Za ptáky do zoologických zahrad 19 – ZOO Mechelen

DIERENPARK PLANCKENDAEL – MECHELEN                                                                            20101106a

Po velmi narocnem putovani pres totalne neprehledne Antverpy jsme se s kamaradkou Karin konecne dostali do belgickeho Mechelenu, kde se naleza lokalni pobocka antverpske zoo. Nasi pocatecni nevrlost z belgicke dopravy a chybujici GPS zlepsil krasny cap bily (Ciconia ciconia), ktery si nas prisel prohlednout uz na parkovisti. Hned vedle vchodu pochrupkavala na malem molu nad vodou petice pelikanu bilych (Pelecanus onocrotalus). V nejblizsi ptaci voliere na nas ospale pokukovali kalousi usati (Asio otus), kterym delal spolecnost par zrzohlavek rudozobych (Netta rufina) a kvakos nocni (Nycticorax nycticorax). Hned vedle byl veliky vybeh, ve kterem jsem napocital pres 15 capu bilych. Posleze jsme pochopili, ze tento druh hnizdi v zoo na vsech moznych – nemoznych mistech (coz vubec neni na skodu). Zde jsem teprve pochopil, ze capi jsou vuci svym partnerum az nezvykle kontaktni zvirata.

Celý článek →

29. Aktiv spolupracovníků kroužkovací stanice Národního muzea

20101111aLitomysl – Na tradicni kazdorocni setkani krouzkovatelu se o minulem vikendu sjelo do Litomysle vice nez sto ucastniku z ruznych koutu Ceske Republiky. Stejne jako pred dvema roky, i letos se konference konala v prijemnych prostorach internatu mistni pedagogicke skoly.

Zacatek byl uz tradicne zameren na krouzkovaci zpravu za uplynuly rok 2009, nasledovanou zpravami z projektu CES a RAS. Nasledujici zajimave prednasky se venovaly vyuziti geolokatoru ke studiu migrace, a to jak obecne, tak i v konkretnim pripravovanem programu pro roryse obecneho (Apus apus). Migraci se zabyvaly take prispevky Michala Podhrazskeho o vysledcich sledovani hus velkych (Anser anser), znacenych krcnimi limci a Petra Musila o presunech vodnich ptaku na zimni shromazdiste.

Celý článek →

Sledování vlivu větrných farem na orly skalní (Aquila chrystaestos)

  20101104m
Svedsko
– V novem ojedinelem projektu v severnim Svedsku dochazi k odchytu dospelych orlu skalnich (Aquila chrystaestos), aby jim byly nasledne pripevneny satelitni vysilacky ve snaze zjistit, do jake miry jsou tito velci dravci negativne ovlivnovani  velkoplosnymi vetrnymi farmami. [1]

Vedci ze Svedske Zemedelske Univerzity (SLU) pripevnuji ptakum satelitni vysilacky, ktere behem svetle casti dne vysilaji signal jednou za hodinu. To vedcum umozni po nejakem case ziskat podrobny obraz toho, jak ptaci vyuzivaji krajinu.

Celý článek →

Průtah jespáka rezavého na přehradě Rozkoš

20101104a

Poměrně krátký silný zobák a zelenavé nohy jsou typickými znaky pro jespáka rezavého. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák rezavý (Calidris canutus) je poměrně veliký druh jespáka  velikosti kosa, i když toto porovnání je trochu zavádějící, protože při pozorování v přírodě dělá dojem mnohem většího ptáka. Od ostatních příslušníků roku Calidris se odlišuje poměrně zavalitou postavou, relativně krátkýma, zelenavýma  nohama a silným středně dlouhým, jen trochu prohnutým zobákem. Hnízdní šat dospělých ptáků je velice odlišný od šatu prostého, nebo šatu mladých jedinců. V hnízdním šatu je výrazně kaštanově hnědý, ale ve zbarvení prostého šatu a mladých dominuje světle šedá barva. Právě takto zbarvené ptáky vídáme u nás nejčastěji.

Celý článek →

Bude orel skalní znovu pravidelně hnízdit v České republice?

20101023aV cele Evrope dodnes hnizdi asi 5.500 paru orlu skalnich (Aquila chrysaetos). Jedinymi zememi, odkud pricinenim cloveka tento druh jako hnizdni zcela vymizel, jsou Irsko a Ceska republika. V Irsku od roku 2001 uspesne probiha repatriacni projekt, jehoz cilem je navratit orla skalniho irske prirode.

Ceske zeme byly v minulosti domovem dvou druhu velkych orlu – morskeho (Haliaeetus albicilla) a skalniho. Oba byly clovekem vyhubeny. Orel morsky se po uspesne repatriaci v letech 1979 az 1984 do nasi prirody jako hnizdni druh vratil a jeho populace stale narusta, orel skalni na svou prilezitost stale ceka. Repatriacni projekt, naplanovany na roky 2006 az 2010, ma orlum navrat do ceske prirody usnadnit. V ramci tohoto projektu bylo v Moravskoslezskych Beskydech vypusteno 15 mladych orlu.

Celý článek →

Akce „Cesta za ptáky vod“ je za dveřmi

20100913Svitavsko – Neni to tak davno, co se na techto strankach objevila aktualita upozornujici na tri ornitologicke vychazky, zamerene na ptaci druhy Svitavskeho regionu. Vsechny akce jsou spojeny honosnym nazvem „Cesty ptaci risi“ a probihaji diky grantu z programu Make a connection – Pripoj se. Rozdilny je vsak jejich prubeh. Prvni z nich, nazvana „Cesta za ptaky lesu a poli“, probehla v pulce zari a prinesla vedle klasicke prochazky s pozorovanim take nevsedni zazitky z taboreni a vyhoukavani sov. A prestoze se nam zadneho tajemneho nocniho  predatora najit nepodarilo, odjizdeli  vsichni ucastnici, diky pratelske atmosfere a geniu loci, domu spokojeni. Cas uz ale pokrocil dal a jiz za par dni (v sobotu 6. 11.)  probehne na svitavskych rybnicich druha akce – „Cesta za ptaky vod“!

Celý článek →

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 10 – využití dravců a sov při tlumení gradací drobných hlodavců

20101013l

Násada vajec poštolky obecné v polobudce. Foto – Miroslav Dusík.

Začátek tzv. „biologického potlačování populačních hustot drobných polních hlodavců pomocí dravců a sov“ se u nás datuje již do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V té době byla iniciativa vedena především snahou o omezení ztrát v populacích dravců a sov vlivem narůstajícího používání rodenticidů v ochraně zemědělských kultur. Bylo třeba posunout povědomí tehdejší veřejnosti a změnit nahlížení na jakékoli predátory jako na „škodnou“, a naopak naznačit cestu k jejich nutné ochraně a také možnému využití při tlumení gradací především hraboše polního (Microtus arvalis).

Celý článek →

Od kdy se kroužkují ptáci?

20101013oAckoliv za oficialni zacatek krouzkovani ptaku ve svete je povazovan rok 1899, prvni dochovane zpravy o pokusech znacit ptaky jsou temer o tri sta let starsi.

V 17. stoleti bylo mezi slechtou Velkoknizectvi litevskeho a Polskeho kralovstvi velmi popularni sokolnictvi. Prave pomoci sokolnickych dravcu totiz bylo mozne ziskavat prodlouzena pera z tylu hlavy volavky popelave (Ardea cinerea), ktera se pouzivala na slechticke cepice. Na nekterych cepicich byvalo az 80-100 takovych per. To znamena, ze pera pochazela z hlav 40-50 volavek, ktere byly kvuli tomu chytany.

Po vytrzeni potrebnych per byly volavky vetsinou pusteny na svobodu. Nekdy jim pritom byly na krk umisteny specialni krouzky.

Celý článek →

Obří hnízdo sýkory koňadry

                                                                                                                                                    20100917
Velka Britanie
– Ve Velke Britanii byl zaznamenan neobvykly pripad hnizdeni sykory konadry (Parus major).

Samice sykor konader stavi hnizdo sama, bez ucasti samce. Byva umisteno v dutine, hnizdni budce nebo v nejake uzavrenem vyklenku antropogenniho puvodu. Nicmene v mestecku Draycott v hrabstvi Gloucestershire mela jedna samice vetsi plany… Nalezla otocny vyrobnik na kompost a postavila v nem obri hnizdo, ktere je patri k nejvetsim, ktery tento druh kdy vybudoval.

Celý článek →

Festival ptáků v Červeném Kostelci

20101013aCerveny Kostelec – V sobotu 2. rijna probehl v Cervenem Kostelci uz 2. rocnik akce v ramci Festivalu ptactva. Po lonske premiere muzeme prohlasit, ze byla uspesne zahajena nova tradice a zaroven jiz dnes muzeme pozvat vsechny zajemce na pristi rok na dalsi rocnik, ktery bychom radi opet poradali. Za zahajenim ptaciho festivalu v Cervenem Kostelci stoji napad spoluorganizatora Petra Kafky, ktery o nem presvedcil i autora tohoto clanku. Velke podekovani patri Jirkovi Kultovi z Hronova, ktery nam provedl ukazky krouzkovani ptaku a tim vyrazne zpestril prubeh akce.

Celý článek →