ZOOLOGICKA ZAHRADA DUISBURG
V srpnu 2008 se mi podaril heroicky kousek – za dva tydny jsem s kamaradkou, nemeckou amaterskou ornitolozkou Karin Edler objel trinact nemeckych zoo. Jednou z prvnich byl prave Duisburg v zapadnim Nemecku, mesto vzdalene asi 30 km od Dusseldorfu. Tak jako vetsina nemeckych zoo ma i Duisburg velmi vysokou expozicni i druhovou uroven, takze navsteva v techto zarizenich je vzdy prijemnym zazitkem.
Jizni Cechy, Dedovice – Byl sobotni vecer sedmnacteho cervence. V dalce bourilo a obloha hrozive temnela. Dusno nasvedcovalo blizici se bource. Vraceli jsme se na kanoi po rece Otave. Mijeli jsme na brehu sedici rybare, na vode vracejici se lodky a obdivne sledovali skalni utesy tycici se nad rekou.
Nahle jsme nedaleko obce Dedovice (pod PR Dedovicke strane) par metru nad vodou na skale zahledli velikeho ptaka. Z dalky vypadal majestatne, ale cim vice jsme se blizili, tim bylo zretelnejsi, ze neco neni v poradku. Poranene mlade vyra velkeho (Bubo bubo) se marne snazilo vydrapat se zpet nahoru do skal. Mavalo kridly a velkymi paraty se snazilo zachytit kameniteho okraje skalniho vybezku. Na hlave melo rozsahlou ranu.
Podle noveho vyzkumu University of East Anglia ptaci samice, ktere jsou neverne svemu partnerovi, tim zvysuji sance na preziti svych mladat.
Biologove stali dlouho pred otazkou, proc se samici nevera tak casto objevuje napric zvireci risi. Ackoliv se vetsina samic ptaku drzi tzv. socialni monogamie, kdy tvori par s jedinym samcem, se kterym vychovava potomky, studie DNA odhalily, ze mladata byvaji casto zplozena i jinymi samci nez parovymi.
Samec moudivláčka lužního zpívá nedaleko hnízda. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ještě v 19. A začátkem 20. století byl moudivláček lužní (Remiz pendulinus) v Čechách vzácným zjevem. Od počátku 20. století však započal posun areálu tohoto druhu směrem k západu. Hnízdění byla nejprve prokázána na Moravě. První ojedinělá hnízdění v Čechách byla zjištěna u Ústí nad Labem (1904 a 1927). Velká vlna šíření nastala po roce 1940. V průběhu přibližně dvaceti let se moudivláček rozšířil po celé České republice. Přes tyto skutečnosti nelze moudivláčka označit jako hojně hnízdící druh. Jeho rozšířené je poměrně ostrůvkovité a jeho početnosti místě poměrně dost kolísá. Při posledním hnízdním mapování v letech 2001 – 2003 byla jeho početnost v ČR odhadována na 2500 až 5000 párů.
Dolni Bousov – CES (Constant Effort Sites) je monitoring hnizdnich populaci ptaku, provadeny prostrednictvim chytani do narazovych siti. Vice o teto problematice zde .
Jednim z odchytovych mist CES je i Cervensky rybnik u Dolniho Bousova na Mladoboleslavsku s rozlohou 35 ha a poradovym cislem 21. Akce zde bezi od roku 2006, tedy patym rokem, a tento bude pro nedostatek casu zaroven i rokem poslednim. Pro toto ohlednuti nejsou ale prichystany udaje o poctech nachytanych ptaku, ani souhrn kontrolnich odchytu. Prispevek – jak uz nadpis napovida – je spise pocitovy. Objevi se zde informace, ktere v CESove databazi najit nelze, protoze tam nepatri.
Velkeho uspechu dosahl pred nekolika dny clen nasi pobocky Marian Polak, ktery vyhral celostatni fotografickou soutez Czech Bird Photo 2010 (Ptaci 2010), poradanou muzeem Ornis v Prerove. Marianova fotka orlovce ricniho (naleznete na konci clanku) zvitezila v konkurenci temer 350 fotografii, z nichz ty nejlepsi dnes muzete videt v jiz zminenem muzeu.
Mladí puštíci při manipulaci často využívají pasivní obrany – nehybně leží. Foto – Miroslav Dusík
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov je podstatně náročnější aktivitou na zdatnost a houževnatost, než je tomu u drobných pěvců. Samotná instalace umělých hnízdišť pro jednotlivé druhy vyžaduje určitou zkušenost, schopnost komunikace s majiteli pozemků, porostů nebo i staveb. Pracujeme-li s cílem zvýšit populační hustoty těchto vrcholových predátorů, pohybujeme se po velkých plochách lesního prostředí nebo zemědělské krajiny včetně intravilánů obcí, obvykle v hranicích celých geografických celků o rozloze několika set km2.
V jedne z nejnavstevovanejsich ornitologickych lokalit ve stredni Evrope jsem uz nekolikrat byl. Od me posledni navstevy je to ale skoro deset let, a navic to bylo vzdy v suchem letnim obdobi. Kdyz se tedy na webu CSO rozhodovalo o cili jarni exkurze, kliknul jsem na NP Hortobagy. Po zverejneni vysledku hlasovani jsem ani chvili nevahal. Prihlasil na dny 13. – 16. kvetna 2010 sebe i sestileteho syna Ondrase na jeho prvni zahranicni „expedici“. Na ni, doufam, uvidi nektere druhy, ktere zna doposud jen z atlasu. Stali jsme se tak cleny prvniho ze dvou zajezdu, ktere pro CSO poradala CK Primaroute, nebot zajem byl pochopitelne docela velky. Sestavu cestovatelu v autobuse bych rozdelil do tri skupin. Zkusenejsi pozorovatele-birdwatcheri ptaku, jejich fotografove, a ti, kteri se do teto oblasti prijeli s mirne exotictejsimi ptacimi druhy teprve seznamovat.
ZOOLOGICKA ZAHRADA BARCELONA
Zoo Barcelona byla moji prvni zahranicni zoo, do ktere jsem mel tu cest zavitat. Pri prvni ceste (2005) me doprovodil muj dobry kamarad, mallorsky rodak Andreu Bauca i Sastre. Dalsi dve navstevy (2006, 2009) jsem jiz absolvoval sam. Tato recenze je poslepovana z poslednich dvou navstev. Samotna zoo je umistena kousek od more v Parc de la Ciutadella, ktery je mj. hnizdistem vsudypritomnych papousku mnisich (Myiopsitta monachus), kteri jsou zde slyset opravdu vsude! Cely park je pomerne dost osazen stromy, coz je vzhledem k dusnym letnim spanelskym vedrum jedine dobre.
Dobre – Jako kazdy rok se na zacatku cervence konal detsky tabor u Dobreho na vznikajicim ekologickem centru Kruparna organizace A Rocha. Letos se tabora zucastnilo 32 deti. Deti mely krome zabavneho programu take programy prirodovedne. V prubehu celeho tabora se chytali a krouzkovali ptaci a deti tak mely moznost videt ptaky zblizka a dozvedet se tak, jak je lepe rozlisovat.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
