Jsem moc rad, ze Vam mohu predstavit novou publikaci Jihoceskeho ornitologickeho klubu. Jako pobocka CSO nevydavame pravidelne periodikum, ale rada z Vas si jiste vzpomene na uspesne sbornikove prace v 90. letech minuleho stoleti. Aktualni titul Ptaci v kulturni krajine II volne navazuje na stejnojmenny dvoudilny sbornik publikovany jiz pred 22 lety! V roce 2009 jsme zacali citit potrebu zpracovani dlouholetych rad vysledku ale i aktualnich ornitologickych novinek z jiznich Cech. Po trilete praci Vam zde prezentujeme 14 originalnich clanku zalozenych na informacich z jiznich Cech, presahujicich vsak myslenkami a napady ramec tohoto regionu. Bylo by skoda, kdyby tento sbornik ve Vasi knihovnicce chybel!
Vyšel nový sborník ornitologických prací z jižních Čech!
Pomozme zastavit masakr poštolek amurských (Falco amurensis) v Indii
Postolka amurska (Falco amurensis) je mensi sokol hnizdici v severovychodni Asii, z niz ve velkych poctech migruje pres Indii az na sva zimoviste v jizni Africe. Prave pri preletu severoindickeho statu Nagaland se ale tento sympaticky operenec setkava s nastrahou, jiz neni schopen celit. Jedna se o mistni lovce, kteri v tamnich lesich natahuji neuveritelne dlouhe site, do nichz chytaji obrovske mnozstvi techto postolek, ktere pak mnohdy i s otevrenymi zranenimi dokrmuji, zabiji a prodavaji jako cerstve maso. Nejedna se pritom o snahu chudych vesnicanu nakrmit pouze sebe a sve rodiny, cely obchod kvete v az prekvapive velkem „nadregionalnim“ meritku, a pokud nezasahneme, muze mit za nasledek devastaci celosvetove populace tohoto druhu.
Vše jednou končí, aby mohlo začít něco nového
Mili ctenari webu, clenove Vychodoceske pobocky CSO, pratele.
Za nekolik dnu to bude presne pet let, co existuje nas web. To je dobra prilezitost k uzavreni jedne kapitoly a otevreni kapitoly dalsi.
Lovy beze zbraní
Lovy beze zbrani… Vzpominate na ten porad? Ovladacem tak kliknout na televizi, kde by par nadsencu vzpominalo na svoje cesty prirodou. Na zazitky. A nejlepe tak sedet u krbu s nimi – a kdyz uz, tak v case silvestrovskem! Pridat k tomu „hosta na telefonu“ a bezplatnou linku volajicim. Zatopili bychom hned po ranu a domu sli az vecer. Vedel bych, koho pozvat. Paralelne by porad bezel po rozhlasovych vlnach a neverim, ze bychom v sledovanosti ci poslechovosti propadli. Krajina by mela reklamu, ja bych zastupoval boleslavske Pojizeri. Zazitku mam dost.
Za ptáky do zoologických zahrad 43 – Zoo Olomouc
ZOO OLOMOUC
I letos dodrzim svoje pravidlo a vratim se na Vanoce domu, do Ceske republiky, kde mi jeste porad neco zbyva. V unoru jsem se byl totiz podivat v olomoucke zoo, kam jsem zavital poprve, doprovazen zoolozkami Luckou Kropackovou a Barou Lipanskou a kuratorem ptaku Zoo Dvur Kralove Michalem Podhrazskym. Byl krasny slunny den a venku se valely haldy snehu. Utekli jsme z odpoledniho bloku konference Zoologicke dny, abychom okoukli zdejsi zoologickou zahradu. Diky treskute zime jsme v zoo byli zjevne jedinymi navstevniky.
Řeč beze slov
Hide – pozorovatelna ptáků od Milana Hojného z A Rocha (vlevo) a krmítko ing. Oldřicha Šreibra z ŠSO (vpravo). Foto – Pavel Světlík.
Pred ocima mam obrazek, jaky se nam naskytl dnes rano pri pohledu z naseho okna. Zasnezeny prostor malebneho udolicka kolem vznikajiciho ekologickeho centra A Rocha „Kruparna“. Kout uzavira lesik osazeny smrky, modriny a kerovym podrostem. Pred nim v posledni dobe vyrostly dve male stavbicky. Jedna peci pritele ornitologa Oldricha – totiz velke stacionarni krmitko, spise krmiste. A o kousek dal ve svahu, pili sikovneho technika A Rocha Milana, byla vybudovana krasna prostorna pozorovatelna ptaku – „hide“. Jeste neni zcela dokoncena. Az bude hotova, rad bych na jeji stenu uvnitr zavesil krome barevnych plakatu operencu i jeden biblicky citat – starozakonni slovo Zalmu 19. Kral David v nem opevuje neartikulovanou rec stvoreni.
Ve Svitavách zapojujeme děti, mládež i veřejnost do ochrany ptactva
Ondra Mach pri plneni krmitka v parku J. Palacha. Foto – Jiri Mach.
Svitavy – Prakticke ochrane a podpore volne zijicich druhu ptaku v poslednich letech na Svitavsku venujeme vetsi pozornost. Z nejruznejsich zdroju se dari clenum ZO CSOP Rybak Svitavy (a zaroven clenum nasi pobocky) realizovat typicke aktivity, jako je vyvesovani budek, krmitek, instalace pitek nebo berlicek, a pritom do deni zapojovat verejnost i skolni deti a mladez. V listopadu tohoto roku dostali sanci prispet svym dilem k ochrane ptaku svitavsti skolaci v soutezi „Pomahejme prirode“.
Soutez poradala ZS Felberova ve Svitavach. Mne se podarilo motivovat k ucasti skupinu sedmi devcat ze tridy sekunda A Gymnazia Svitavy a meho syna Ondru. Pro devcata jsem vytvoril program, ktery se skladal ze ctyr aktivit, ktere jsme realizovali prevazne ve vikendovych dnech. S Ondrou jsem pak pridal jeste dalsi dve ornitologicky zamerene akce navic.
Průtah kulíka zlatého na přehradě Rozkoš
Kulíci zlatí patří mezi poměrně plaché druhy bahńáků – tento pták byl výjimkou potvrzující pravidlo. Foto – Jaroslav Vaněk.
Mezi bahňáky se kterými se každoročně setkáváme na Rozkoši patří kulík zlatý (Pluvialis apricaria). Stejně jako čejka chocholatá, není tento druh úzce vázán na vodu a bahnitá pobřeží, ale běžně jej můžeme zastihnout v polích a na pastvinách, často ve společnosti čejek chocholatých (Vanellus vanellus). V době svého pobytu na Rozkoši kulíci zlatí často přeletují právě mezi bahnitými plochami přehrady a polními lokalitami v blízkém okolí.
Za ptáky do zoologických zahrad 42 – Slimbridge, mokřadní refugium pro ptáky 2/3
SLIMBRIDGE, MOKRADNI REFUGIUM PRO PTAKY 2/3 
Minuly mesic jsme skoncili u vybehu s domacimi kachnami a ja jsem si odskocil posilnit se na dalsi cestu Hogarthovu pozorovatelnu. Po svacine jsem pokracoval dale k australskemu rybniku. Na nem par labuti cernych (Cygnus atratus) vodil jedine mlade. Do hejno lzicaku australskych (Anas rhynchotis) a nekolika kachen divokych (Anas platyrhynchos) byly zamichany kachny prouzkovane (Anas superciliosa), ktere, ac velmi zajimave, v hejnu hnedych vrubozobych velmi rychle zmizely. Po brehu pobihaly kachnicky hrivnate (Chenonetta jubata) a na ostruvku odpocival par husic australskych (Tadorna tadornoides).
Na Pavla bylo spolehnutí…
Ing. Pavel Žďárek. Foto – Pawel Dolata.
Posledniho listopadu zemrel Pavel Zdarek a ja bych se s nim chtel rozloucit hrstkou vzpominek. Prispet k reakcim na jeho odchod, ktere prichazeji od lidi z mnoha mist „Ceskoslovenska“.
V minulem stoleti jsme byli sobe ornitologicky preci jen bliz, pozdeji spise na doslech. V zacatcich pro mne prekladal nemecke texty o slavicich a byl to on, kdo mne posunul od „objevovani“ objeveneho, k hledani nepoznaneho. Byl pro mne vzorem tim, ze ornitologii – stejne jako ja – nevystudoval. Ja byl kovar, on inzenyr od drahy. Dodavalo mi to sebevedomi, protoze jeho „amaterska ornitologie“ byla hutna a rezonovala. Navic, Pavel nebyl sobecky a ac nekdy s typickym podivem, o znalosti se rad rozdelil. Tak jsme z nej odcerpavali mnozi.
