Olomoucko a Svitavsko – V prvni polovine dubna letosniho roku doslo k uhynu vice nez 1500 racku chechtavych (Larus ridibundus) v prirodni rezervaci Chomoutovske jezero u Olomouce. I medialne jiz znamy pripad setrila ve spolupraci s Policii CR, Spravou CHKO Litovelske Pomoravi a Statni rostlinolekarskou spravou (SRS) take Ceska inspekce zivotniho prostredi. Jejim verdiktem bylo zjisteni otravy racku pouzitim rodenticidu na okolnich zemedelskych pozemcich.
Letošní otrava racků rodenticidy u Olomouce nemusí být výjimkou
Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 8 – Hnízdní podpora volně hnízdících ptáků
Ptačí zahrada. Vhodné hnízdní prostředí pro budníčka a pěnice je tvořeno nedosečenou stařinou pod keřem a trnitým dřišťálem. Foto – Miroslav Dusík.
Pro početnou skupinu ptáků je životním prostorem rozptýlená zeleň, která jim poskytuje vedle potravních zdrojů také hnízdní příležitosti, možnost úkrytu před nepřízní počasí, predátory a pod. Stav i rozloha stromového, keřového i bylinného patra zásadním způsobem ovlivňuje i osídlení jednotlivými druhy ptáků a jejich početnost. V současné krajině s narůstající výměrou zastavěných ploch a intenzivně udržovaných trávníků s minimem vysázených nebo nevhodných druhů keřů, o stromech ani nemluvě, se příliš ptačímu osazenstvu dařit nemůže. Chybí zde nejen pestrá potravní nabídka v podobě plynule se rozvíjejích společenstev hmyzu i ostatních bezobratlých živočichů, ale také postupně zrajících bylinných i travních semen.
Nová šance pro ibise skalní
V dobach faraonu byl ibis skalni (Geronticus eremita) siroce uctivan a byl dokonce jednim z hieroglyfickych symbolu. Ty doby jsou vsak davno pryc a dnes je ibis nejvzacnejsim ptacim druhem stredniho vychodu – zde jeho volne zijici populaci tvori pouze tri dospeli ptaci a jedno letosni mlade. Jeste donedavna se melo za to, ze volne zijici populace vymizela, ale v roce 2002 byla nalezena mala populace sedmi ibisu pobliz starovekeho mesta Palmyry v Syrii, zrejme poslednim utocisti techto krasnych ptaku.
Zrcadlo 2010
Rozdalovicke rybniky – Letos jiz po jedenacte se na severnim brehu rybniku Zrcadlo sesli krouzkovatele z vychodni a severnich Cech a z Prahy, aby se zucastnili dnes jiz tradicni odchytove a krouzkovaci akce v rakosinach, jez se uskutecnuje v druhem srpnovem tydnu. Akci organizuji clenove patronatni skupiny ptaci oblasti Rozdalovicke rybniky, vznikla vsak davno pred vyhlasenim ptaci oblasti, aby napomohla upozornit na hodnotu ptaci fauny v teto oblasti.
Dva špaččí albíni v jedné budce
Bílá mláďata špačků, narozená v roce 2010 v běloruském Hrodně. Je vidět neobvyklí zbarvení zobáků. Foto – Leonid Ščeglov
Bělorusko, Hrodno – V Běloruském Hrodně byl zaznamenán neobvyklý případ. Anna Maskaljova spolu s manželem již několik let sledují špačkovníky, které vyvěsili naproti svému balkónu v úrovni třetího poschodí. Téměř každoročně v budkách hnízdí špačci obecní (Sturnus vulgaris). Zatím pokaždé měli normální hnědá mláďata. Letos ale se stala zvláštní věc. V jedné budce se normálně zbarveným rodičům hned dvě ze tří mláďat narodila zcela bílá.
Za ptáky do zoologických zahrad 16 – ZOO Duisburg
ZOOLOGICKA ZAHRADA DUISBURG
V srpnu 2008 se mi podaril heroicky kousek – za dva tydny jsem s kamaradkou, nemeckou amaterskou ornitolozkou Karin Edler objel trinact nemeckych zoo. Jednou z prvnich byl prave Duisburg v zapadnim Nemecku, mesto vzdalene asi 30 km od Dusseldorfu. Tak jako vetsina nemeckych zoo ma i Duisburg velmi vysokou expozicni i druhovou uroven, takze navsteva v techto zarizenich je vzdy prijemnym zazitkem.
Boj o záchranu krále skal
Jizni Cechy, Dedovice – Byl sobotni vecer sedmnacteho cervence. V dalce bourilo a obloha hrozive temnela. Dusno nasvedcovalo blizici se bource. Vraceli jsme se na kanoi po rece Otave. Mijeli jsme na brehu sedici rybare, na vode vracejici se lodky a obdivne sledovali skalni utesy tycici se nad rekou.
Nahle jsme nedaleko obce Dedovice (pod PR Dedovicke strane) par metru nad vodou na skale zahledli velikeho ptaka. Z dalky vypadal majestatne, ale cim vice jsme se blizili, tim bylo zretelnejsi, ze neco neni v poradku. Poranene mlade vyra velkeho (Bubo bubo) se marne snazilo vydrapat se zpet nahoru do skal. Mavalo kridly a velkymi paraty se snazilo zachytit kameniteho okraje skalniho vybezku. Na hlave melo rozsahlou ranu.
Promiskuita může být pro ptáky výhodná
Podle noveho vyzkumu University of East Anglia ptaci samice, ktere jsou neverne svemu partnerovi, tim zvysuji sance na preziti svych mladat.
Biologove stali dlouho pred otazkou, proc se samici nevera tak casto objevuje napric zvireci risi. Ackoliv se vetsina samic ptaku drzi tzv. socialni monogamie, kdy tvori par s jedinym samcem, se kterym vychovava potomky, studie DNA odhalily, ze mladata byvaji casto zplozena i jinymi samci nez parovymi.
Hnízdění moudivláčka lužního u přehrady Rozkoš – historie a současnost
Samec moudivláčka lužního zpívá nedaleko hnízda. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ještě v 19. A začátkem 20. století byl moudivláček lužní (Remiz pendulinus) v Čechách vzácným zjevem. Od počátku 20. století však započal posun areálu tohoto druhu směrem k západu. Hnízdění byla nejprve prokázána na Moravě. První ojedinělá hnízdění v Čechách byla zjištěna u Ústí nad Labem (1904 a 1927). Velká vlna šíření nastala po roce 1940. V průběhu přibližně dvaceti let se moudivláček rozšířil po celé České republice. Přes tyto skutečnosti nelze moudivláčka označit jako hojně hnízdící druh. Jeho rozšířené je poměrně ostrůvkovité a jeho početnosti místě poměrně dost kolísá. Při posledním hnízdním mapování v letech 2001 – 2003 byla jeho početnost v ČR odhadována na 2500 až 5000 párů.
Odchyty „CES“ – euforie i prokletí!
Dolni Bousov – CES (Constant Effort Sites) je monitoring hnizdnich populaci ptaku, provadeny prostrednictvim chytani do narazovych siti. Vice o teto problematice zde .
Jednim z odchytovych mist CES je i Cervensky rybnik u Dolniho Bousova na Mladoboleslavsku s rozlohou 35 ha a poradovym cislem 21. Akce zde bezi od roku 2006, tedy patym rokem, a tento bude pro nedostatek casu zaroven i rokem poslednim. Pro toto ohlednuti nejsou ale prichystany udaje o poctech nachytanych ptaku, ani souhrn kontrolnich odchytu. Prispevek – jak uz nadpis napovida – je spise pocitovy. Objevi se zde informace, ktere v CESove databazi najit nelze, protoze tam nepatri.
