Rychnov nad Kneznou – Jednou z moznosti, kterak si muze nejen ornitolog zpestrit probihajici zimni obdobi, je navsteva nektere prirodovedne expozice z nabidky nasich muzei. Zazitkem z prohlidky ci studia takto tematicky zamerenych vystav lze alespon castecne kompenzovat docasnou absenci mnoha nasich taznych druhu, na ktere vzdy s probouzejicim se jarem s velkou touhou cekame, a nebo absenci trvalou, druhu z nasi prirody vymizelych, s jejichz historickymi doklady vyskytu na nasem uzemi se lze setkat uz jen prave v muzeich.
Ornitologické sbírky v muzeích – sbírka Karla Plachetky v Rychnově n. Kněžnou
Ilegální lov ptáků
Zatimco u nas pomalu prichazeji Vanoce, cas pohody a klidu, mnoho ptaku na svych cestach do teplych krajin zaziva cestu plnou nebezpeci a pasti. Ackoliv je lov volne zijicich ptaku v EU zakazan (krome vyjimek), stale se v mnoha zemich ptaci lovi nejruznejsimi zpusoby. Timto problemem se aktivne zabyva spolecnost proti zabijeni ptaku (Committee Against Bird Slaughter – CABS).
Tato spolecnost organizuje operace v mnoha evropskych zemich, kde jsou migrujici ptaci ilegalne pronasledovani za pouziti pasti, siti nebo strileni. V danych statech spolupracuji s policii a s ochranci prirody. V Italii, Francii, na Malte a Kypru kazdorocne zajisti vice nez 50 000 siti a pasti, monitoruji stovky lovcu a pytlaky nasledne predavaji spravedlnosti. Clenove teto organizace take sleduji obchod se zviraty a ilegalni obchody jsou pak hlaseny prislusnym organum.
Černobylská „Zóna X“
Belorusko, Cernobylska zona – Belorusko se pred lety celosvetove „proslavilo“. Bohuzel to ale bylo diky smutne a hrozne tragedii. Cernobylska katastrofa si vzala tisice zivotu, rozbila tisice rodin.
Tragedie se odehrala 26. dubna 1986 na cernobylske atomove elektrarne, ktera stoji na hranicich Ukrajiny a Beloruska. Te noci v elektrarne provadeli pokus. Diky sovetske propagande, tvrdici, ze atomova elektrarna je nejbezpecnejsi vec na svete, vedci nerespektovali a prekracovali normy. Skoncilo to obrovskym vybuchem. Zvysena uroven radioaktivity byla zaznamenana dokonce az v Japonsku a USA. Na boj s tragedii bylo zmobilizovano skoro cele sovetske vojsko, ale obyvatele okoli elektrarny se oficialni informaci dozvedelo az 5. kvetna. Celych deset dni byli lide vystaveni zareni, aniz by vedeli o nebezpeci.
Výstava Exotika 2010 Lysá nad Labem
Lysa nad Labem – Po dvoulete pauze jsem se opet rozhodl k navsteve vystavy Exotika, ktera probiha tradicne na vystavisti v Lyse nad Labem. Po olomoucke Exote je to druha celorepublikova akce, na ktere nasi predni chovatele (predevsim) ptactva vystavuji nektere ze svych zajimavych chovancu.
Pred budovou vystaviste byva tradicne prehlidka hendikepovanych dravcu, kterou mela tentokrate pani Vera Gilova z Dube v okrese Ceska Lipa, ktera provozuje soukromou zachrannou stanici. „Sehnat penize je vzdycky problem, ale snazim se, kde to jde. Pro hendikepovanou volavku bych momentalne rada zbudovala prostornejsi vybeh s kusem vlhke plochy, ve kterem by se citila dobre„, rekla mi.
Smrdutí ptáci potřebují deodorant
Novy Zeland – Jak je zrejme z nasledujicich radku, ochranci ptactva mohou mit v ruznych koutech sveta ruzne problemy. O jednech velmi netradicnich pojednava clanek serveru Discovery z 24. rijna 2010.
Novozelandsti vedci dospeli k zaveru, ze silny zapach, ktery je charakteristicky pro nektere puvodni ptaci druhy, je pricinou jejich vysokych ztrat ze strany introdukovanych druhu predatoru, jakymi jsou napr. kocky, lisky, krysy apod. Pro takove lovce s vytribenym cichem predstavuje vyrazny a charakteristicky zapach nekterych puvodnich druhu snadne voditko, jez je neomylne dovede ke koristi, a cini z puvodnich druhu snadny cil pro zavlecene selmy a jine druhy, skodici napr. na jejich hnizdech.
Ohrožují kuny populace běžných dutinových ptáků v budkách?
Kuna skalní, jedněmi obdivována pro svou krásu, druhými nenáviděna pro svou dravost. Foto – Miloš Truhlář.
Reaguji na některé dotazy a připomínky některých ornitologů či ochranářů, poukazujících na „masovou likvidaci“ ptačích hnízd kunami (Martes spp.), zvláště hnízd dutinových ptáků usazených v budkách. Často se objevují názory upozorňující na mimořádnou nebezpečnost těchto šelem a vyvolávají dojem jejich nesmírné dravosti a nenasytnosti, v milovnících ptactva pak i pocit velké krutosti vůči bezbranné kořisti. Konec konců, jistě lze pochopit zklamání natěšeného pozorovatele, fotografa nebo kroužkovatele, který přišel o krásný zážitek ve vzácné chvilce svého volna… Každému z nás už se to jistě stalo.
Chaluha pomořanská – vzácný pacient v Jaroměři
První z dvojice chaluh, ktera se objevila na Rozkoši. Foto – Jaroslav Vaněk.
Rozkoš, Jaroměř – Chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) je pták z řadu dlouhokřídlých (charadriiformes), je blízce příbuzná s racky, se kterými tvoří společný podřád racci (lari). Hnízdí v tundře od poloostrova Kanin v Rusku na východ přes Sibiř a přilehlé ostrovy po Aljašku, arktickou Kanadu a západní Grónsko. Zimuje v teplých mořích, hlavní zimoviště leží mezi obratníkem Raka a rovníkem a v okolí Austrálie. Do ČR se zatoulává téměř každoročně, ale rozhodně nelze hovořit o běžném druhu a její pozorování patří pro ornitologa k mimořádným zážitkům. Její pozorování podléhá schvalovacímu procesu Faunistické komise při České společnosti ornitologické.
V těchto dnech se Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jaroměři může pochlubit zcela ojedinělým přírůstkem. Tím se stala chaluha pomořanská, která se na své cestě do zimovišť zatoulala na přehradu Rozkoš u České Skalice. Zde však její putování nabralo nečekaný zvrat. Ale začněme od začátku.
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – kalendář příletů a odletů
Portrét samce slavíka obecného po jarním příletu. Foto – Pavel Kverek.
V rámci výzkumu „boleslavské“ hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) jsou shromažďována i data, vztahující se k příletu a odletu druhu. Přestože přílety jsou sledovány již od roku 1983, teprve v novém století byl návrat prvních jarních ptáků zjišťován i s využitím přehrávky zpěvu a odchyty pro kroužkování.
O jarním návratu je obecně známo, že bývá rychlejší než podzimní odlet do zimovišť; ptáci jsou hnáni potřebou hnízdit. U slavíků, podobně jako u jiných pěvců, jsou těmi nejrychlejšími staří samečci, se zkušenostmi z předchozího hnízdění i z cesty domů. Podle mých poznatků to platí bezezbytku. Nejčasnější datum jarního návratu do zkoumané oblasti je 10. dubna 2009.
Co přináší ptákům zateplování budov?
Typicka neucinna ochrana na stenach domu proti strakapoudum. Foto – Jiří Mach.
Svitavy – O pomerne novodobem fenomenu zateplovani budov a jeho vlivu na ptactvo u nas i v zahranici jsme si uz mohli nekolik prispevku v ornitologicky zamerenych mediich precist. Predpokladam, ze i kazdy z vas ma sve zkusenosti a postrehy, nekdy i prekvapive. Nevychazi vzdy jen z pozorovani znacne prizpusobivosti ptacich druhu v urbannim prostredi, ale i z vyhledavani a hodnoceni rizik, ktere stavebni prace pri zateplovani pro ptaky predstavuji. Da se ocekavat, ze po panelovych domech, diky statni dotacni politice v oblasti uspor energie, budeme cim dal vice sledovat vyvoj vztahu cloveka a ptaku prostrednictvim oprav fasad objektu i na dalsich typech budov.
Ve Svitavach se diky jiste osvicenosti vedeni mesta zapocalo s revitalizaci a zateplovanim panelovych domu jiz na konci 90. let minuleho stoleti.
O ptákovi, který se nikoho nebojí
Portrét tajuplného obyvatele běloruských lesů – puštíka vousatého. Foto – Mikalaj Varabej.
Na webu nasich beloruskych pratel www.birdwatch.by se nedavno objevily krasne fotky krasneho ptaka. Autor u nich popisuje, za jakych okolnosti je poridil. Abyste se take mohli pokochat krasou, kterou u nas nepotkate, poprosila jsem jej o souhlas s prelozenim clanku pro nas web.
Belorusko – U nas vsichni vedi, ze v Ivacevycskem okrese v Brestske oblasti v rezervaci „Vyganascanskae“ byl v letosnim roce pozorovan rekordni pocet pustiku vousatych (Strix nebulosa) – celych sedmnact paru! Ted je podzim. Sovy ale nikam nezmizely a ja doufam, ze se jejich pocet jeste rozrostl o vyvedena mladata. Pozorovat je ale neni nijak jednoduche…
