Strana 8 z 91
Vzhledem k současné situaci ohledně pandemie koronaviru nebylo možné provést plánované volby do výboru Východočeské pobočky ČSO na jarní členské schůzi a výbor se rozhodl k volbě elektronické. Všem pobočkovým členům byly zaslány kandidátky, informace k volbě a online formulář k provedení volby. Uzávěrka hlasování byla 11. dubna. Celkem hlasovalo 66 členů, kteří zvolili všech 9 kandidátů. Volební komisi tvořila Světlana Vránová (předsedkyně VK) a členové VK Vladimír Lemberk a Radek Hampl.
Již od roku 1990 pořádá Východočeská pobočka ČSO (VČP ČSO) konferenci Metody a výsledky výzkumu ptačích populací. Od krásných začátků v České Skalici se toto setkání amatérských i profesionálních ornitologů postupně podívalo na Českomoravskou vysočinu ke Slavíkovu a do Pardubic. Vedle českých špiček jsme se zároveň mohli těšit i z účasti zahraničních hostů. Stále však šlo hlavně o setkání a poučení nás všech, kteří se zajímáme o ptactvo, jeho život a ochranu.
Vzhledem k aktuálnímu vládnímu nařízení rušíme jarní členskou schůzi Východočeské pobočky České společnosti ornitologické, která se měla uskutečnit 21. 3. 2020 od 9:00 hodin v přednáškovém sále Jana Kašpara v Pardubicích.
Součástí schůze měla být volba nového výboru VČPČSO. Výbor pobočky v současnosti pracuje na online verzi voleb. Veškeré podrobnosti se včas dozvíte.
Děkujeme za pochopení.
Výbor VČPČSO

Pár husic nilských na Rozkoši. Foto J. Vaněk
Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je v posledních letech nepřehlédnutelným a přibývajícím druhem. Někteří autoři poukazují na možnost, že invazní druhy mohou mít negativní dopad na lokální biodiverzitu. Jedním z těchto invazních druhů je i husice nilská, která byla vysazena v již v 17. století ve Velké Británii a její šíření v západní Evropě je pozorováno zejm. od 60. do 80. let 20. století. Početnost řady ptačích druhů mění je ovlivněna v důsledku působení antropogenních vlivů, u vrubozobých je jedním z faktorů tzv. chov „na volno“ či cílená introdukce. U husic tak došlo k vytvoření životaschopných divokých populací v nepůvodních areálech. Dynamika změn ptačích společenstev v přírodě bývá občas rychlá a fascinující. I proto je důležité proces kolonizace zaznamenat co nejpřesněji.
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 28. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 28 (2019) má rozsah 118 stran textu formátu A5. Obsahuje 8 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu (obsah ZDE). Konkrétně zde budou mimo jiné shrnuty výsledky Výzkumných víkendových táborů, které proběhly v roce 2017 v regionu Malé Hané a v roce 2018 na Kopidlnsku. Rozsáhlý článek srovnává avifaunu Vrabcovska (Kutnohorsko) v obdobích 1938–1955 a 1998–2018. Důležitý příspěvek je věnován historii kroužkování ptáků na území Ptačího parku Josefovské louky. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Přestěhovali se nymburští havrani na Královéhradecko? Zimní dny v Nymburce se celá desetiletí nesly ve znamení černých ptáků. Havrani polní a v menší míře i kavky obecné přilétali vždy na podzim ze severní Evropy, z Pobaltí a Ruska, aby v okolí středočeského města trávili zimní období. Každoročně zde společně zimovalo na dvacet tisíc ptáků. Do své domoviny odlétali vždy v první půli března. Naopak na Královéhradecku doposud ornitologové žádné nocoviště neevidovali. Letošní zima je však zcela jiná. Je mírná, bez sněhu a v Nymburce bez havranů.