Ceska Skalice, Rozkos – Minuly mesic jsem se stal cerstvym clenem birdwatcherskeho Klubu 300, ktery zalozil na svem webu Robert Dolezal – Dodin (vice informaci naleznete zde) a abych sve nove clenstvi dostatecne pokrtil, ihned jsem se zucastnil klubove exkurze na prehradni nadrz Rozkos na Nachodsku. V sobotu rano se temer dvacet ucastniku vydalo na delici hraz prehrady na prvni ptaci pozorovani. „Kdo uvidite prvni potaplici, mate velke plus,“ vtipkoval Robert, nacez jeste nez stacil dorict vetu, Martina Nachazelova uz aktivne zhavila dalekohled a kricela: „Ja ji mam!!„. Ac se za nimi honim uz jakou dobu, nikdy jsem zadnou potaplici v prirode nevidel, takze jsem musel potlacit prival silnych emoci a zvukovy projev nadseni, aby na me ostatni ucastnici nekoukali jako na „toho z Prahy“…
Exkurze klubu 300 na přehradní nádrž Rozkoš
Výskyt vodouše malého na přehradě Rozkoš
Vodouš malý patří na území ČR k velmi vzácným zatoulancům. Foto – Jaroslav Vaněk.
Vodouš malý (Xenus cinereus) je druhem bahňáka, jehož výskyt má v České republice charakter výjimečnosti a není mnoho ornitologů, kteří měli to potěšení se s ním u nás setkat.
Domovinou tohoto druhu je sibiřská příroda, kde hnízdí na bahnitých březích a mokrých loukách s křovinatými porosty vrb a na lesních jezerech a bažinách. Svůj hnízdní areál však vodouš malý postupně rozšiřuje směrem na jih a na západ a v současné době jsou známa hnízdiště i ve Finsku, Norsku, Lotyšku, Bělorusku a na Ukrajině. Zimoviště druhu pak leží na mořských pobřežích tropické Afriky, Arábie, Jižní Asie, Indonésie a Austrálie.
Webové zdroje zoologických zahrad a birdwatching ex situ
Velmi netradicne jsem se rozhodl vstoupit mimo obvykle obdobi na web s tematem, ktere by melo pripravit podlozi pro dalsi recenze serie Za ptaky do zoologickych zahrad. Po jedenact dilu jsem se venoval ptacim pruvodcum po ceskych zoologickych zahradach, takze je trosku na case podivat se nekam dale.
Pojďte s námi na slavíky 3. – Slavík tmavý
Samec slavíka tmavého při zpěvu. Foto – Mikalaj Gulinski (www.birdwatch.by).
V dalším díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož pohybu po našem území máme jenom kusé informace…
V třetím díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož výskytu na našem území máme stále jen kusé informace.
Slavík tmavý (Luscinia luscinia) – nejvzácnější náš slavík
Slavík tmavý, dříve zvaný uherský, je z našich slavíků nejrobustnější, s zimovištěm na samém jihu Afriky. Na území republiky jej zastihneme nejčastěji na tahu, občas však také v smíšených párech se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a výjimečně zřejmě i jako hnízdící druh.
Ptačí zpěv dospělý!
Rozdalovicke rybniky – Osmnact let v zivote lidskem neni az tak zanedbatelny casovy usek. Pro mnoho lidi je to jejich cely dosavadni zivot. Pokud je pro ty mladsi z nas „Vitani ptaciho zpevu“ tradicni jarni akci Ceske spolecnosti ornitologicke samozrejmosti, verte, ze tomu tak nebylo vzdycky.
Na pocatku stala nadherna myslenka. V jeden den na cele nasi planete svou pritomnosti na mnoha mistech spolecne s ptaky oslavit prichod jara a pripomenout vyznamnou ulohu, kterou tento zivocisny rad v prirode plni a sehrava. K realizaci teto myslenky doslo poprve v roce 1983 v anglickem Birminghamu pod nazvem „Dawn chorus day“.
Nález většího množství kadáverů ptáků – práce nějakého „milovníka“ přírody?
Naházené chvojí jen nedokonale ukrývalo hrůzný nález. Foto – Karel Bejček
Ornitologie je krásným koníčkem a přináší mnohé radosti. Avšak jak jsem se přesvědčil v uplynulých dnech, někdy přináší i smutek a starosti…
V úterý 20. dubna k večeru mi volal přítel z Třebechovic, že při procházce lesem se synkem objevili něco podivného. Prý tam v lese je více mrtvých ptáků, částečně přikrytých chvojím. Dále mi řekl, že tam je labuť a asi volavka popelavá a nějací dravci. Zda bych mohl přijet a něco k tomu říci. Odložil jsem domácí práci (praní) došel pro auto a jel. Venku byla zrovna malá jarní bouřka. Cestou jsem se zastavil u přítele a jeho syna. Ten vzal auto a vedl mě na místo. Musím ho pochválit, místo mi popsal do telefonu tak dokonale, že bych to našel i sám.
Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 4 – Přikrmování ptáků v hnízdním období
Na sklonku zimního období se zejména teritoriální druhy zimujících ptáků nápadně rychle rozptýlí od navštěvovaných krmítek do okolí. Konzumace slunečnice nebo jiných krmiv na počátku vegetačního období zcela závisí na klimatických podmínkách, tedy přítomnosti a aktivitě hmyzu. Proto jsou značné rozdíly v odběru krmiva mezi lokalitami i sezonami. V lesním prostředí Jizerských hor v nadmořských výškách kolem 800 m zpravidla odběr předkládaného slunečnicového semene postupně ustává již od poslední březnové dekády a je zimujícími hmyzožravými pěvci zcela ukončen až v druhé půli května (období hnízdění). Pouze za velmi chladných deštivých dnů občas zalétnou sýkory uhelníčci (Parus ater) nebo brhlíci lesní (Sitta europaea).
Význam zeleně na silničních valech pro ptáky
Pardubice – Pardubické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny sídlí v centru města ve vile na křižovatce objezdové rychlodráhy a sjezdu do města. Mezi frekventovanou křižovatkou a pozemkem střediska se táhne silniční val, zarostlý džunglí křovin a ruderální vegetace.
Co je pro lidké oko nevzhledným pásem houštin, dobrých tak leda k částečnému odstínění prachu a hluku silnice, pro živočichy, a zejména ptáky, představuje doslova oázu uprostřed civilizace. Křoviny na silničním valu slouží jako úkryt, potravinová základna, tahový koridor i hnízdiště netušenému počtu ptačích druhů.
Za ptáky do zoologických zahrad 12 – ZOO Ústí nad Labem
ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM 
Jednoho lednového víkendu letošního roku (2010) jsme se s kolegou Michalem Podhrazským a kamarádem Františkem vypravili do zoo v Ústí nad Labem. Jedním z původních cílů byl odchyt labutí na Labi za účelem odečítání kroužků, což bohužel nevyšlo, protože v celé délce řeky v městě zimovaly slovy tři labutě. Ústeckou zoo jsem navštívil již v roce 2005, kdy jsem si odtamtud odnesl velmi podivné pocity, proto jsem se chtěl podívat, jestli se za pět let park alespoň trošku změnil k lepšímu. Předem této recenze ale avizuji, že ústecká zoo bohužel není příliš specializovaná na ptáky, takže tato recenze bude poněkud obecnějšího charakteru.
Pojďte s námi na slavíky 2. – Slavík obecný
Slavík obecný začíná zpívat brzy po svém příletu na lokalitu. Foto – Jaroslav Vaněk.
Druhý díl seriálu o slavících nás zavede za slavíkem obecným – ptačím druhem, který se stal předmětem mého ornitologického zaměření.
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – nejznámější náš slavík
Slavík obecný se ze zimovišť, ležících hlavně v západní části afrického Sahelu navrací od poloviny dubna a ptáci se zkušeností s hnízděním v předchozích letech stihnou obsadit revíry nejpozději do konce měsíce. V prvních květnových dnech se hnízdiště zahušťují dvouletými ptáky, kteří se pokouší uspět v podřadnějších biotopech či obsazují revíry nové. V konci první dekády května je slavíků k zjištění nejvíce i proto, že k doslova „přetékajícím“ tradičním hnízdištím přibývá výskytu nespárovaných samců, mnohdy v prostředí, pro druh nevhodném. Rovněž krajinou probíhá více či méně nápadný průtah ptáků ze severněji položených hnízdišť, přičemž i tito samci cestou velmi často „prozpěvují“. Stav se ustálí zhruba do poloviny května, kdy má pozorovatel konečně jasno v tom, jaká je aktuální početnost hnízdní populace.
