni, nebot vetsina plochy lokality je pokryta spise sporou bylinnou vegetaci. Nerozsahle rovinate misto byvale skladky tak na me pusobilo v letnim obdobi jako stepni plane jizni Moravy nebo madarske puszty.
Prakticky hned po prijezdu onoho cervencoveho dne me upoutalo pet zpivajicich strnadu lucnich, jeden mladata krmici par brambornicka hnedeho, stejne jako par brambornicka cernohlaveho, jehoz hnizdo by nebylo v tu chvili vubec tezke najit. Dale me potesily tri pary (rovnez hnizdici) tuhyka obecneho (Lanius collurio), hlasy krepelek polnich (Coturnix coturnix) a v kerovite vegetaci za skladkou jeste napriklad hrdlicky divoke (Streptopelia turtur).
Samec tuhyka obecneho (Lanius collurio) kontroluje teren z plodenstvi stetky obecne. Foto – Jiri Mach.
Lokalitu jsem zaradil mezi body sve kontrolni trasy (prijezd je mozny i po polni ceste od krizovatky u „Zavadilky“), na ktere jsem patral v pozdne letnim a podzimnim obdobi i po dalsich ptacich druzich na tahu a potulkach. Setkal jsem se tu s krahujcem obecnym (Accipiter nisus), ostrizem lesnim (Falco subbuteo), konipasem lucnim (Motacilla flava), linduskou lesni (Anthus trivialis) a dalsimi druhy, v zari znovu se skupinou strnadu lucnich. V okolnich polich jsem pak zastihl treba motaka pochopa (Circus aeruginosus) nebo cejkou chocholatou (Vanellus vanellus). Podezreni jsem mel i na pritomnost dremlika tundroveho (Falco columbarius).
Takto blizke a zajimave misto jiste zaslouzi vice pozornosti i v dalsich letech, a jak je videt nejen v dobe hnizdeni. Prostory byvale skladky i s okolnimi poli skytaji docela slusnou pravdepodobnost zastizeni i mene beznych ptacich druhu. Pro nektere z nich je lokalita urcitou oazou, nebot kde napriklad hnizdi tolik tuhyku, strnadu lucnich nebo brambornicku v okoli Svitav na tak male plose? Blizkost tohoto uzemi okraji obce i mesta pochopitelne s sebou nese typicka rizika, mezi ktera patri ruseni motorkami a ctyrkolkami nebo snaha ukladat odpadni material mimo vyhrazena mista, tedy vznik tzv. cernych skladek. Proto povazuji za potrebne prostor monitorovat i z ochranarskych duvodu.
Jiri Mach
Pod nanosy zeminy nebo stavebni suti mizi nastesti jen ruderalni vegetace dna udoli. Foto – Jiri Mach.
Na sipkovych kerich s oblibou pri zpevu vysedavaji nejen strnadi lucni. Foto – Jiri Mach.
