Polní ptáci a nástrahy počasí

                                                                                                                                                     20100703e
Vychodni Cechy
– Letosni chladne a destive jaro nasim ptakum prilis nepralo. Vlhko, zima a s tim souvisejici nizsi nabidka zivocisne i rostlinne potravy se negativne dotkla temer vsech druhu. Na zemi hnizdici ptaci pak museli casto resit navic i prime existencionalni problemy. Nejvetsi nastrahy cekaly predevsim na ptaky hnizdici na orne pude (v nasich podminkach hlavne skrivani polniAlauda arvensis a cejky chocholateVanellus vanellus). I ve Vychodnich Cechach stala na polich na mnoha mistech v kvetnu i nekolik tydnu voda. To se negativne odrazilo na hnizdni uspesnosti obou jmenovanych druhu.

Celý článek →

Jaký bude osud svitavského Dolního rybníka?

20100703aSvitavy – Dolni rybnik ve Svitavach patri ve vychodnich Cechach mezi ornitology a milovniky ptaku ke znamejsim a take nejnavstevovanejsim lokalitam. Zpravy o pozorovani zejmena zajimavejsich ptacich druhu pronikaji diky prakticky kazdodennim kontrolam pozorovatelu mezi odbornou verejnost ruznymi zpusoby. Peclive proto sledujme, jaky je nyni zamer zdejsich hospodaru, kteri mohou vyrazne zmenit charakter zdejsich ptacich spolecenstev.

Celý článek →

Hnízdění racka černohlavého na VN Rozkoš

20100701j

Typickým znakem dospělého racka černohlavého jsou celé bílé letky. Foto – Jaroslav Vaněk.

Racek černohlavý (Larus melanocephalus) je pravděpodobně držitelem jednoho primátu. Je ptačím druhem u kterého došlo ve 20. století k nejrozsáhlejší druhové expanzi jakou známe.  Jeho původní domovinou je oblast mezi Krymem, ústím Dunaje a Egejským mořem. Odtud se začal  od poloviny 20. století rozšiřovat směrem k západu a v současné době hnízdí téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie.

Celý článek →

Pelichání slavíka obecného – nové poznatky

20100701e

Pelichající slavík obecný – 7.7.2007 Kolomuty na Mladoboleslavsku. Foto – Pavel Kverek

Procesu pohnízdní výměny peří u slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se intenzivně věnuji od začátku tohoto století. Řada výsledků byla publikována v posledních dvou číslech  a sborníku Panurus (v čísle 17  ZDE v čísle 18 ZDE), protože však výzkum jde dál, nové poznatky přibývají. Kromě ověřování způsobu zjišťovaní výskytu adultních pelichajících ptáků v lokalitě pomocí provokace druhovým varovným hlasem jsou dále například získávána data zahájení procesu pelichání. A právě tady se podařilo posunout problematiku zase o kousek dál.

Celý článek →

Czech Bird Photo 2010

20100701aPrerov – Ptaci jako zivocisna trida jsou fenomen. Jejich aktivnich ci pasivnich obdivovatelu jsou bezpochyby miliony. Fascinace nas pozemskych blatoslapu jejich uzasnou schopnosti vzletet a odpoutat se od zeme je zrejme bezmezna. Projevy teto naklonnosti jsou ruznorode. Nekdo se na ne „jen“ rad diva nebo je posloucha, jiny ma potrebu ptaky sledovat po vsech koutech sveta, pro dalsiho je nutnosti nejakeho ziveho operence chovat. A nemala je i skupina tech, pro nez je drogou ptaky a jejich zivot zvecnovat na filmy nebo pametove karty svych fotoaparatu.

Celý článek →

Klece mohou snižovat predaci bahňáčích hnízd

20100616aPokusy s omezovanim predace hnizd bahnaku ukazuji, ze pouzivani ochrannych kleci a umelych navnad muze byt velice efektivni. Svedske studie se zamerily na neletalni zpusoby prevence predace, obsahujici formu averzni terapie. Ve snaze najit zpusoby jak zastavit ubytek hnizdicich druhu bahnaku ve Svedsku, testovali vedci z Gothenburgske univerzity nove metody, jak ochranit cejky chocholate (Vanellus vanellus) a vodouse rudonohe (Tringa totanus) proti predatorum.

Celý článek →

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 6 – Hnízdní podpora dutinových pěvců

20100609a

Mláďata brhlíků jsou v šupinkách borové kůry jako v peřině. Foto – Miroslav Dusík.

Budkaření patří nejen k velmi zajímavým ornitologickým činnostem, kdy je možné se relativně velmi snadno zabývat hnízdní bionomií a dalšími životními projevy běžných druhů dutinových ptáků. Je-li prováděno na větších plochách, je možné účinně posílit celé místní populace jednotlivých druhů nebo celých společenstev a nahlédnout také do jejich velmi zajímavé populační ekologie. Dutinoví pěvci tvoří skupinu sice druhově nepříliš pestrou, zato významnou svojí početností, převažujícími vlastnostmi a zapojením např. v lesním ekosystému.

Celý článek →

Za ptáky do zoologických zahrad 14 – ZOO Drážďany

20100604aZOOLOGICKA ZAHRADA DRESDEN

V prvni skutecne zahranicni recenzi jsem zamiril do nedalekych Drazdan, kam se dostanete z nekterych koutu republiky velmi rychle – ja to z Prahy mam pouze 149 km a z Hradce je to jen o 100 km dale. Cela cesta do Drazdan vzesla jako napad meho kolegy Michala Podhrazskeho v kvetnu 2008. Seslo se nas jen pet, ale i tak jsme se rozhodli, ze pojedeme. Jediny, kdo mezi nami umel trochu nemecky, byla nase kamaradka Mgr. Petra Hudcova, ktera pracuje jako prekladatelka. Kdyz si nekdo plete vyrazy jako „Tiergarten“ a „Tigergarten“, tak si dokazete predstavit, jak zabavne bylo hledani zoo v samotnych Drazdanech. U vstupu nas privital vzorne upraveny pan v saku a ciste bile kosili, zapsal si nase jmena do navstevni knihy a s milym usmevem nas pustil dovnitr.

Celý článek →

Nové hnízdiště racka chechtavého na Chlumecku

20100612a

Hnízdo racka chechtavého v řepkovém poli na Chlumecku. Foto L.Kadava

Dlouhá zima a deštivé jaro může přinášet nové hnízdní možnosti pro některé druhy ptáků. Na Novobydžovsku a Chlumecku byl letos příděl sněhu a jeho setrvání v krajině rekordní. Mokré jaro navíc přispělo k tomu, že řada míst, zejm. v říčních nivách, zůstala trvale podmáčená. Jedním z největších překvapení pak bylo nalezení nové hnízdní – pravděpodobně pouze sezónní – kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) nedaleko obce Písek na Chlumecku.

Celý článek →

Pojďte s námi na slavíky 5. – Kříženci slavíka obecného se slavíkem tmavým

20100603a

Portrét hybridního samce slavíka obecného/tmavého. Foto – Pavel Kverek.

Kříženci slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) – důkaz o jejich příbuznosti

 Skutečnost, že se mohou zmíněné druhy spolu křížit, je známa z umělých chovů v Německu již z minulého století. Tam také vzešla první podezření na samovolné křížení těchto slavíků v přírodě. Napozorovaných a kroužkováním potvrzených případů tam začalo přibývat v čase, kdy první výsledky zaznamenala i česká ornitologie. Dnes už je i u nás poznatků o tomto fenoménu, zejména díky specializaci, mnohem víc. A zdá se, že i naše podmínky jsou schopny objasnit mnoho důležitého.

Celý článek →