Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) se velmi dobře usazuje do polobudek v otevřené zemědělsky využívané krajině i na horských loukách, přiléhajících k rozsáhlým lesním komplexům. Na území CHKO Orlické hory měla v roce 2011 k dispozici 106 velkých polobudek, umístěných převážně na loukách a pastvinách do 800 m n. m. Navštěvovala celkem 74 umělých hnízdišť, ale nakonec založila snůšku ve 44 polobudkách. Z toho úspěšně vyvedla mladé ze 41 hnízd a ve třech případech byla snůška opuštěna. Kotlinky vykroužené v hnízdním substrátu, vývržky nebo kořist bez následného hnízdění byly zjištěny v deseti hnízdech a dospělí ptáci se v jejich bezprostředním okolí zpravidla trvale zdržovali po celé jarní i letní období.
Po nekolikalete vydavatelske odmlce vydala v zari tohoto roku Vychodoceska pobocka CSO pri VCM v Pardubicich publikaci „Cap bily v Dolnim Pometuji – historie a soucasnost“, jejimz autorem je dlouholety clen pobocky Tomas Divis.
Podle nove studie se smrtici ptaci choroba – Trichomonoza, ktera se v Britanii objevila v roce 2005 siri z Britanie do Evropy. Hlavnimi nakazenymi druhy jsou zvonci obecni Carduelis chloris a penkavy obecne Fringilla coelebs. Puvodcem onemocneni je prvok bicenka drubezi Trichomonas gallinae, ktery parazituje horni cast traviciho traktu. Nejcasteji se vyskytuje u dravcu a holubu, ale od roku 2005 je stale vice pripadu zaznamenano u penkavovitych ptaku. Nektere oblasti byly silne zasazeny a populace penkav poklesly o 20% a zvonku az o 35%.
Presne takovymi slovy okomentoval jeden „sledovatel“ ptacich hnizd zajimave pripady hnizdeni, ktere zdokumentoval. Designer webovych stranek BBC „Priroda Velke Britanie“ Jeremy Torrance shromazdil fotografie z internetu, ktere se venuji tematu neobvyklych mist, ktera si ptaci vybrali pro hnizdeni. Autor vyhledaval na webovych strankach a blozich fotografie, zachycujici neobvykla reseni ptaci „bytove otazky“.
Maroko, Merdja Lerga – Pri rekapitulaci svych cest jsem narazil i na materialy z expedice, kterou jsem podnikl v r.1995 (6.5.-28.5.) do Maroka. Jsou to tedy trochu vousate informace, ale presto si tento zazitek dost dopodrobna pamatuji. Dva a pul denni zastavka na zaver cele cesty byla v pro ornitology zaslibene lokalite Merdja Lerga (Modra laguna) na severozapadnim atlantickem pobrezi Maroka. Lokalita je polozena jizne od primorskeho Larache u mestecka Moulay-Bousselham. Jedna se o velke jezero, ktere je pri prilivu spojeno s morem (morsky zaliv). Na jihu a vychode jezera byly v r. 1995 rozsahle slanomilne porosty s dalsimi ruznou mirou podmocenymi porosty – slanorozce, tvrde sitinovite porosty a dalsi rostliny. Jedna se o jednu z nejvyznamnejsich ptacich rezervaci v Maroku, chranenou jiz od r.1978. Nachazi se zde zimoviste kachen a bahnaku mezinarodniho vyznamu.
K jednem z dlouhodobe tradicne navstevovanych turistickych destinaci stale patri Dalmatske pobrezi Jaderskeho more, lezici na zapade Balkanskeho poloostrova ,v jizni casti dnesniho Chorvatska. Tuto oblast jsem, po dvaceti letech, navstivil i s rodinou letos koncem srpna. Hlavnim cilem cesty sice nebyli ptaci, ale i tak jsem tajne doufal……
Mladoboleslavsko – Otazka je na miste zejmena proto, ze pristi jaro vstoupim do slavicich krovin jiz po tricatou sezonu. Verejnost se bude moci seznamit s mou tricetiletou cinnosti na dvou jarnich vystavach, kdy mladoboleslavska predstavi „zpevaka z periferie“ a dolnobousovska „ornitologii v krajine domova“. Hodnoceni odborneho prinosu bude probihat prubezne.
VOGELPARK WALSRODE 1/2
