Rychlym krokem mirim pres pole k rybniku za lesikem. Chci stihnout vychod slunce. Zatim je jeste pritmi, nad zemi se povaluje ridka mlha a je ponekud sychravo. Skoda, ze letos neni snih! Krajina odena do bileho roucha ma svoje poeticke kouzlo. Ale lesem lemovane pole ma v rannim oparu take svou romantiku, i kdyz je hnede a blative. Vanocni cas… Rok co rok rano na Stedry den vyrazim do prirody, ke svemu milovanemu rybniku. Tam se mi nejlepe rozjima…
Vánoční rozjímání
Tunisko – ostrov Djerba
Tunisko je v poslednich letech castym cilem ceskych turistu, kteri touzi po exotice a koupani v teplem mori. Jednim z nejvyhledavanejsich mist je ostrov Djerba vzdaleny jenom 3 km od jizniho pobrezi Tuniska. S rozlohou 514 km2 je nejvetsim ostrovem severni Afriky. Zije na nem 120 000 obyvatel, z toho nejvice ve spravnim stredisku Houmt Souk, kde je take letiste a velka trznice. Samotny ostrov je prevazne piscity, pokryty rozsahlymi haji datlovych palem a olivovniky. Zejmena vychodni pobrezi ostrova je zastaveno hotely s plazemi pro zahranicni turisty. Na sve si tu prijde nejen bezny turista, ale i zajemce o ptaci obyvatele tohoto exotickeho ostrova.
Za ptáky do zoologických zahrad 32 – Novinky v českých zoo
NOVINKY V CESKYCH ZOOLOGICKYCH ZAHRADACH A TROCHA STATISTICKYCH UDAJU
Na zaver letosniho roku jsem se opet rozhodl vratit zpatky domu, do ceskych zoologickych zahrad. Protoze jsem behem roku nenavstivil zadnou zoo, o niz jsem jeste nepsal, budu se tedy drzet toho, co jsem videl a cetl.
Východočeši na jarní exkurzi ČSO na severočeské výsypky
Na úvod tohoto článku musím uvést, že nejsem vyznavačem hromadných akcí a výprav do terénu o velkém počtu účastníků. Když jsem však na webových stránkách ČSO letos na jaře objevil nabídku exkurze na výsypky hnědouhelných dolů u Tušimic, nedokázal jsem odolat. Severní Čechy jsem měl v plánu navštívit již delší dobu a stále jsem tuto výpravu odkládal. Dalším důvodem byla skutečnost, že do prostoru výsypek se člověk samostatně nedostane, takže hromadná, organizovaná akce je asi jediným řešením, jak se na tuto zcela výjimečnou lokalitu podívat.
Zajímavé putovní výstavy (nejen) s ptačí tématikou
I v letosnim roce meli navstevnici nekterych nasich muzei a kulturnich zarizeni moznost shlednout vystavy, jejichz nametem nebo alespon casti jejich obsahu byli ptaci. Rad bych touto cestou pripomnel alespon nektere z nich. Mozna prave techto par slov a snimku oslovi pripadne zajemce, diky kterym se jejich putovani po vystavnich salech a expozicich nezastavi ani v sezone pristi.
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území CHKO Orlické hory za r. 2011 – 4. sýc rousný
Mláďata sýce rousného. Foto – Libor Dostél.
Syc rousny (Aegolius funereus) je ve zdejsi oblasti obyvatelem predevsim smiseneho a jehlicnateho lesa, dostatecne prosvetleneho mytinami, ale usadi se take v husteji zapojenych porostech. Nedostatek datlich dutin je od roku 2006 kompenzovan plosne rozlozenymi hnizdnimi budkami, jejichz pocet v teto sezone dosahl 212 ks.
Ptáci ve stínu chudoby, aneb co přineslo pozorování na Skadarském jezeře
Kormorán malý (Phalacrocorax pygmeus) na Skadarském jezeře. Foto: Jak. Vrana
U nejvetsiho balkanskeho jezera jsem mel moznost stravit dva cervencove dny, spravedlive rozdelene mezi Cernou Horu, kde lezi vetsina jezera, a Albanii, jez vlastni jeho zbytek. Tesil jsem se, ze po rade zajimavych pozorovani z jinych casti nejmladsiho evropskeho statu (kdyz nepocitame problematicke Kosovo), zavrsim svou prvni balkanskou cestu v zivote (psal se rok 2007) na jedne z nejcennejsich lokalit jihu Evropy.
Setkání s běhulíkem plavým (Cursorius cursor)
Stredni Maroko – Na prirodovedne expedici do Maroka (6.5.-28.5.1995) jsem se zblizka setkal s behulikem plavym (Cursorius cursor) – pro me naprosto exotickym druhem. S autobusovou vypravou jsme se dostali do oblasti stredniho Maroka, jizne od pohori Vysoky Atlas. Je to okrajova cast saharske pouste. Krajina predstavovala prevazne sterkovou poust a kolem castecne asfaltove silnice byly na nekolika mistech navrtane prameny vody, ktere volne vyveraly na povrch a opet se ztracely v pousti. Kolem techto vlhcich mist bylo vzdy trochu ridke vegetace, prevazne tamarysku. Nas nocleh byl v prostoru mezi poustnimi mestecky Aoufouss a Erfoud.
Vliv lesnických zákroků na populace ptáků s otevřenými hnízdy. – výzkum ze Skandinávie
Ve Fennoskandinávii je přes 99% lesů pozměněno lesnickými zásahy, které vytvořily les s věkovými strukturami a složením odlišný od lesa původního. Už dříve bylo studováno, jak lesnictví ovlivňuje početnost ptačích druhů, ale velmi málo studií se zabývalo jeho vlivem na jejich rozmnožování v pozměněném prostředí, což se projevilo v managementu lesů. Studie kolegů ze Švédska se zaměřila právě na vlivy lesních probírek a těžby na hnízdní úspěšnost lesních dlouhodobě žijících ptáků hnízdících v otevřených hnízdech. Jako modelový druh použili typického obyvatele jejich lesů – sojku zlověstnou (Perisoreus infaustus).
Přizpůsobivost slavíka obecného měnícím se podmínkám Mladoboleslavska
Mladoboleslavsko – Tricet let sledovani druhu v oblasti umoznuje hodnotit silu hnizdni populace i jeji vyvoj. V tomto prispevku bych rad zminil nektere zajimavosti, vztahujici se k slavici prizpusobivosti menici se krajine.
Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) nema s clovekem vyraznejsi problem a jsou-li podminky pro hnizdeni prihodne i v blizkosti lidi, nabidky vyuzije. Proto zname vyskyt ze starych zahrad, tovarnich komplexu ci mestskych parku. Vyporadat se vetsinou dokaze i s vyssim predacnim tlakem, zpusobenym kockami.
