Sýček obecný (Athene noctua) – foto: Jakub Vrána
Už je to tady, můj nejspíš poslední výlet s rodiči a sestrou a zároveň i první návštěva Řecka. Sedím malátně v autobuse a asi bych měl mít pověstné pocity zvláštního smutku a drobné nostalgie. Dost možná bych je teď opravdu měl, ale úmorná 18 hodinová cesta s příjezdem v pro mě nelidských 4:30 ráno, dělá své. Pomalu vylézám z autobusu a náladu mi naštěstí ihned spravuje jedna malá sovička, lovící u bývalé drůbežárny, vedle které jsme zastavili. Jak asi všichni tušíte, jde o sýčka obecného (Athene noctua). Rozhoduji se, zatímco ostatní mrzutě pospávají na svých kufrech a čekají na ubytování, jít na ranní procházku po pláži. Nelituji, za úsvitu tu místo opalujících se turistů hledá potravu několik racků černohlavých (Larus melanphogon). Na otevřeném moři zase loví racci středomořští (Larus michahellis) a kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo). V porostech kousek ode mne se k životu pomalu probouzí desítky vrabců polních (Passer mountanus) a domácích (Passer domesticus). Rázem se cítím svěží a těším se, co příjde dál.
Hradec Králové – O zimování kalousů ušatých (Asio otus) v areálu Fakulní nemocnice v Hradci Králové v zimě 1996/1997 jsem napsal článek do Panuru č.9.
Hradec Králové – Na pravidelném stanovišti labutí velkých (Cygnus olor) na řece Labi v centru města Hradec Králové se v poslední říjnové dekádě zdržovalo již 26 ptáků. Místní ornitolog pan K. Bejček zde zastihl celkem 24 dospělých a dva mladé jedince. Při podrobné prohlídce všech ptáků v hejnu dále zjistil, že 5 labutí je označeno kroužky Muzeum Praha a další exemplář nese označení kroužkovací stanice Záhřeb z Chorvatska.
Moravskotřebovsko – Toto vyhlášené území za přírodní park v Zábřežské vrchovině na samém konci Pardubického kraje, který zde hraničí s krajem Olomouckým a Jihomoravským, patří mezi „bílá místa“ na mapě zájmu ornitologů. V posledních letech mířím do těchto končin častěji, a tak jsem se tu setkal nejen s letní kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) nebo s aktivními pobytovými stopami bobra evropského (Castor fiber), ale především sem jezdím za zdejšími opeřenci.
Rozkoš (Česká Skalice) – Dělící hráz přehrady Rozkoš („dělička“) se za 40 let od jejího dokončení stala bez ohledu na stav vody v obou částech nádrže vyhledávaným bezpečným místem odpočinku pro četné protahující a zimující druhy ptáků a kromě toho v současné době v západní části hostí jednu z největších východočeských hnízdních kolonií racka chechtavého (Larus ridibundus). Je proto také pravidelně navštěvována ornitology, kteří ve snadno přehledném prostředí na její koruně dlouhé 1,5 km objevují a pozorují řadu zajímavostí.
