Zichlinek – V nedavnych dnech byla velka cast Ceske republiky konfrontovana s nasledky vytrvalych srazek. Mimo jine doslo k velkym materialnim skodam. „Clovek moudry“ bude vse analyzovat na computerech a bude hledat jednoduchou a levnou prevenci opakovani nedavnych problemu.
Nastane boom výstavby poldrů?
Jarní výskyt kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš
Kamenáček pestrý si své druhové jméno rozhodně zaslouží. Foto – Jaroslav Vaněk.
Česká Skalice, Rozkoš – Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) je jedním z nejseverněji hnízdících ptačích druhů, protože jeho hnízdní areál zasahuje až k 83 stupni s.š. Nám nejbližší pravidelná hnízdiště leží v Dánsku, kde se jeho početnost pohybuje do 45 párů. Pokud se týká Evropy, tak v podstatně větším počtu hnízdí na severním pobřeží Baltského moře (Švédsko, Finsko, Estonsko), kde se jeho početnost odhaduje na 12 000 párů . Jeho hnízdím prostředím jsou kamenitá pobřeží a ostrůvky v moři a rovněž kamenitá, pouze mechy a lišejníky porostlá tundra.
Rybníky u Červeného Kostelce
Čerstvě vylíhlé mládě lysky černé v hnízdě na rybníku Brodský. Foto – David Bubák
V tomto článku bych chtěl představit zajímavou lokalitu k pozorování ptáků na Náchodsku. Jedná se o rybniční soustavu u Červeného Kostelce. Tvoří ji 3 rybníky. Nejmenší z nich Čermák leží přímo na katastrálním území Červeného Kostelce, další dva mnohem větší rybníky Brodský a Špinka leží na katastrálním území obce Zábrodí. Rybník Špinka je s rozlohou asi 40 ha druhou největší vodní plochou okresu Náchod, hned po necelých 10 km vzdálené přehradě Rozkoš. Břehy rybníků jsou lemovány pásem mokřadní vegetace s převahou rákosu, místy i orobince úzkolistého a ostřic (Carex sp.). Podstatnou část pobřeží lemují husté keře vrb (Salix sp.), které v některých místech zcela nahrazují porosty rákosu.
Žehuňský rybník – 14. ročník jarní odchytové akce
I díky počasí byly sítě při některých kontrolách prázdné. Foto Lubor Urbánek
Žehuň – Ve dnech 1. až 8. května 2010 proběhl v Národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník 14. ročník jarní odchytové akce. Cílem těchto odchytů je spolu s dalšími programy (CES, letní odchytová akce apod.) sledování meziročních změn početnosti některých druhů ptáků, případně získávání nových fenologických a faunistických dat. Tyto údaje pak mohou být využity v rámci ochrany přírody a při plánování managementu rezervace.
Víkendový výzkumný tábor VČP ČSO „Hradecké lesy 2010“
Ucastnici uvodni patecni vychazky nad mapou vymysleji dalsi postup. Foto – Svetlana Vranova.
Belec nad Orlici – Ve dnech 21. – 23. 5. 2010 poradala Vychodoceska pobocka CSO dalsi pravidelny Vikendovy vyzkumny tabor (VVT), tentokrat s nazvem „Hradecke lesy“. Tato akce si dala do vinku pomerne narocny cil – zjistit kvalitativni slozeni hnizdnich ptacich populaci v Hradeckych lesich a prilehle nive Orlice v a u nekterych druhu se pokusit odhadnout i udaje kvantitativni. Akce mela dva hlavni operacni prostory: uzemi Mestskych lesu, rozsahly komplex u Hradce Kralove a prilehajici ricni nivu meandrujici reky Orlice.
Pojďte s námi na slavíky 4. – Slavík modráček tundrový
Krkonošští modráčci jsou značeni barevnými kroužky. Foto – Luděk Petrilák.
Čtvrtý díl seriálu o slavících nás zavede za modráčkem tundrovým – čtvrtým z kvarteta našich slavíků.
Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) – nejotužilejší slavík
Tento poddruh modráčka se na území republiky vyskytuje pouze v náhorních rašeliništích Krkonoš. Na dvou hnízdištích se tam objevuje s značnými výkyvy, v počtu zhruba padesáti jedinců.
Přítomnost druhu byla v místě prokázána v 60. letech minulého století a od té doby je výskyt sledován. Zejména po roce 2000 bylo odborníky dosaženo výrazných úspěchů, přesto však mnoho otázek zůstává i nadále nevyjasněných.
Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 5 – Ptačí napajedla
Plně postačující napajedlo na přehledném místě, bezpečné před šelmami. Foto – Miroslav Dusík.
Nemalé překvapení a množství krásných zážitků může každému obdivovateli a pozorovateli ptáků přinést zřízení ptačího napajedla, ať už na zahradě nebo uprostřed rozsáhlých lesních celků. Ptáci je s oblibou využívají zejména tam, kde chybí vhodný dostupný a bezpečný zdroj vody k napití či vykoupání.
Kdysi jsem ze čtyřicetilitrového kanystru odřízl dno, opatřil zátkou a upravil tak, aby zapadlo do stinného koutku rozptýlené zeleně v rohu mezi hospodářskými budovami uprostřed obce Předměřice nad Labem, kde by se ptáci cítili bezpečně. Umístil jsem jej na 1,2 m vysoký kovový podstavec na přehledné místo nad trávník, a vložil plochý kámen, tvořící suchý ostrůvek uprostřed nádoby s vodním sloupcem 2 – 3 cm.
Husice nilská – pravidelná ozdoba našich rybníků ?
Husice nilská. Foto P. Suvorov
Mnozí pozorovatelé ptáků a milovníci přírody se v posledních letech na našich vodách, zejména rybnících, setkali jednou či vícekrát s relativně novým členem české avifauny, totiž s husicí nilskou (Alopochen aegypticus). Pamatuji, že poprvé jsem se s ní setkal na rybníce Hvězda u Opatova v roce 2006, kdy jsme ji zastihli (tedy vlastně byli dvě) společne s kolegou Petrem Moutelíkem. Nebýt stativového dalekohledu, možná bychom však dodnes přemýšleli o tom, nač se vlastně díváme. Odkud se zde ale vlastně husice nilské nebo též husice egyptské vzaly ?
Za ptáky do zoologických zahrad 13 – ZOO Bratislava
ZOOLOGICKA ZAHRADA BRATISLAVA
Do bratislavske zoo jsem se podival v srpnu 2008. Slovensko neni zrovna typickou velmoci zoologickych zahrad, o cemz svedci i fakt, ze na cely stat najdete pouze pet zoologickych zahrad (tj. tretinu toho, co ma v soucasne dobe CR; mimo Bratislavy to jsou jeste Bojnice, Kosice, Spisska Nova Ves a nedavno otevreny Stropkov). Zoo v Bratislave je velmi rozporuplnym mistem. Najit ji je bez presne mapy ponekud problem, protoze propagace i znaceni je zde na bode mrazu.
Počasí si vybírá krutou daň – mláďata hynou na hnízdech
Prsi a prsi, je zima jak v breznu, voda zaplavila Moravu… Divne jaro. Pro lidi tragicky depresivni – pro ptaky leckdy zhoubne. Diky web kameram dnes muzeme on line sledovat od kolibriku ci tucnaku az po orly celou sirokou skalu druhu. Diky kameram se muzeme dozvedet radu zajimavych podrobnosti ze zivotu ptaku. Podrobnosti veselych – i smutnych. Ja mam nekolik oblibenych kamer, ktere pravidelne sleduji – ale bohuzel v letosnim roce prinaseji vice smutku, nez radosti. Tak napr. v budce v Holandsku z duvodu nedostatku potravy v destivem pocasi postupne uhynulo vsech sedm mladat sykory konadry (Parus major). Kdyz mi na krmitko v techto dnech letaji promoceni zvonci zeleni (Carduelis chloris) a konadry, mam ten smutny obraz umirajicich sykorek pred ocima a premyslim, kolik podobnych znicenych hnizd je asi vsude okolo… Ale nejen drobni hmyzozravi ptaci doplaceji na rozmary pocasi.
