Maroko, Merdja Lerga – Pri rekapitulaci svych cest jsem narazil i na materialy z expedice, kterou jsem podnikl v r.1995 (6.5.-28.5.) do Maroka. Jsou to tedy trochu vousate informace, ale presto si tento zazitek dost dopodrobna pamatuji. Dva a pul denni zastavka na zaver cele cesty byla v pro ornitology zaslibene lokalite Merdja Lerga (Modra laguna) na severozapadnim atlantickem pobrezi Maroka. Lokalita je polozena jizne od primorskeho Larache u mestecka Moulay-Bousselham. Jedna se o velke jezero, ktere je pri prilivu spojeno s morem (morsky zaliv). Na jihu a vychode jezera byly v r. 1995 rozsahle slanomilne porosty s dalsimi ruznou mirou podmocenymi porosty – slanorozce, tvrde sitinovite porosty a dalsi rostliny. Jedna se o jednu z nejvyznamnejsich ptacich rezervaci v Maroku, chranenou jiz od r.1978. Nachazi se zde zimoviste kachen a bahnaku mezinarodniho vyznamu.
Marocké pozorování kalouse jednobarvého (Asio capensis) a motáka lužního (Circus pygargus)
Setkání s ptáky Střední Dalmácie
K jednem z dlouhodobe tradicne navstevovanych turistickych destinaci stale patri Dalmatske pobrezi Jaderskeho more, lezici na zapade Balkanskeho poloostrova ,v jizni casti dnesniho Chorvatska. Tuto oblast jsem, po dvaceti letech, navstivil i s rodinou letos koncem srpna. Hlavnim cilem cesty sice nebyli ptaci, ale i tak jsem tajne doufal……
Jak dál s výzkumem slavíků na Mladoboleslavsku?
Mladoboleslavsko – Otazka je na miste zejmena proto, ze pristi jaro vstoupim do slavicich krovin jiz po tricatou sezonu. Verejnost se bude moci seznamit s mou tricetiletou cinnosti na dvou jarnich vystavach, kdy mladoboleslavska predstavi „zpevaka z periferie“ a dolnobousovska „ornitologii v krajine domova“. Hodnoceni odborneho prinosu bude probihat prubezne.
Za ptáky do zoologických zahrad 29 – Vogelpark Walsrode 1/2
VOGELPARK WALSRODE 1/2
Jednoho krasneho letniho odpoledne roku 2008 jsme spolecne s Karin Edler vstupovali do bajneho ptaciho parku Walsrode. Byl jsem patricne zvedav, jaky je jeden z nejslavnejsich ptacich parku sveta. Predem teto recenze avizuji, ze vzhledem k objemosti parku se zamerim pouze na extremne zajimave expozice a velmi nevsedni ci malo chovane druhy, protoze pojmout celou druhovou diverzitu Walsrode bylo nad moje sily. Mnoho z ptaku zde chovanych muzete z cele Evropy videt pouze zde. Ti, kterych se to tyka, budou v textu oznaceni tremi hvezdickami. Naopak druhy, ktere jsem v soucasne databazi Walsrode jiz nedohledal, jsou oznaceny nestastnym smajlikem.
Souhrn údajů o výskytu lyskonoha úzkozobého na přehradě Rozkoš
Mezi určovací znaky lyskohoha úzkozobého patří štíhlý rovný zobák. foto J. Vaněk
Lyskonozi (Phalaropus) jsou menší bahňáci, jejichž prsty jsou opatřeny dělenými kožovitými lemy, díky kterým příslušníci tohoto rodu velmi dobře plavou. Samice v hnízdním šatě jsou pestřejší než samci, kteří také přejímají hnízdní péči. Rozlišovány jsou tři druhy lyskonohů, které obývají sever Eurasie a Ameriky. V naší republice se lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus) vyskytuje podstatně častěji, než jeho příbuzný lyskonoh ploskozobý (Phalaropus fulicarius). Třetí druh – lyskonoh dlouhozobý (Phalaropus tricolor), který z Ameriky vzácně zaletuje do Evropy u nás dosud nebyl zjištěn.
Kolik strak hnízdí ve Svitavách?
Svitavy – Straka obecna (Pica pica) je do urcite miry synantropnim druhem jiz od nepameti. V nasi ornitologicke literature z konce 19. stoleti se muzeme docist, ze vyhledavani lidske pritomnosti je jiz dlouhodobym znakem populaci strak i na nasem uzemi. V prubehu druhe poloviny 20. stoleti se vsak zacaly vice projevovat zmeny, ktere se staly markantni nejen diky castejsi pritomnosti strak v prostredi vesnic a mest, ale pozdeji i jejich pocetnejsim pripadum opakovaneho uspesneho zahnizdeni v tomto prostredi.
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 1. Úvod
Kdo se zabývá hnízdní podporou některých skupin ptáků a případnými možnostmi rozvoje i případným využitím jejich populací, možná uvítá informaci o dosahovaných výsledcích v konkrétní geografické části. Rozsah následujícího příspěvku, rozděleného do šesti částí, nemůže zdaleka postihnout celou problematiku. Bude-li rozvinuta diskuse na těchto stránkách, na případné dotazy se pokusím uspokojivě odpovědět.
Za ptáky krajinou sopek a ledu – 2. část: Island
Jespák mořský (Calidris maritima) – foto: Jakub Vrána
Před pár měsíci jsem zde publikoval první ze dvou částí cestopisu o Islandu a jeho ptačích obyvatelích. Ironií osudu mi ve stejný den, kdy jsem vložil svůj příspěvek na web, začal Jarda Vaněk posílat své čtyřdílné zážitky z Nizozemí, za něž mu moc děkuji. Rozhodl jsem se tedy s druhým dílem o Islandském putování počkat a přijít s ním až po Jardově opusu. A tak Vám nyní s delší odmlkou, za kterou se omlouvám, předkládám po Westmanských ostrovech své zážitky i ze samotného Islandu.
Jak bezpečný je odchyt ptáků do nárazových sítí?
Odchyt ptáků do nárazových sítí za účelem kroužkování je jednou z nejpoužívanějších výzkumných metod v ornitologii. Dosud však nebyla vypracována studie, která by ve větším měřítku ukázala jak bezpečná je to metoda. Výzkumníci v Kalifornii použili data od 22 kroužkovacích stanic, z toho v sedmi stanicích poskytli kontinuální data za více než 10 let a ve 4 stanicích data za více než 20 let. Celý objem dat zahrnoval 345 752 chycených ptáků ve 188 druzích v 31 čeledích. Do vyhodnocení byly zahrnuty i faktory, které by mohly ovlivnit pravděpodobnost zranění či úmrtí jako velikost ptáka, věk, frekvence odchytu a roli predátorů.
Zdraví kačeři mají jasně zbarvené zobáky
Podle zjisteni norskych vedcu si pravdepodobne samice kachen pri vyberu partneru vsimaji barvy zobaku jako vizualniho ukazatele zdravi samcu. Tim se intuitivne snazi predchazet pohlavne prenosnym chorobam. Tym z univerzity v Oslo, vedeny Dr. Melissah Rowe, provedl vyzkum, kterym bylo zjisteno, ze sperma kaceru muze byt infikovano bakteriemi. Zaroven bylo prokazano, ze samci kachen divokych (Anas platyrhynchos) s jasneji zbarvenymi zobaky maji sperma vice odolne vuci bakterialnim nakazam.
