Vítr se již prohání nad strništi a rychle letící oblaka v sobě nesou příslib nadcházejících změn v přírodě. Krajina ožívá prvními migranty a hnízdní sezóna se pomalu chýlí ke svému konci. Je tak nasnadě alepoň malé zhodnocení toho, co nejzajímavějšího letošní rok přinesl v povodí řeky Cidliny v okolí Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou. A sezóna to byla nadmíru vydařená, plná zajímavých ptačích setkání!
Kajka mořská (Somateria mollissima) v přístavu Gileleje (foto J. Mach)
Po třech únorových výjezdech za zimujícím ptactvem na mořské pobřeží severního Polska a Holandska jsem přemýšlel, kam se vydat v letošním roce ve stejném čase. Společně s Milanem Janouškem nás vcelku synchronně napadlo podívat se do Dánska. Tradičně v období Vánoc jsem tedy začal intenzivně sledovat dánský web, kde se denně objevují tisíce jednotlivých pozorování. Zaměřil jsem se na ta raritnější, a pak už bylo poměrně jasné, že cílem naší cesty bude buď pobřeží severu Jutského poloostrova nebo ostrov Sjaelland.
Letošní čejkování na Hradecku proběhlo od 28.-30. března na území o rozloze cca 60 km² západně od Hradce Králové. Nejseverněji položené sledované hnízdiště se nacházelo mezi Lodínem a Petrovicemi, jižní hranicí byla obec Dobřenice. Samotnému „čejkování“ předcházelo několik kontrol zájmového území, které pomohly upřesnit si letošní hnízdní výskyt čejek.
V sobotu dne 8.3.2014 provedli členové VČP ČSO Tomáš Diviš a Petr Kafka malý managementový zásah na jedné z významných ornitologických lokalit Královéhradeckého kraje, rybníku Brodském u Červeného Kostelce.
Hnízdo čejky chocholaté na orné půdě. PO Komárov, 2012. Foto L. Kadava
Jistě jste v minulých dvou letech zaznamenali projekt monitoringu čejky chocholaté (Vanellus vanellus), který organizuje ČSO (resp. Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků) ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity pod vedením prof. M. Šálka, a který si klade za cíl aktivně přispět k ochraně tohoto kdysi velmi rozšířeného a hojného druhu bahňáka. Loňský ročník přinesl mj. výstupy v podobě vymezení nejvhodnějších lokalit, které by mohly být zařazeny do nového agro-environmentálního opatření, které už od roku 2015 umožní efektivnější ochranu těch nejvýznamnějších hnízdišť čejek na orné půdě.
Typickým znakem jespáka skvrnitého je ostře ohraničené skvrnění hrudi, které směrem k břichu vybíhá do špičky. Foto: J. Vaněk
Jespák skvrnitý (Calidris melanotos) je druh s arktickým typem rozšíření. Hnízdí v Asii a Severní Americe většinou severně od polárního kruhu. Areál zahrnuje pobřežní tundry Sibiře od východního Tajmyru na Čukotský poloostrov. V Severní Americe hnízdí od Aljašky po ostrov Southampton a severozápadní pobřeží Hudsonova zálivu. Přezimuje ve východní Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní polovině Jižní Ameriky až po Ohňovou zemi. Na tahu byl zjištěn v Grónsku, na Islandu, porůznu ve Skandinávii, Dánsku a západní Evropě. Každoročně je zjišťován na britských ostrovech, ve Francii, Nizozemí a téměř každoročně i ve Finsku a Polsku. Zastižen byl v celé střední a jižní Evropě a ve středomoří po Izrael a Egypt.
Jespák obecný (Calidris alpina) ve Svitavách. Foto: Jiří Mach
Po ornitologicky úspěšném roce 2012, pokud šlo o výskyt ptačích druhů, můžeme konstatovat, že přestože rok následující nebyl celkově v tomto ohledu úspěšnější, přinesl některá zajimavá až mimořádná pozorování. Největsi pozornost poutali tentokrát jednoznačne dravci.
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi pravidelně hnízdící druhy. Půdní bloky v okolí polního mokřadu byly vybrány pro připravovaný AE program pro bahňáky hnízdící na orné půdě. Foto L. Kadava
Proudnický rybník je jednou z nejzajímavějších lokalit v bývalém okrese Kolín v blízkosti hranice Královehradeckého kraje. Svojí polohou v migračním koridoru řeky Cidliny, na dohled od Žehuňského rybníka a v neposlední řadě díky rozvinutému litorálu představuje zajímavé místo pro protahující či hnízdící ptáky. Proudnický rybník znají ornitologové či birdwatcheři zejména díky atraktivním koncentracím severských hus v období jarní migrace, či blízkosti polního mokřadu, který je lákavou tahovou zastávkou zejm. pro bahňáky. Jaký byl rok 2013 na těchto lokalitách?
Racci žlutonozí (Larus fuscus) na ledě přehrady. Foto: J. Vaněk
V tomto příspěvku se zaměřím na vybraná pozorování z přehrady Rozkoš v období od 1.3. do 30.6.2013. Začátku roku 2013, tady měsíci lednu a únoru jsem se věnoval ve svém předchozím příspěvku. Tento příspěvek zahrnuje především data, která jsme nashromáždili společně s Aloisem Holubem, případně společně s dalšími návštěvníky lokality, zejména Alešem Regnerem a Ladislavem Jassem. Pokud jsou v příspěvku uvedena data jiných pozorovatelů, která byla uveřejněna ve faunistické databázi ČSO Birds/Avif, jsou u těchto uvedena v závorce jména jejich autorů.
V prubehu roku 2012 jsem se s kamarady zucastnil sberu ornitologickych dat v Cerne hore. V prubehu naseho pobytu jsem se rozhodl vyuzit prilezitosti k navsteve lokalnich zoologickych zahrad. Cerna hora je jedinou zemi Evropy, ktera nema na server Zootierliste zadna data, coz je ponekud skoda. V souladu s webem WZD Romana Hynka (www.wzd.cz) by zde mely byt ctyri zahrady: Minizoo Podgorica, Niksic, Berane a Plavnica. Me kontakty v Cerne hore potvrdily, ze nema smyslu jezdit do Plavnice, nebot se jedna o soukrome zarizeni, ve kterem je toho casu drzen pouze jeden hroch.
